To, že nemají podvozek, piloti obvykle nezjistí v minimech, ale až v okamžiku, kdy jsou ve výšce, kdy by se podvozek měl dotknout země (RWY). Dokud k tomu nedojde, ani si neuvědomují, jak je ten pocit vycvičený na centimetry...
Prostě každým okamžikem by to mělo žuchnout a zadrncat - a letadlo dál zvolna klesá - a nic !! - v tu chvíli to najednou dojde "Sakra! Podvozek! Bože - nejni tam !!!" - a jen výjimečně se dá ještě stihnout vrazit všechno co jde dopředu na GA, byť třebas se ztrátou květinky (např. jedné klapky... jako jednou ti Maďaři v Praze).
Zažil jsem to jen na blaníku, bylo to tedy o pár centimetrů a bez možnosti GA (a díky genialitě toho kluzáku vlastně o nic nešlo, jen o ostudu mně i instruktora, který byl na palubě) - ale ten pocit nezapomenu. Ta chvíle, než to dosedne na břicho (zatažené kolečko) je najednou stráááááášně dlouhá...
Béke, burárum! |
|