No, abychom trochu srovnali mišmaš odpovědí a jejich soubislost s letectvím:
1) vzduchová sprcha jako box pro očistu mezi oblastmi (provozy) s různým povoleným stupněm znečištění (viz tragédův odkaz) s letectvím a špunty do tělesnýc otvorů nesouvisí (to je jen zbožné přání jednoho z nás tady, co sem píše takové hámotiny) 
2) vzduchová sprcha u potápěčů - nejsem zas takový odborník, ale pokud se dýchací směs nepřipravuje ze dvou nezávislých lahví ve směšovači (viz dále heslo "kyslíková sprcha"), tak je asi míněn hluoký nádech vzduchu, který se používá i při (dlouhodobé) plicní ventilaci v medicině. Říká se mu "sigh" (vzdech) - a docela to kopíruje stav, kdy po nějakou dobu dýcháme mělce (v normáním životě nejčasteji z psychických důvodů) a najednou cítíme skoro neovladatelnou touhu nadechnout se - a vzdychneme - víceméně zdvojnásobíme objem nadechnutéhovzduchu a dvarát prodloužíme dou, po kterou udržíme nádech (při vzdychnutí aniž bychom si to vůbec uvědomili) a tím zečtyřnásobíme účinek výmeny plynů v plicích.
3) kyslíková sprcha - červený čůdl na levém panelu vystřelovacího sedadla u pokročilých stíhaček, který se v případě potřeby povytáhne, aby se jednorázově zvýší podíl kyslíku ve vdechovaném vzduchu (fiO2) právě v situaci, kdy je vdechovaná směs vyráběna (v sedačce) směšovačem z okolního vzduchu a tlakové lahve s kyslíkem. Tohle je skutečně letecká záležitost. Nesmí se používat moc často nebo víckrát po sosbě, aby nedošlo k tzv. "otravě kyslíkem". |
|
