To jsem mačkal slzu tak, že jsem neměl sílu psát. I když jsem známý zavilý spojencomil, před úrovní těchto dvou strojů člověk musí postát v tiché úctě...
O to silnější pocit, protože jem byl předevčírem ve Kbelích, kde jsem švalbinu nenápadně ohmatával a vzpomínal jsem, jak jsem ve Kbelích před mnoha a mnoha lety potkal jednoho správného člověka na správném místě - a bylo mi oficiálně dovoleno nejen překročit provázek, ale skutečně vylézt do kabiny spita a pak i lavočky, zavírat a otvírat Malcolm hood, cloumat kniplem, cvakat spínači... prostě nostalgický zážitek na celý zbytek mého života!
 |
|
