Já tam včera byl a pro mne to bylo perfektní. Nejen programem, létajícími staříčky (BH-5 je absolutně nejlepší pochrochtávadlo  ) ale pro mne hlavně dakotou, do které jsem se vetřel a i když po mně šli i jiní, já byl ten, kdo ty anglány ukecal, aby otevřeli plot
Co ale bylo (pro mne) sukces, že se mi poprvé povedlo funkčně rozchodit odposlech dvou frekvencí, aniž by se mi z toho rozskočila hlava. Z bondovky jsem poslouchal věž - a pokud byla frekvence pro něco jiného (skupinová frekvence pro zliny nebo display redbuláků na 131,3 nebo kolik to bylo) - z druhé krabičky jsem současně poslouchal to druhé. Letecký den získal novou dimenzi
Sledovat čtyřku zlinských padesátek a přitom slyšet ing. Máchovou a její tygry v době, kdy jsou jen sami spolu se svými obraty doleva a doprava - to byl ten nejlepší koncert. Samozřejmě hovory "v podpalubí" mají své kouzlo a je vidět, že Máchová svou čtyřku drží pevnou rukou pod krkem - a je to tak správně. Redbuláci jsou prostě absolutní špička a byl to zážitek. Hláška dne: před posledním souvratem, kdy už se skupina "svolává" zpátky dohromady se sólistou se někdo ozval do této diapslay frekvence - myslím, že MiG. Na anglickou výzvu k opuštění frekvence nereagoval a přihlásil se znovu, okamžitá reakce mužského hlasu "Nekecej nám do toho !!!" už pro něj byla srozumitelná, po asi 15 sekundách se zahlásil (správně) na frekvenci věže.
Takže kdo měl možnost v rádiu průběžně poslouchat korespondenci, mohl taky sledovat dramatický boj mezi meteorem, věží a režijí před pozastavením představení, pak při jeho zastavení, znovuspuštění a nakonec definitivním ukončení.
Meteor totiž neustále popisoval, jak ve městě (PU) střídavě slejvákově prší a/nebo padaj kroupy - a jak rychle ta věc postupuje nebo nepostupuje směrem k letišti. V zásadě první info byla, že se to letišti vyhne, pak že nevyhne a jsou v tom kroupy, při předpovědi postupu čela buřiny 15-20 minut před spláchnutím letiště byl program přerušen a staříčci zastrčeni do úlů - aby se za dalších 40 minut konstatovalo, že kovadlina trčí stále nad městem, kroupy poďobaly perník a otočil se vítr, takže byl program znovu spuštěn, ale pouze v okně 30 minut - to byla ta cesna a MiG - a pak šlus.
Mezitím to přežehlily gripeny - boží byla hláška: -Průlet za 1 minutu. -Mají informaci o místním počasí? Jestli odlétají domluvený program? -Těm počasí nevadí! - VŽŽŽUUUM !
No a v tom se plácali zlini, kteří už se řadili na vyčkávacím - a dostali pokyn odletět do Chrudimi (kde bylo hezky), tam počkat a pak případně za 30 minut znova přiletět - ale na komunikační frekvenci zliňáci remcali a chtěli se rovnou rozprchnout každý jinam, dlouho čekali na povolení, zda vůbec mohou do té Chrudimi letět - a pak zmizeli v uspořádaném packu. Až úplně, úplně na konec, když hosté kteří měli slot na odlet odletěli, tak se přiblížila trochu vyhublá smečka zlinů - asi jen aby na noc nebyly úly prázdné. Diváci už skoro žádní nebyli.
Po skončení programu žádala DC-6 povolení k místnímu vyhlídkovému letu - a dali jí 45 minut odklad se zdůvodněním: "předáváme si směnu!" Pak i Radka Máchová musela žebrat o slot na odlet Redbuláků - a odlet hostí byl nakonec nejlepší školou telegrafické vífrové radiokomunikace - tomu věžníkovi fakt nezávidím.
A připomínka mimo vlastní program: docela mne překvapilo, že když skončil display, všechny pohyby na letišti visely na jedné frekvenci na jednom maníkovi, každé nahazování, pojíždění, vyčkávání - a současně odlety, přílety, dráha (vlastně dvě dráhy - lítalo se od dvou pojížděček z 09 a 27 - o to hůř, než kdyby měl dvě paralelní). I na takovém blbém letišti, jako jsou mé milované Drážďany, od nahození než dojedu na vyčkávací a mohu ladit věž, tak si mne předávají tři dispečeři, kteří mne zpracovávají, aby věžník neměl starost o nic jiného, než "finále", "dráhu" a "po startu". Tady to ten chudák dělal všechno sám, fakt nevím proč.
Takže jsem moc rád, že mne Milan vyprovokoval, abych zvedl svůj tučný zadek a do Pardubek dojel - stálo to za to !!!
PS.: omlouvám se za to poslední foto z plochy, ale ješitnost je silnější... ) |
|
