No, asi tak...
Je známá jiná příhoda "absolutní kliky" - kdy se trochu "zvrtl" podnikový vyhlídkový let Orličanu. Pilot taky chtěl zvířit vrtulí vlnky na jakési řece... Pak se ozvalo "vžíííít-křup!" - po čumáku a kabině švihlo lano od přívozu - a měťák byl bez směrovky. Protože letěli rychle a pilot přitáhl, byli raz dva zpátky ve výšce, kde trochu klikatě, ale už katolicky dobelhali zpátky na letiště. Říká se, že pilot a dva z těch cestujících se těch pár minut domů střídavě třásli, omdlévali a potili, zatímco poslední z cestujících, jakýsi inženýr, chvíli přemýšlel, počítal a pak se klidně rozvalil na sedačce se založenýma rukama a pon zbytel letu spokojeně koukal ven. Ptali se ho, proč ta reakce - a on prý řekl:
"Byl jsem v kidu, protože jsme měli z pekla štěstí. Takový štěstí se nerodí - takže mi bylo jasný, že se nám už nic dalšího nemohlo stát. Při aktuálních 2400 otáčkách a rychlosti 180 km/h vychází na jednu otáčku vrtule 1,25 metru a přítom jen dvakrát je na zlomek sekundy vrtule ve vodorovné poloze. Když jsme podlítli to lano, vrtule musela být vodorovně, jinak jsme o ni přišli a koupeme se."
Bylo? nebylo?
ale je to hezký, ne? |
|