Pak je ještě jedna africká palivová specialita a to je dostupnost paliva a schopnost ho rychle tankovat. To takhle přijede černoušek s cisternou co vypadá něco jako maj aeroklubáci na korbě nějaké Avie, úsměv od ucha k uchu a ptá se...Helou keptn, hau mač hau mač? 34 tons. Nou keptn tú mač this only tů tons. Not enough, we need 34. Sorry keptn only dis only dis.
Pak někam utekl, chvílku bylo vidět jak pobíhá kolem "terminálu" a gestikuluje, pak přijelo ještě pár podobných autíček a jali se to ládovat. No když jsem viděl jak to podtlakem skoro nadzvedává tu jejich cisternu a přitom to přibývá pořád sotva 200kg za minutu, tak jsme nechali holky udělat oběd a šli jsme si na schody udělat piknik.
Nakonec asi po dvou hodinách přišel nějakej jejich strejda v bílé košili, Raybanech a s Rolexkama (všechno pochopitelně ve zlatě), všechny poslal někam pryč a po chvíli odkudsi ze směru kde je "Presidential VIP Terminal" přiburácela obří cisterna s nádherným americkým naleštěným tahačem vepředu, zapojili hadice, trochu to zabublalo a měli jsme natankováno.
Sice nám pak pořád nutil svůj telefon a třásl si s náma pořád pravicí takovým tím americkým způsobem kterým se předávají dýška, asi doufaje že udělal něco extra a zaslouží si odměnu. Dali jsme mu pánský časopis a čokoládu a poslali ho pryč.
Přísahám, že jsem cestou domů měl důkladně prostudovaný mapy všech letišť v okruhu 200 mil od trasy letu a zjištěný jejich počasí a informace o provozu, od Dakaru po Brest, včetně děr jako Atar a Nouakchott ;o) |
|