| | Re: Anti-ice 18. 12. 2004 / 10:13 | |
| | Jsou dva blízké. ale přitom odlišné systémy - anti-ice a de-ice. Už z toho vyplývá hlavní rozdíl v jejich použití. Pozor, čeština na to konkrétní ekvivalenty nemá a tak se tomu říká všemu odmrazování, resp. v jednom případě ohřev. Anti-ice má za hlavní smysl prevenci vzniku ledu na určitých částech letadla. De-ice má za úkol odstranit již vytvořenou vrstvu ledu.
Rozdělím to podle okruhů do skupin-
1)Klasickým případem, který mají všechna letadla, je anti-ice pitotstatického systému. V češtině se tomuhle říká ohřev. Ten se zapíná vždy a to i když se lítá za modra nebes. K tomu u větších letadel přibývá i ohřev skel pilotní kabiny.
2) Druhým okruhem je ohřev vstupů motorů, resp.vrtulí. U Boeingu 737 se zapíná při teplotě TAT menší než +10°C a viditelné vnější vlhkosti (mlha, mraky, srážky). Teď pozor, většinu lidí asi zarazí, proč už od teploty +10°C. Je to proto, že teplota TAT (total air temperatuture) je ovlivněná aerodynamickým ohřevem, tedy rychlostí, a tudíž při +10 může být statická teplota SAT pod bodem mrazu. Je krásně vidět při změně rychlosti v neměnné hladině, jak se TAT mění.
Jiné typy letadel tuhle limitní hodnotu mají jinou. Co pamatuju, tak Turbolet měl kromě vyhřívání "huby" ještě tzv. separační klapku, která se otevřela na konci motorové gondoly proti vstupům, a tou eventuální kousky ledu zase vyletěly ven, aby se nenasály do motoru.
Pak do téhle skupiny patří i omrazování vrtulí. Dříve se to dělalo lihem, nyní mají snad už všechna novější letadla ohřev elektrický.
Takže v téhle skupině se anti-ice zapíná vždy při vletu na námrazových podmínek a zůstává zapnutý po celou dobu setrvání v nich.
3) poslední hlavní skupinou je odmrazování křídel/ocasu. To je označeno většinou jako de-ice. To se zapíná až po vytvoření určité vrtstvy námrazy. Důležité je to hlavně tam, kde jsou použity nafukovací gumové pásy na náběžkách, tzv. goodriche (podle firmy, která s tím asi přišla). Ty se musí nafouknout až po vytvoření vrstvy ledu, jinak jsou buď neúčinné, nebo naopak můžou způsobit zdeformování, nikoliv odstranění letu, a pak už se stím nedá udělat nic.
Druhým způsobem je vhánění teplého vzduchu od motorů do náběžek. Tady je trochu nejasnost v tom, že to Beoing nazývá anti-ice, i když podle způsobu používání by tomu víc sedlo označení de-ice. I tady by se totiž mělo pouštět az po vytvoření určité vrstvy ledu, protože jinak hrozí, že námraza sice roztaje, ale kapičky tečou po křídle až do nevyhřivané části a tam znovu zamrznou. Je na druhou stranu fakt, že jsem videl lidi to používat oběma způsoby a oba fungují. On totiž tryskáč na námrazu není moc citlivý. Hlavně při vysokých rychlostech.
A perličku na závěr - většina letadel, jako je Boeing 737 a novější a Airbusy apod. nemají omrazovaný ocas. Ono se asi ukázalo, že to není potřeba. Že i když namrzne, tak to nevadí...
|
| |
| | Anti-ice - A.J.Scandall | 18. 12. 04 v 10:13 |
|
| | | | Anti-ice - A.J.Scandall | 18. 12. 04 v 11:07 |
|
|