|  |  | | OT: Gyroskop 1. 12. 2010 / 16:52 | |
| | Zdravím
Je mi celkem jasné, jak funguje gyrokompas- je tam gyroskop, který se roztočí na vysoké otáčky, začne působit gyroskopický efekt a tím se osa gyroskopu srovná s osou otáčení Země. Pokud má gyroskop tendenci chovat se takhle, proč se v např. v umělém horizontu osa otáčení gyroskopu srovná ne s osou otáčení Země, ale s místní vertikálou? díky za odpovědi |
| |
|
 |  | | | OT: Gyroskop 1. 12. 2010 / 17:24 | |
| | Tak Tě musím opravit. Gyroskop sám o sobě není žádný kompas. Správně píšeš, že má velké otáčky. Avšak princip gyra je ten, že elektromotorek,který má jako rotor právě zmiňovaný
gyroskop se roztočí na velké otáčky a funguje na základě setrvačnosti(gyroefekt).K tomu,aby sloužil jako kompas ho musíš srovnat s magnetickým kompasem.
Na ruských mašinách to bylo tl. "uchod". Horizont využívá gyroskopu rovněž, jelikož ten je uložen v soustavě 3D křížů, takže vychýlení jak podélná tak příčná jsou pomocí soustavy vysílačů zpracována jako vstupní data pro horizont.
Švarc |
| |
|
| | | | OT: Gyroskop 1. 12. 2010 / 17:27 | |
| | | hele, ja teda moc tohle neznam, ale to malo co vim ... gyroskopu je uplne jedno , kde je sever, jih, osa otaceni. gyroskop jen zustava ve sve poloze, v jake jsi ho roztocil. a to, jestli si z nej udelas kompas (mmch, ten musis pravidelne kalibrovat proti magnetickemu kompasu), umely horizont, nebo uplne neco jineho, je uz jen v podstate modifikace toho, jak se na ten gyroskop koukas a na co jsi navesil "uzivatelske rozhrani". |
| |
|
|  | | | OT: Gyroskop 1. 12. 2010 / 17:33 | |
| | O tom, že by se měl gyroskop srovnávat s osou otáčení země jsem teda ještě neslyšel. Snad se nepletu, ale celá "záhada" gyroskopu je dána něčím, čemu se říká moment hybnosti. Ten působí na rotující tělesa v ose jejich rotace a má směr podle pravidla pravé ruky. Schopnost gyroskopu otáčet se okolo nějak orientované osy je dána zákonem zachování momentu hybnosti, který říká, že výsledný moment hybnosti se nemění (zachovává se). Na tomhle principu je založena třeba řada ukázkových experimentů. Např. si sedni na otočnou židli, vem do ruky kolo na tyčce, namiř tyčku svisle vzhůru a kolo roztoč. Potom zvedni nohy ze země a otoč kolo na tyčce o 180° dolů - najednou se začne otáčet židle s tebou.
Pokud melu blbosti, tak mě opravte (nebo hoďte čučku na wiki), ale tekhle nějak si to papmatuju z fyziky. |
| |
|
 |  | | | | OT: Gyroskop 1. 12. 2010 / 19:02 | |
| | | No, zkuste do googlu zadat "inerc.doc", jako první odkaz vám vyjede článek o inerciální navigaci. Na čtvrté straně toho článku píšou: "Setrvačník na pohyb reaguje tak, že se snaží srovnat svou rotační osu s rotační osou Země." Když se zamyslíte nad tvrzením že "Není-li gyroskop ovlivněn vnějšími silami, udržuje jeho rotační osa v prostoru stálý směr", tak je to i logické, že se sám od sebe osa stočí na sever. |
| |
|
| | | | | | OT: Gyroskop 1. 12. 2010 / 20:52 | |
| | | Tuhle větu sis jen vytrhl z kontextu toho článku a platí to, co ti už tady někteří napsali. Gyroskop si zachoává svou polohu v závislosti na tom, v jaké ho roztočíš. Takže pokud to bude třeba 30° k rotační ose Země, zůstane právě v této poloze. |
| |
|
| | | | | | | OT: Gyroskop 2. 12. 2010 / 20:53 | |
| | | |
|
| | | | OT: Gyroskop 1. 12. 2010 / 21:57 | |
| | Právě u kompasů se provádí tzv. sesouhlasení. Gyro je jen roztočená hmota, která drží
polohu, zjednodušeně řečeno. Ovšem záleží na konkrétních silách, něco jiného je asi
přestavovat setrvačík gyra v leteckém přístroji (brát s rezervou, nemám páru jak je
velký), a něco jiného byl boj s !rotačním! hvězicovým motorem na např. Sophit Camel.
To je přesně to co popisoval Maso s otočnou židlí, doleva bylo nahoru atd., nebo tak
nějak. Nakonec na gyro efektu fungují i jednostopá vozidla bez rozdílu jedeme-li na
jih, či na sever. |
| |
|
| | | | OT: Gyroskop 2. 12. 2010 / 00:01 | |
| | Chjo, pánové, všichni jste tady vynechali jednu podstatnou věc.
Začněme triviálnostmi, protože možná ani ne všichni co píšou, v tom mají jasno:
"gyroskop" = setrvačník. Mluvme raději o setrvačníku, tomu budeme snáz rozumět a líp si to představíme.
Setrvačník(-y) nemusí mít motorek, u menších etadel je roztáčí proud vzduchu, který fučí tryskou na jejich vroubkovaný obvod. To důvod existence v cessnách a piperech takzvané "suction" (vacuum pump) - pumpa cucá z krabice přístroje vzduch a ten zvenčí fučí na setrvačníky, ty se točí.
Rychlost není poddstatná, podstatný je moment setrvačnosti - vše v zísadě funguje bez ohledu na otáčky setrvačníku, pokud jsou alespoň trchu postačující, tedy žádné vysoké otáčky nehrají roli.
Roztočený setrvačník má tendenci setrvat v poloze (rovině otáčení), v jaké byl roztočen. To využívají varietní umělci, předvádějící triky s "káčou" (setrvačník = káča, roztočen v šikmé poloze se tenkou osou s hrotem udrží v absurdní poloze na konci bambusové hůlky a podobně)
"gyroskopický efekt" - gravitační síla, která působí klopivě na roztočený setrvačník, pokud se nějaká jiná síla snaží vychýlit osu roztočeného setrvačníku. Zjednodušeně se tato síla snaží vrátit osu setrvačníku do původní polohy, pokud je ale setrvačník umístěn ve vhodném závěsu (v rámečku, dvojitém či trojitém - jednoduchý závěs, kardanův závěs) - může být tato klopivá síla převedena na nějaký VHODNÝ ukazateĽ (=BUDÍK).
Efekt použití setrvačníků tedy závisí na směru osy a směru výchylky a současně na způsobu uchycení (jeden, dva, tři stupně volnosti).
Nejjednodušší přístroj tohoto typu je zatáčkoměr. Setrvačník je zde jeden a má osu orientovanou příčně vůči smyslu pohybu (letu). Klopivý moment vyvolaný otáčením systému (letadla) kolem svislé osy (zatáčka) se převádí na ručičku zatáčkoměru, výchylka je úměrná úhlové rychlosti zatáčky.
Další je směrový setrvačník (gyro) - jeden setrvačník s osou vodorovně (vůči poloze letadla), závěs je ale volně otočný kolem svislé osy - takže setrvačník drží "v prostoru" růžici kompasu bez ohledu na to, jak se letadlo "kolem přístroje" otáčí doprava či doleva. Protože systém má odpory v závěsech, dojde po nějaké době kvrdlání k úchylce od původně nastaveného směru, směrový setrvačník ukazuje s chybou - a to je moment, kdy kroucením nastavíme polohu růžice shodnou s polohou magnetického kompasu - abychom celou procafuru každých 15-20 minut opakovali.
Atd. atd. - už jsme tady na to téma diskutovali, jsem línej dál psát, najdu to - další a složitější budíky fungující na tomto principu (umělý horizont a gyrovertikála) jsou tam taky popsány.
Takže tady:
http://www.flightsim.cz/forum_prispevek.php?id=326706&lan=0
a
http://www.flightsim.cz/forum_prispevek.php?id=282695&lan=0 |
| |
|
| | | | | OT: Gyroskop 2. 12. 2010 / 00:06 | |
| | opravdu nezalezi na otackach? co jsem hledal pri cteni toho puvodniho dotazu, tak naopak duraz na otacky kladen byl ...  ale jinak v podstate vsichni jsme se shodli na tom, ze setrvacnik se roztoci a drzi polohu v jake byl roztocen .) |
| |
|
| | | | | | OT: Gyroskop 2. 12. 2010 / 00:20 | |
| | BAť, ale rozdíl je v tom jak je uložen (směr, závěsy).
Co se týče otáček - setrvačný moment je dán úhlovou rychlostí a hmotností. Těžký setrvačník se může valit pomalu, malinký a lehký musí rychle. Mírou je velikost momentů, které jsou třeba, aby setrvačník vyvinul k rozpohybování ukazatelů (čím větší setrvačnost, tím větší síla momentů a tím spolehlivější ukazování).
Nicméně - gyro, zatáčkoměr i horizont budou ukazovat pořád stejně - i když budou otáčky X, X/2, X/10 anebo 10X (pokud ty X/10 budou mít dost síly na rozpohybování kardanu a převodů). Mám odzkoušeno se zatáčkoměrem - je úplně fuk, jestli je poháněn placatou baterií, dvěma 1,5V buřty nebo destičkovou 9V baterkou. Akorát s nízkými otáčkami je líný a s 9V baterkou docela silně kroutí celým zápěstím (nominální napětí motorku bylo 4,5V) |
| |
|
| | | | | | | OT: Gyroskop 2. 12. 2010 / 00:28 | |
| | | No, ty otacky maj (opet, podle toho co jsem nasel, nesnazim se to tvrdit autoritativne) na presnost - ve smyslu, ze pokud porovname tri stejne tezke a stejne velke setrvacniky, tak ten, co bude vrtet nejpomaleji bude nejmene presny (a snadneji se rozhasi), nez ten, co bude vrtet rychle. |
| |
|
| | | | | | | | OT: Gyroskop 2. 12. 2010 / 09:56 | |
| | | No to jo, myslím, že naše poslední 3-4 příspěvky hovoří o tomtéž každý z jiné stránky... |
| |
|
| | | | | | | | OT: Gyroskop 2. 12. 2010 / 12:04 | |
| | | Ale to je právě to, co ti psal Kuma Když budeš mít 3 stejně těžké sertvačníky a každý roztočíš jinak, tak ten nejpomalejší bude mít nejmenší hybnost. Když budeš mít naopak 3 setrvačníky a všechny se budou točit stejně rychle, tak jak docílíš toho, aby jsi měl větší hybnost? Zvýšením hmotnosti, takže ten, který bude mít největší hmotnost, tak bude při stejných otáčkách přesnější, než ty lehčí se stejnými otáčkami |
| |
|
| | | | | | | | | OT: Gyroskop 2. 12. 2010 / 18:51 | |
| | Ty mi pripominas jeden zazitek na prumyslovce - uvedomujes si, ze jsi rekl presne totez co Tom, jen jinymi slovy?  ))))))) |
| |
|
| | | | | | | | | | OT: Gyroskop 3. 12. 2010 / 20:05 | |
| | V podstatě jo, ale přeformuloval jsem to proto, že očividně nebral v potaz hmotnost, ale bral za (zřejmě) jedinou "proměnnou", která ovlivňuje přesnost setrvačníku jen rychlost otáčení, což není, tak jsem ho chtěl poopravit (aspoň jednou za čas si dopřát ten pocit  ) |
| |
|
| | | | | OT: Gyroskop 2. 12. 2010 / 12:05 | |
| | | Kdysi jsem ještě slyšel, že hlavně u zatáčkoměru je taky důležité, v jakém smyslu se ten setrvačník otáčí, protože pak ten gyroskopický moment naklopí setrvačník naopak (to bude asi to pravidlo pravé ruky nebo co to tu zaznělo výš), je to tak? |
| |
|
| | | | | | OT: Gyroskop 3. 12. 2010 / 18:48 | |
| | Ano, je to tak.
Orientace klopivého momentu je závislá na orientaci oráčení setrvačníku. Vpraxi: když se placatá baterka v blaníčku zapojí obráceně, zatáčkoměr ukazuje úplně na druhou stranu (docela dobrá hračka - nejdřív si chvíli lítat a koukat na zatáčkoměr a podle toho upravovat "ostrost" zatáček - prostě lítat tak trochu "přístrojově" - a pak si znova nastoupat, otočit baterku - a zkusit totéž znova.. v první moment je to, jako kdyby byla otočená řídítka na kole |
| |
|
| | | | OT: Gyroskop 3. 12. 2010 / 14:40 | |
| | | |
|
| | | | | OT: Gyroskop 3. 12. 2010 / 18:48 | |
| | | |
|
|
