Tohle je asi těžší ořech. Ale jak to napíšu, pamětníci si vzpomenou:
byly továrny či "provozy", které vyráběly prakticky výlučně pro armádu. O tom se samozřejmě nepsalo, ale lidé v nejbližším okolí to věděli. Jak v poválečném období klesaly zakázy od státu na výrobu armádních technologií a utichal budovatelský duch, který se klaněl všemu pro armádu, vyvstal problém jak zakrýt armádní zaměření výroby.
Vzniklo pravidlo "1% vbýroby pro civilní sektor"
Každý takoý podnik vyráběl něco, s čím mohl vystoupit na veřejnosti. Zlatou plaketu brigády socielistické práce tak mohli veřejně dostat pracovníci provozu 26 závodu "xy". národní podnik, za to, že "překročili plán a splinili svén závazky ve výrobě naběraček" - a nemuselo se psát, že to je ve skutečnosti za dodávku 600 minometů do Mongolska.
No a tak ve známé "Draslovce" v Kolíně vyráběli oficiálně umělá hnojiva a v "ZPA Nový Bor" vyráběli malé osobní počítače na bázi procesoru Z-80.
No a to je celé. Obvykle se podle skutečné produkce toho 1% dalo usuzovat, jaký objem výroby asi jde pro armádu... Třeba u té Draslovky to bylo šokující. V pozdějších letech se ale už pravidlo 1% nedodržovalo a poměr výroby nebyl striktní - tak tomu bylo v ZPA v době "íkvéček". Ale základní princip trval až do převratu. |
|
