No jo sorry, tak já už přestanu. Je to asi daný mým odporem k lejstrům a taky tím, že jsem opravdu asi jinde, než uchazeči o místo u aerolinek, a proto mám na věc, zdá se, jinej pohled. Taky znám lidi co si u nich nejsem jistej proč mají piloťák. Ale nějak si neumím představit, že bych měl machrovat nějakejma hodinama napsanejma v zápisníku. To mi přijde, jako kdybych se chlubil, že mám v autě naježděno milion kilometrů. Nebo v kanceláři na židli nasezeno milion hodin. Podstatnější při lítání pro mě je, když můžu někoho svézt a on má z letu radost a těší se z něj stejně, jako já. Když neříká, že je rád, že už je na zemi. Ale uznávám, pořádek musí bejt .
|
|