FlightSim.CZ   Reklama  
CVARS - zrychlí vám tep...
> Nejste přihlášen Login
  Dnes je pátek 22. 11. 2024, svátek má Cecílie Translate
ÚVOD
LETADLA
KRAJINY
AI PROVOZ
UTILITY
ČLÁNKY
FÓRUM
 Seznam příspěvků
ODKAZY
SCREENSHOTY
VIDEA
INZERCE
PLÁNOVÁNÍ LETŮ
VYHLEDÁVÁNÍ
O SERVERU
RSSRSS - fórum
RSSRSS - novinky
FacebookFacebook
MobileVerze pro PDA
Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk Jeden příspěvek | Celý strom
Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 17:09
Jakub Edr
http://zpravy.idnes.cz/kolumbijske-letadlo-rozpulil-pri-pristani-blesk-zemrela-jedna-pasazerka-1q6-/zahranicni.asp?c=A100816_143655_zahranicni_stf
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 17:25
Algy   
Ty woe, to musela bejt šupa, když to rozpůlilo Bulíka!
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 17:28
Tragédie v JRD
to, ze na novinkach napsali, ze ho rozlomil blesk, jeste neni zarukou toho, ze blesk ho orpavdu rozlomil.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 17:53
Warp10
No jo, kvazibulvární novinářský póvl z idnesu zase v okurkové sezoně loví senzace. Seriozní tisk informuje poněkud střízlivěji: http://obrazem.ihned.cz/c1-45725610-blesk-tesne-pred-pristanim-boeing-tvrde-dosedl-a-rozpadl-se-na-tri-kusy

Mimochodem před chvílí ten nadpis změnili a celkově tu tezi o rozlomení bleskem zmírnili ...
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 22:36
Už přistávám?
Nehledě na to, že ho rozpůlil na tři půlky.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 22:45
Warp10
To je vlastně taky fakt ...
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 22:32
tonde   
...což mne stále přivádí k otázce, jak může blesk poškodit letadlo, neb je to vlastně farradayova klec a navíc není uzemněné. Kdyby mi tohle někdo akceptovatelně vysvětlil, byl bych zauzlován, neboť to stále nechápu
peace, brothers!
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 22:36
Michal (CSA447)
se třeba pilot jen lek, škubnul řízením a rozmlátil to?
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 22:42
Tragédie v JRD
myslis, ze slepice na novinkach ma neco tuseni o faradajove kleci?
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 22:44
tonde   
za prvé nemyslím, neb za mne myslí ti frajeři na hradě a za druhé se několikrát psalo o poškození letadla bleskem, tož by mně to fakt zajímalo, páč mám jako elektrikář mezery - asi
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 23:02
ondras   
Třeba dělal vlečnou a když to do něj mázlo ,tak už měl lano na zemi a tím pádem byl uzemněnej ,jestli mi rozumíš.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 00:00
pseudoMates
Možná, že "slepice" na novinkách nemá tušení o farradayově kleci, ale za to má zjevně tušení o pozitvním blesku o kterým, ty jeden kohoute, evidentně nemáš šajnu..
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 00:04
Tragédie v JRD
Zato ty sis o něm přečetl ve vedlejším příspěvku a ted tu děláš chytryho? Nicméně, ať tak nebo tak, to není o faradajove kleci, pozitivním blesku a já nevim čím, ale o neschopnosti opisovacu zahraničních textu, nesmyslnými překrucování těchto zdrojových textu, apod... Jen aby byl bombayticky titulek.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 00:10
pseudoMates
Jj, přečetl jsem si o něm ve vedlejším příspěvku a od srdce se zasmál, jak zase děláš z lidí pitomce, aniž bys, řečeno pokerovým jazykem, držel v ruce rakety..
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 00:13
Tragédie v JRD
No, pitomce ze sebe dělají v první rade oni sami.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 23:04
Warp10
No taky mě to zajímalo, tak sem trošku zapátral, ale třeba rovnou na wikipedii se člověk dočte, že to neni tak jednoduchý:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Blesk

"Pozitivní blesk
Pozitivní blesk tvoří méně než 5 % všech blesků. Vyskytuje se, když se krokový vodič formuje při pozitivně nabitých vrcholech mraků s tím důsledkem, že negativně nabitá proudnice je vyslána ze země. Celkovým efektem je vybití pozitivních nábojů do země. Výzkum vedený po objevu pozitivního blesku v 70. létech 20. století ukázal, že pozitivní blesky jsou typicky 6 – 10krát silnější než negativní blesky, trvají asi 10krát déle a mohou udeřit několik kilometrů od mraku. Během pozitivního blesku vzniká velké množství rádiových vln o extrémně nízké frekvenci.

Pro svou sílu jsou pozitivní blesky mnohem nebezpečnější. V současnosti nejsou letadla navržena tak, aby odolala tomuto blesku, protože jeho existence byla neznámá v době tvorby standardů a jeho riziko nebylo doceněno až do destrukce větroně v roce 1999 [1]. Proto vznikly názory, že to mohl být pozitivní blesk, který způsobil pád letu Pan Am číslo 214 v roce 1963. Pozitivní blesk je teď též považován za původce mnohých lesních požárů.

Pozitivní blesk byl též viděn jak spouští výskyt horních atmosferických blesků. Vyskytuje se častěji v zimních bouřkách a na konci bouřky."

Dále z wikipedie přímo odkaz na vyšetřování nehody kluzáku Schleicher ASK 21 z roku 1999, kde se mimo jiné člověk dočte:
"Lightning damage mechanisms
Damage to aircraft from lightning strikes can result from both 'direct effects' and 'indirect effects'.
The former is characterised by damage caused by the attachment of a lightning arc to, or the passage of lightning current through, the airframe. Indirect effects relate to damage or the upset of electrical/electronic systems by transient currents and voltages induced by the lightning current. In the subject glider, only the direct effects were relevant, and these could be split into three categories. Firstly, Joule heating generated from the passage of lightning current through conductive components; secondly, localised heat damage and erosion where lightning arc roots attached; and thirdly, the damaging effects of lightning arcs and resultant shock waves and overpressures within the glider structure. The Joule heating generated is proportional to the time integral of the power dissipated, ie heat = ∫i2.R.dt , where i is current measured in Amps and R the resistance at any point measured in Ohms. The parameter ∫ i2 dt is referred to as the 'Action Integral' in units of Ampere2seconds (A2s), which is equivalent to Joules/Ohm of component resistance, R. Since lightning can be considered as a current source, this parameter is a measure of the energy potential for a particular lightning
strike to cause severe Joule heating and arc affects."

a do třetice tento zajímavý článek o tom, že ochrana letadel proti blesku nemusí být tak dokonalá, jak se nám soudruzi snaží namluvit: http://www.nolan-law.com/hiding-requirements-suspicion-theyre-inadequate/

Kdybyste někdo měl chut tak si to nastudujte a můžete to pak ostatním vysvětlit ...


 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk - B787 a ochrana proti blesku   20. 8. 2010 / 13:19
zLKNA
pokus o volnej překlad toho nejdůležitějšího:

a) palivové nádrže - do prázdného prostoru bude pumpován dusík kvůli zamezení výbuchu

b) trup - kompozit je elektricky nevodivý; aby se el. náboj z blesku nekoncentroval v jednom místě, ale rozlil se do co největší plochy, je do kompozitu zabudována síťovina z čistého (ryzího) kovu (fine metal mesh)

Problém bude u mezer - například kolem nýtů. (Tipoval bych, že kvůli přechodovému odporu). Čím víc se nýt uvolní, tím větší bude mít přechodový odpor a tím větší teplo vznikne (při průtoku el. náboje). U B787 je těch nýtů cca 40 000.

Netuší někdo, kolik nýtů se u podobně velkého letadla uvolní nebo částečně povolí za celou dobu životnosti letadla ?

Nové normy na ochranu letadel proti blesku jsou pro veřejnost údajně tajné, takže se dá spekulovat proč, třeba aby někdo nezjistil, že jsou nedostatečné (?)
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk - B787 a ochrana proti blesku   20. 8. 2010 / 14:20
Aldaran
á jé... doufám, že si Tvůj příspěvek nepřečtou z iDnesu... to by zase byl článek.

Je potřeba vycházet z premisy, že 100% ochrana před bleskem neexistuje. Všechny systémy, ochrany, hrmosvody, bleskojistky slouží jen k "minimalizaci škod a následků při úderu blesku či statickém výboji"

Důležité je slovo "minimalizace" Když ani na zemi není možné na 100% zajistit ochranu před bleskem, je iluzorní se domnívat, že by se to podařilo v tak malém a křehkém objektu jako je letadlo. Konstrukčně se dá do jisté míry docílit toho, aby do určité úrovně nedošlo k fatálním problémům. Je to jen otázka pravděpodobnosti. Pakliže by se veřejnost domákla, přesného čísla... jako např. že v 0.01% úderů blesků do letadla má fatální dopad, dobře novinářsky nafouknutá bublina by odradila od létání soustu zákazníků.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk - B787 a ochrana proti blesku   20. 8. 2010 / 14:30
Premek
No, ja nevim, kolik lidi by to realne odradilo (a pokud ano, tak na jak dlouho).

Kdyz sednes do auta, ta pravdepodobnost urazu (vcetne fatalniho) je daleko vetsi, a s vetsinou lidi to nic nedela (aspon na cestach to tak vypada) ;o))
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk - B787 a ochrana proti blesku   20. 8. 2010 / 20:41
zLKNA
Warp10 věděl, proč to sem nepsat ?

Mediální paniku neočekávám, to by asi o tom nejprve něco musely napsat zahraniční média. Novináři by si z toho mohli odnést důvod, proč je důležitá údržba, a dále protože údržba něco stojí, tak by se kaštan neměl rozhodovat jen podle ceny letenky, ale vybírat nějakej kompromis mezi cenou a "jménem" aerolinky. Taky by se novináři odsud mohli dozvědět, že zpoždění vývoje letadla není proto, že se vývojáři flákají, nebo když kvůli bouřce neodstartuje nebo divertuje letadlo, tak to není proto, že by posádka měla strach z blesků.

Možná by bylo zajímavý porovnat pravděpodobnost, že letadlo spadne kvůli blesku a pravděpodobnost, že turistu ve volný přírodě zabije blesk.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk - B787 a ochrana proti blesku   20. 8. 2010 / 14:40
Kachna   
tak 1) nejlepší ochranou je do bouřky vůbec nelétat.
2) všechny části na letadle musí být mezi sebou vodivě propojeny. Navíc se teď tomu věnuje dost velká pozornst. Každý běh jsme na to upozorňováni a dělají se na letadlech úpravy.
3) Kompozit je vážně nevodivý, ale do první vrstvy se dává vodící měděná mřížka, která obvádí vznikající náboj do konstrukce.
4) i u normálních letadel se určité procento nýtů používá, jako vodivých.
5) moc nýtů se neuvolní,odletující desítky nýty za letu je mýtus
6)Letecké předpisy jsou veřejně přístupné. Toto je alibismus těch lidí,kteří v nich neumí hledat a nevědí kde je hledat.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk - B787 a ochrana proti blesku   20. 8. 2010 / 20:53
zLKNA
dík za info, o mědi se v tom článku nepsalo

6) Nepíše se tam, že by všechny předpisy byly nepřístupný, ale jen některý:

...These technical requirements could easily have been included in an annex to the new AC. But this course wasn't followed, and the technical requirements are spelled out in ARP 5412A instead. This document is not available to the public. One must be a registered member of SAE and a fee is required for access to ARP 5412A.

...The waveforms that must be protected against are the critical measure - and the FAA is now effectively treating them as a state secret, held by a trusted third party for use by insiders. The FAA is not practicing openness, and as the title of this essay suggests: hiding requirements = suspicion they're inadequate.


Nezkoumal jsem, jestli je to pravda.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 23:30
brendon (SVK832)   
Nie som v tomto zbehli, ale moj pezinsky rozum, mi hovory nieco v tomto zmysle: Blesk väcsinou vznika, ak je dost nakulminovanej energie v mrakoch, trenim castic vody, a cim je vysia vlchkost, tym je pravdepodobnejsie, ze sa kladne nabite castice budu chciet dostat k zapornym casticiam a tieto castice si hladaju co najkradsiu a najmenej odporovu cestu. A ked je nablizku lietadlo, ktore je v podstate dobry vodic moze, uzatvorit okruh a urobit most prechodu tychto castic. A pri blesku vznikaju obrovske teploty, co moze samozrejme narusit strukturu lietadla a viac ci menej poskodit. Co si zo skoli spominam, aj izolacia sa stava vodivou ak prekroci stanovene napätie, nadava sa tomu izolacny odpor. A preto, ked sa nejaky frajer prechadza po vagonoch a je uskvareny, tak narusil bezpecnu vzdialenost (izolacny odpor vzduchu) medzi vagonom a trolejom, v tomto nasom pripade je to lietadlo.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   16. 8. 2010 / 23:42
Roman Niznansky
"ked sa nejaky frajer prechadza po vagonoch a je uskvareny, tak narusil bezpecnu vzdialenost (izolacny odpor vzduchu) medzi vagonom a trolejom" lenže on sa prechádza po vlaku nelevituje nad ním... podla mňa to je možné za hustého dažďu, kedy častice vody môžu na seba nadväzovať napätím ešte aj počas padania... lietadlo pokryte vrstvou vody = vodič... takže môže byť uzemnené väzbovou energiou medzi molekulami vody.. neveim polemizujem =D
 

OT: trolej   20. 8. 2010 / 15:37
leonell
Podle mně se ani dotknout té troleje nemusí, stačí se přiblížit dostatečně blízko. jestli je to centimetr nebo půl metru nevím.
Když jsem to hledal, našel jsem tohle.
Upozorňuju, že je to JEN PRO SILNÉ NERVY.
http://www.bomba.cz/video/manik-se-dotkne-troleje/
 

OT: trolej   20. 8. 2010 / 16:03
leonell
Tak určitě se nemusíš dotknout. U suchého vzduchu by přeskoková vzdálenost měla být 1mm na 1kV, za vlhka se to výrazně zvětšuje. Norma údajně uvádí 30cm na 25kV.
 

OT: trolej   20. 8. 2010 / 16:09
Pan Letadlo   
Dotknout se nemusíš, ale ten v tom videu si o to říkal. Tohle fakt může udělat jen retard nebo někdo, kdo elektřinu ani nezná. Předpokládám, že tohle byl prostě idiot.
 

OT: trolej   20. 8. 2010 / 16:24
leonell
Těžko říct. Vypadá to na nějakou Indii, tam mají ve zvyku jezdit na střeše na černo, možná ho odhalili dřív než si myslel, proto nechtěl slézt, bál se co s ním udělají.
Buď reagoval neúměrně situaci a vyřešil problém sebevraždou, nebo prostě jenom ve stresu přemýšlel jak z toho ven a chytil se toho drátu mimoděk. Nebo, to byl opravdu nějaký prosťáček, co vůbec netušil, proč tam ten drát je. Každopádně je pravděpodobné, že to byla jeho chyba poslední.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 00:38
kosata
Prostě může jít o normální blesk, v těsné blízkosti letadla a ta rána, kterou blesk způsobí, to letadlo rozlomí. Kromě toho, proč by nemohl blesk sjet po povrchu letadla? Výboj jde skrz vzduch, zkrátí si cestu přes letadlo a pak pokračuje zase vzduchem.
Jestli zase kecám nesmysly, tak mě zastavte.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 01:04
Pan Letadlo   
Kecáš, zastavuji Tě.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 07:06
kosata
Díky, stojim. Byla to jenom moje další teorie.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 01:42
Priskac   
...majore a nebude to "len" to ze pilotovi na urcitu dobu odislo riadenie, a nez sa z toho system spamatal tak s tym jednoducho praskol strmsie o drahu? Mozno to je blbost, ale z pevnostneho hladiska je malo pravdepodobne ze by to narusilo tuhost trupu v takej miere ze by sa trup rozpadol, vid priklad toho tusim Aloha buliku z ktoreho sa stal kabriolet a masina to vydrzala...

...ale ak chces tak sa Ti opytam cloveka ktory navrhuje systemy riadenia v tychto novych masinach ze ako to je osetrene od uderu blesku...

Inac ked sme pri tom, som zvedavy ze ako to bude s 787, kedze jeden z problemov ze preco sa opozdil prvy let bolo aj to ze kedze je trup z kompozitov tak sa to uz nespravalo ako Faradayova klietka...
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 08:08
Tragédie v JRD
Ano, dá se oceňovat ze to tak bylo. Protože to, ze blesky letadlo rozlomil byl výmysl českých novin. V anglických a původních zdrojích se o rozlomeni bleskem nepdsalo. Konec konců, i v těch našich už ty články máj poupravovany.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 10:21
Tragédie v JRD
Boha... Pisu Jak trotl. Blba T9.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 10:17
AJS
Že by u 737NG blesk ublížil výrazně řízení, to bych na to klidně vsadil hlavu, že ne (pokud by nedošlo k strukturální poruše, ale nevim nevím). Nicméně si naprosto živě dovedu představit, že se té rány piloti tak lekli, že nezvládli samotné přistání.

Jednou jsme v 50ft nad zemí trefili sovu, v noci, a byla to taková rána, že se F/O lekl, nepodrovnal, a byla z toho další rána. Jindy jsem zažil silný výboj statiky (nikoliv blesku, žádná bouřka široko daleko nebyla), a ač to nezpůsobilo žádné škody, byla to rána jako z děla. Kolega nedávno potkal v noci blesk a prý byli na chvilku zcela oslněni. Takže si naprosto živě dovedu představit, že blesk sám jim nijak podstatně neuškodil, pouze jeho nepřímé následky...

A samozřejmě to taky mohly způsobit další jevy provázející bouřku, jako střih větru, microburst a tak, to se ukáže až při vyšetřování

Každopádně je úctyhodné, že z takhl zle vypadajícího vraku odejdou téměř všichni živí (a ten jeden smrťák byl až následně od infarktu)
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 10:29
Premek
Radime, měl jsi na mysli tuhle Sovu:

http://en.wikipedia.org/wiki/Kappa_77_KP_2U-SOVA

To bych se asi taky dost lekl ;o)))
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 11:15
AJS
No to ona teda byla slušná prda i od tý sovy z říše ptactva
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 11:26
Premek
No, tomu věřím, už se mi to nechtělo editovat/mazat, ale myslím, že bych si cvrnknul do textilu i kdybych trefil vránu. ))

Teď mě tak napadá - nevíte někdo jestli simuluje nějáký add-on "bird-strike" i se zvukem?
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 11:46
leonell
>Teď mě tak napadá - nevíte někdo jestli simuluje nějáký add-on "bird-strike" i se zvukem?

Chceš kousek z X-PLANE na videu? Já když vidím ty opeřený mizery před letadlem na dráze tak jsem i v tom simulátoru otrávenej (pro šťouraly - ano, jde to vypnout).

 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 11:48
Premek
Tak zkus Moorhuhn, treba Ti to spraví náladu ;o)
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 11:42
Vita Zenisek
Ta to být nemohla, protože tahle sova v noci lítat nesmí
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 11:44
Tragédie v JRD
Nesmi? nebo nemuze?
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 11:49
Vita Zenisek
Nesmi a vetsinou ani nemuze, protoze ty UL na to nemivaji vybaveni.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 12:45
Priskac   
Radime, ja som to myslel tak ze predpokladam ze trva urcity cas pokym prejde system z primarneho na zalozny, pripadne ze pri udere blesku dostane elektrika, cize v podstate aj system riadenia "sok" a trva urcity cas pokym sa z toho spamata..., a predpokladam ze prave tento cas im mohol chybat v zaverecnej faze pristavania, aspon ja sa na to pozeram z pohladu iba blbeho strojara...

Vecer sa opytam brachu ze ako to maju chranene, tak potom budem mozno mudrejsi...
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 12:52
Priskac   
A este jeden OT dotaz, a dost debilny, ale ma to tak minule ked som pozeral perseidy napadlo, ze ci je v historii letectva znama nejaka udalost kedy by trafil meteorit nejake letiace lietadlo? (Armagedon a Brucea Willisa nepocitam )
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 12:57
Rychlokvaška
Přechod z jednoho elektrického systému na druhý je u moderních letadel naprosto okamžitý, oba dva (někdy i tři, čtyři) jsou defacto připojené do systému přes relátka, takže reagují bez prodlení. Jednak tím, že vzájemně záložní systémy jsou každý na jiném okruhu (a tak výpadek jednoho odblokuje jen primár nebo jen zálohu, ale ne obojí), druhak tím, že odizolování jednoho okruhu a připojení jeho systému na druhý je opravdu jen signál relátku+jeho přepnutí.

Navíc pokud jde o řízení letadla jako takového, u klasického řízení (ne FBW), navíc u přistávacího manévru, by se dalo vpodstatě i říct, že vzato ad absurdum elektriku vlastně ani vůbec nepotřebuješ.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 13:04
Priskac   
dik Davide za objasnenie
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 09:01
ondras   
Nevím ,jestli blesk může letadlo rozlomit ale paseku může nadělat asi velkou.
http://www.youtube.com/watch?v=5IRfbC0RHsY&feature=player_embedded

http://www.airforce.mil.nz/operations/media-releases/media-release.htm@guid=%7Bd18cc625-d9a2-4ba7-b096-89d389fdd9dc%7D.htm

http://www.planebuzz.com/2009/04/atlantic_southeast_airlines_li.html

atd....
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 12:52
Rychlokvaška
K tomu co vlastně způsobilo onu nehodu - souhlasím rozhodně s Radimem. Pánové "novináři" (jistě sem koukáte pro inspiraci
- Blesky opravdu nelámou letadla na tři kusy.

Aniž bychom si tu hráli na ÚZPLN nebo jak tomu říkáme v pérákovském vydání, opravdu bych jako nejpravděpodobnější příčinu viděl efekt blesku nebo třebas downburstu na piloty a jejich schopnost řídit letadlo.
Ono letět v noci, kdy máte v kokpitu stažená světla na minimum abyste dobře viděli do té tmy, není žádná legrace, pokud se objeví náhlý silný zdroj světla. Může to být blesk, můžou to být nevhodně nastavená dráhová světla v mlze, může to být debílek s laserem. Ve všech případech je ale efekt naprosto oslepující a to na několik sekund, které když přijdou v kritický moment...
On lidský zrak je pěkná potvora - na silné světlo si zvykne poměrně rychle (v řádu sekund), ale adaptace na tmu trvá dobrých 20-30 minut. Taky proto když létáme v noci, ztlumujeme světla v kabině už při zahájení klesání z hladiny a pak je krásně vidět, jak se člověku lepší zrak a může jas všeho v kokpitu postupně stahovat ještě níž. I proto např. se v galley automaticky ztlumí světlo při otevření dveří do kokpitu - aby nedošlo k narušení té adaptace na tmu. Pokud se pak stane něco nečekaného, může to být velký malér.
První reporty říkají něco ve smyslu, že je blesk zasáhl v průběhu podrovnání, čili méně než nějakých 50ft nad dráhou. Navíc na klasické "black hole" ostrovní letiště (kdo létá na Kos, asi má představu). Pokud se záblesk objevil někde těsně před nimi (nebo se trefil do letadla, např. do radomu jak má většinou ve zvyku , tak mohl být efekt oslnění hodně výrazný po několik sekund a výsledné tvrdé přistání způsobené leknutím a paralyzací pilotů hodně pravděpodobné. Ostatně i z toho rozlámání je docela dobře vidět (amatérským pohledem), že tvrdé dosednutí na podvozek byl asi prvotní kontakt s dráhou, než se éro rozlámalo kolem wingboxu. Přesně v místech kde to trup nevydržel, můžete vidět "skin rippling" efekt na spoustě letadel, která za sebou mají tvrdá přistání.
V každém případě ale musím říct, že všichni uvnitř měli naprosto neuvěřitelné štěstí - podobné nehody končí ve většině případů mnohem mnohem hůř...

Pokud jde ale o ty efekty blesků, není vše tak úplně jednoduché.

Ano, "novináři" z toho jako obvykle zase udělali příšernou kachnu (s malým k) a tak budeme (teda spíš budete mít v řadách českých koupáků) mít na palubě zase o trochu víc vystrašených lidí, kteří se budou ošívat kdykoliv se zableskne ve vzdálenosti 100km od letadla...Protože "ten blesk přece umí rozlomit letadlo" Hodně štěstí v hledání báglů těch co se rozhodnou na poslední chvíli neletět...

Ano, jak píše tonde, letadlo je Faradayova klec a jakýkoliv kontakt s bleskem nebo jiným elektrickým výbojem má ve většině případů jen efekt toho, že výboj někde vstoupí, sveze se po trupu a někde zase vystoupí a letí se dál...

Existuje tu ale pár velkých ALE, které je dobré mít na paměti a které třeba svou kombinací dokážou způsobit i velký problém.

Pro to, aby bylo letadlo dokonalá Faradayova klec musí splňovat několik náležitostí. Jednak musí být z vodivého materiálu (nebo ten materiál alespoň plošně obsahovat). Druhak musí být jednotlivé kovové části vodivě spojeny. Pak musí být všechno vnitřní i vnější (antény) elektrické vybavení dimenzováno a ošetřeno proti výbojům. V neposlední řadě musí existovat způsob, jak výsledný naakumulovaný výboj odvést rychle a efektivně do atmosféry (air wicks, nebo štětinky nebo jak se tomu říká česky). Není také dobré zapomenout na to, že onen elektrický výboj je energeticky dost výživná záležitost a při kontaktu s povrchem letadla se jeho nezanedbatelná část přemění na tepelnou energii.

1.) Vodivost celého letadla - do nedávna tak nějak samozřejmost, s příchodem kompozitů (zejména těch rozsáhlých jako Boeing 787) nová konstrukční záludnost. Ony jsou totiž kompozity nevodiče a tak je trochu problém jak jejich vodivost pro podobné případy zajistit. Druhým problémem je jejich slabá odolnost vůči vysokým teplotám, při kterých se můžou nejen deformovat, ale doslova vypařit. Vodivost konstrukce se tak u velkých letadel řeší např. vlaminováním jakési vodivé síťoviny, která je nedílnou součástí jedné vrstvy kompozitu jako takového. Zkoušky daného řešení na vysokoenergetické výboje jsou snad celkem povzbuzující. Ne že bych nějak příliš věřil naprosté spolehlivosti takové náhražky a jejích teplotních důsledků na zbytek kompozitu, ale pan Boeing a FAA se zatím tváří spokojeně, tak budeme muset počkat na to co přinese provoz...

2.) Vodivé spojení kovových částí letadel, tzv. ukostření.
Určitě si spousta plachtařů a PPLkářů a ULLkářů a ostatních slunečních pilotů vzpomíná na svoje instruktory , kteří jim říkali jak je potřeba před letem zkontrolovat ony krátká lanka, která jsou zdánlivě beze smyslu připojená jedním koncem např. k žebru křídla a druhým k nosníku klapky. A určitě se na ně při předletovce všichni koukáte, i když je venku CAVOK, že ano? Tak vězte, že právě tyhle lanka jsou možná tím nejdůležitějším co v oblasti svodu statické elektřiny na letadle najdete. U velkých letadel to jde až do té míry, že bez těchto vodivých spojení a nemůže letadlo do provozu a jejich kontrola je součástí pravidelných prohlídek. Bez nich totiž není dokonalé spojení komponentů konstrukce, není dokonalý odvod statiky směrem k air wicks na pohyblivých plochách a tak se může stát, že se blesk místo zpátky do atmosféry, podívá nejprve někam jinam. Jen takový příklad za všechny - nevím jak u jiných airlinerů, ale 757 má mezi motory a trupem v křídlech takové prázdné duté místo, kterému se říká dry bay. Vedou tudy spousty trubiček a kabelů a taky je konstruována tak, aby když např. dojde k nějakému úniku paliva z nádrží, nebo hydrauliky z některého ze systémů, dostane se nejprve do oné dry bay a pak jedním ze 4 otvorů na spodní straně křídla "neškodně" opustí letadlo. Pokud k něčemu takovému dochází, daná věc se celkem spolehlivě samodemostruje při walkaroundu kapalinou, která kape nebo dokonce teče z oněch 4 otvorů na spodní straně křídla. Je to jedna z nejdůležitějších věcí na které při walkaroundu koukáme a Boeing dokonce předepisuje kolik "kapek" za danou dobu a jaká "velikost kaluže" je ještě přípustná. Nejen kvůli kontrole toho co tam vlastně prosakuje, ale právě kvůli těm bleskům a statické elektřině. Asi si dokážete bez nějakých zdlouhavých povídání představit situaci, kdy je dry bay plná výparů z klidně i drobně prosakujícího paliva, vodivé části letadla nejsou 100% vodivě spojeny a uhodí do něj blesk...Musím říct, že mě osobně ta představa konsternuje natolik, že pod těma čtyřma dírkama opravdu chvíli stojím a hodně pozorně koukám.

3.) Ošetření elektroniky letadel proti výbojům v téhle době už dosahuje úrovně, kdy se není zas tak potřeba něčeho bát. Doby kdy došlo např. k výpadkům přístrojů, odpojení autopilota nebo dokonce požáru jsou až na výjimky (způsobené např.závadou na ukostření, nebo některé z ochran) pryč díky konstrukci těchto systémů a pravidelným prohlídkám. Přesto ale jsou některé části letadla doslova magnetem na blesky a může se stát, že dojde k nějakému poškození elektroniky při obzvláště silném výboji. Takovým klasickým magnetem je např. povětrnostní radar a ne nadarmo spousta blesků udeří právě do čumáku letadla, kde se skrývá nejen jeho anténa, ale celá VF část. I když ty moderní mají mnohem menší vyzařování a dokážou úspěšně odfiltrovat silné zdroje na vstupu, jsou to velmi citlivá zařízení. Druhým problémem je onen radom na čumáku, který není z pochopitelných důvodů z vodivého materiálu a zásahy bleskem se bohužel občas znatelně projeví poškozením povrchu, nezřídka i dírou. Naštěstí samozřejmě mimo tlakovanou část trupu, i když na aerodynamice to znát bude. Dalším pro blesky zajímavým místem jsou různé antény, na druhou stranu pro tyhle problémy nejkritičtější HF antény už prošly za tu dobu konstrukčním vývojem, který tyhle problémy do jisté míry eliminuje.

4.) Air wicks spadají do podobné kategorie jako ukostření. Vypadají na letadle nepatřičně a jakoby zbytečně, ale jsou velmi velmi důležitou součástí. Bez nich se výboj z blesku, ale i letem způsobená statická elektřina těžko vrací zpět do atmosféry a na trupu se akumuluje. Důsledky můžou být od těch nepohodlných (rušení v rádiu), až po kritické (zásah bleskem). Asi proto se rády odlamují Takže koukat, hlásit!

5.) Tepelná energie výboje
Až doteď byla řeč víceméně o elektrických záležitostech blesku. Na co se ale hodně zapomíná a co je pro kompozitové konstrukce naprosto kritické je teplotní efekt blesku. O tom jak blesk dokáže být energeticky výživný svědčí případy, kdy místo vstupu blesku do trupu letadla lemuje spálený materiál, nebo dokonce tvoří díra do hliníkového pláště. Vliv, jaký mají blesky na kompozitní materiály, je už ale mnohem dramatičtější. Díky tomu jak jsou kompozity stavěné, dochází při zahřátí na velmi vysokou teplotu k vaporizaci lepidla, které reaguje se zbytky vzduchu a výsledné skokové rozpínání defacto roztrhne materiál na jednotlivá vlákna. Příběh pilota letícího větroněm, ze kterého po zásahu bleskem zbyla vpodstatě jen kabina se sedačkou je asi dostatečně známý. Kompozit se defacto vypařil.
Jaké efekty budou mít blesky na celokompozitové konstrukce moderních airlinerů zatím asi krom simulací nikdo neví. Jejich pečlivá výroba, nové materiály a technologie a zavedení elektrické vodivosti asi bude do jisté míry stačit zabránit nějakým většim problémům. Dokud ale někdo nevezme Dramlinera někde do bouřky a nenechá se párkrát trefit bleskem, asi se o skutečném vlivu jen tak nedovíme.

Just my dva halíře.

Jak se to tady říká, kdo dočetl až sem, má u mně flašku?
 6x  

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 13:08
tonde   
ja ti neuveritelne dekuji, i radimmmmmmmovi, konecne jsem to pochopil
Peace, brothers!
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 14:00
Tragédie v JRD
ja se hlasim o flasku. precteno jednim dechem. navrhuju preposlat do redakci novinek, iděsů a podobnych .)
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 14:48
FollowMeCar   
Já též. A vůbec, kdy bude zase nějaký víkend s PDínkovými přednáškami.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 14:48
Pan Letadlo   
Od tebe bych si přečet i knihu, natož takový příspěvek

No k věci. Nad ránem sem študoval různé zdroje a perák-like diskuze a prý hlásili ATC úder bleskem už 200m (ft?) před prahem. To, že ten blesk to ledalo nerozvalil je snad jasné a o tom už se netřeba bavit.
Nabízí se tedy pár možností. Buďto došlo k oslepení kapči, který halt nezvládl přistání a prostě přistáli moc tvrdě (podle fotek bych to viděl čumákem napřed). Motory a podvozek nechali na prahu a dále již "pokračoval" jen trup, který se následně rozlomil.
Závadu řízení, ač nejsem pilot ani žádný "specialista na chemtrails" () bych zřejmě vyloučil. 737 má snad řídíci plochy ovládané hydraulicky co vím a na ty výboj blesku snad nebude mít vliv. Vypadnutí motorů a situaci jako v případě G-YMMM taky můžeme vyloučit. Další možností, jak už to tak při bouřkách bývá, je nějaký ten downdraft, který je prostě "přitlačil" moc rychle a v kombinaci s oslepeným kapčou to takhle dopadlo.
Ale to jsou samozřejmě spekulace. Posádka je naživu a schopna vypovědět, co se vlastně stalo, takže snad se vyšetřování nepotáhne takovou dobu jako při smrťácích, kdy jsou jediným vodítkem údaje ze skřínek.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 15:07
Priskac   
...mozno blbost co napisem, ale nikde sa nepise ze ci kapca sadal na ruku, alebo sadal AP, v tom pripade si dokazem predstavit ze ten blesk mohol urobit bordel v riadeni lietadla, ale to je zasa len taka moja mala uvaha...
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 15:56
Rychlokvaška
No ILS, no AP.
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 15:57
Priskac   
ok, tak potom nic...
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 16:42
zLKNA
Opět skvělej článek

Laickej dotaz - rázová vlna (vzniklá expanzí vzduchu ohřátého od blesku) má na aerodynamiku, proudnice, atd. zanedbatelnej vliv ? Tady to ještě bylo v blízkosti země...

S těma kompozitama - třeba někdo postaví bezpilotní verzi "kompozita" a nechá ho lítat mezi blesky. Ale to by asi stálo moc $...
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 23:17
pilot_master   
parádny, kvalitný príspevok díky
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   17. 8. 2010 / 12:57
Jakov
To by se 914 nestalo...
24507 B / 299 x 500 / IMAG0163.jpg
 

Kolumbijské letadlo rozpůlil při přistání blesk   18. 8. 2010 / 00:11
Pan Letadlo   
Jinak k tomu "co se stane až do 787 uvalí blesk", tak už dávno při jednom test flightu uvalil a prý se vůbec nic nestalo.

http://www.bloomberg.com/news/2010-06-17/boeing-787-withstands-first-lightning-strike-as-tests-reach-halfway-point.html
 

Czech Virtual Air Rescue Service
MZAK
L39.CZ
O serveru   |   Zveřejňování souborů ke stažení   |   Kontakt   |   © 1999-2024 FlightSim.CZ