Je to úplný OT, ale "řezat a řezat..", nedá mi to.
Příběh:
Kluci se při cestě vlakem nudili, něvěděli co, a osmiletý chlapec strčil do pětiletého bratra, který se uhodil hlavou o stoleček. Malý se rozpláče a jde žalovat otci. Tomu dojde trpělivost a dá staršímu synovi pohlavek s komentářem: "Chceš, aby si rozbil hlavu? Copak nevidíš, že je menší než ty? Mladším dětem se neubližuje."
Chlapec od otce slyšel, že nemá ubližovat, ale to, co prožil, neslo sebou jiné poučení. Ač nechtě, otec svému ynovi uděleným trestem právě sdělil, že v životě můžeme ubližovat druhým. Je k tomu však potřeba zajistit si nad nimi moc.
Tento příběh je z knížky Respektovat a být respektován - doporučuju, pokud si chce člověk spojené s výchovou dětí v hlavě trochu srovnat 
Jasně, vychovávat děti je sakra těžká věc a někdy se člověk neuhlídá, i když by chtěl. Ale myslet si, že výchovu vyřešim tím, že dítě vždycky seřežu, když se nechová podle mých představ, je úplně mimo. Ono je to spíš tak, že z tebe nevyrostl slušný člověk proto, že tě trestali, ale spíš přesto, že tě trestali. |
|
