Já jsem asi deformovanej - ale vždycky si zkouším představit, co by tomu asi řekli hrdinové mého mládí (jmenoval jsem je tu už, nebudu se opakovat - stačí, že mé nedávné kolečko nad Donínem bylo vyjádřením mé nesmrtelné úcty jednomu z nich).
Přijde mi úplně normální, že se Bader s Gallandem po válce stali přáteli - vždyť měli společného navzájem víc, než kterýkoliv z nich s okolním světem zvlášť. Ale že by si Galland na mezka maloval kokardy nebo Bader kříže - to by asi nenapadlo ani jedbnoho z nich...
Nicméně - jak jsem psal v jiném stromu - rozumím tomu, že na druhé straně Č-S hranice se na kříže dívají (někteří) shovívavěji... (a to nepočítám absolutní převahu modelářských diorámat na českých soutěžích, kde veselý vojím Wehrmachtu či důstojník SS prohlíží zničenou spojeneckou techniku. Skutečně je to svět, který bi ti modeláři radši?)
No, takový už je život. |
|