Green Approach skutečně znamená přiblížení, kdy se v TOD (Top of Descent) stáhne plyn na volnoběh a plachtí se až na finále, kde se přidá plyn před stabilizací letadla v plné konfiguraci. Samozřejmě to už se dělá dlouho, ale je to více méně na kombinaci umu posádky, řídících, hustoty provozu a dalších okolnostech.
V současnosti se bohužel člověk setkává s velkými omezeními zejména stran ATC (vzájemná koordinace), kdy třeba při letu do severní Itálie přes Alpy je už před vstupem do ACC Padova letadlo sraženo pod FL 300, k čemuž dojde (třeba z Prahy do Turína) až 250NM před cílovým letištěm.
Green Approach znamená, že dojde k naplánování zahájení sestupu (TOD) tak, aby k žádnému "zdržení" a přerušení nemuselo dojít. Nová generace systémů (jak ATC, tak v letadle) umožní určit čas, ve kterém se v TOD má letadlo nacházet, aby bylo na finále v přesně vymezený čas. To umožní vzdát se vektorování a změn trati, ta bude přesně definovaná, neměněná, letadlo si udělá svůj optimální sestup tak, aby mu to vyšlo na volnoběh. Což samozřejmě bude vyžadovat i další regulaci rychlosti na trati a času odletu. Tudíž více, než GNSS, to bude otázkou vzájemné komunikace systémů ATC a v letadle. A taky to bude znamenat nutnost změny sektorizace vzdušného prostoru, k tomu již směřuje Single European Sky. Aby už nebyla žádná Padova...grrrrr
Takže ano, pokud to jde, tak se to létá na volnoběh už léta, kouzlo Green Aprproach bude hlavně v tom, že se to pojme koordinovaně jako celek, pro každé přiblížení, a nebude to jen dílem náhody či případného umu posádky a ATC. |
|
