No na to se lze dívat ze dvou pohledů:
1) kdyby před dvanácti lety za okolností možná prapodivných nezačala u nás létat jedna prapodivná charterovka s jednou čtyřstovokou, nebylo by tady teďka tolik osmistovek, nemělo by těch pár set lidí práci v letectví a všichni bychom se paběrkovali od ničeho k ničemu u společností, které zazáří a zhasnou. Někomu to prostě vyjde, a někomu ne.
2) Na druhou stranu je pravda, že dva obory lidské činnosti jsou nasáklé fandy jako nic jiného, a to k prospěchu i neprospěchu věci. A to je letectví a železnice. Světová historie byla svědky už mnoha pokusů, kdy skupina fandů založila leteckou společnost, protože ji chtěla, protože měla sen, jak s tím a tím krásným letadlem bude lítat odcamcaď pocamcaď. Stejně tak na dráhách, zatím tedy ne u nás, byly případy, že skupina fandů založila společnost, která koupila jejich právě vyřazované milované mašinky a že jim tím prodlouží život... a bác.
Druhým extrémem jsou naprosto neosobní manžeři, kteří jednou manažují doly, pak aerolinku a na záver politickou stranu (i v jiném pořadí). Optimem asi bude, když firmu založí a vede někdo, kdo tomu rozumí, chce v letectví pracovat, ale jeho primárním přáním je vydělat peníze. Možná budu tlučen a utlučen lidmi s více levicovým názorem, ale v letecké dopravě, která je hodně tvrdým a ostrým bojištěm, kde není moc prostoru pro manévr, není místo pro firmu, které půjde o fandovství, dobrou partičku lidí, prima kolektiv, bezva pracovní podmíky a nablýskaná letadla. Po těch zbyde jen prázdné místo a bolest v lidech.
Osobně držím Eurovii a CCA Charters palce, ať to ustojí |
|
