Při porovnávání nákladů na výcvik je potřeba si uvědomit, že jsou různé vstupy pro několik veličin, které celkovou cenu mohou zásadně ovlivnit. Proto když někdo napíše: "PPL za 150.000,-", je to možná pravda, ale jen pro jeho situaci a v jeho době. Za rok, jinde atd. to nemusí platit a nemusí to platit ani na stejném letišti a ani dokonce na stejném letadle (!!). Protože:
1) skoro bez výjimky se platí odlétaný čas. Někdy čistý, někdy od špalků do špalků. Za určitých okolností toto počítání času může hodit až 15% ceny (tedy 150.000 anebo 172.500).
2) letová doba, potřebná k získání letových dovedností je individuální. Osnova určuje "minimální možnou" dobu jednotlivých úloph, většina žáků odlétá více. Někdo o 2 hodiny, někdo o 10. Dost záleží na přestávkách v létání, kdo dokáže celý výcvik odlétat v jednom tahu za jedno léto, může létat jen podle osbnovy. Kdo má pauzy delší, než 14 dní - tak ve druihé (sólové) části výcviku musí počítat s kontrolními lety (okruhy, jeden, dva, ale i 4-6), které musí absolvovat, než zas bude po přestávce připuštěn k sólovému letu. Rozdíl může být proti osnově zas až o 20-30% (opět pro představu - místo 150.000 až 200.000).
3) letová doba, potřebná k získání letových dovedností ale může být zkrácena - a to pokud je žák držitelem nějakého jiného (z vyjmenovaných) průkazů způsobilosti, například GLD s kvalifikací TMG (vivatisti). Lze uplatnit úlevu z některých úloh, a to odpovídající 1/10 celkového náletu v pozici PIC v platné kvalifikaci, maximálně ale 10 hodin. V praxi to znamená, že když máš nalétáno v sóle víc než 100 hodin, zkracuje se ti minimální nutná osnova ze 45 hodin na 35 hodin (místi 150.000 na 116.666). Tímto ale není nijak dotčeno pravidlo (2), pokud je žák kopyto, nalétá svých 50 hodin i s úlevami.
4) cena letové hodiny se pochopitelně odvíjí od provozních nákladů daného typu. Každá škola musí připočíst provozní náklady školy (tam bývají největší rozdíly) a někdy také "přiměřený" zisk. K výcviku je potřeba použít typ, který je primárně z ÚCL pro výcvik schválen (asi by nešlo dělat elementárku na An-2, teda- asi by to šlo, ale ÚCL by to asi neuznal...) I tak je výběr široký - a ceny letových hodin podle toho taky pestré. Pro někoho může být laciná "stopětka" - v jistém aeroklubui pro členy byla za 1800/hod (už asi není...), pro někoho C-152 (kolobrnda, dobrá pro odrubání výcviku přžed přeškolením na něco většího), někomu se vyplatí půjčovat si na výcvik soukromé éro od kamaráda, který neúčtuje "zákaznickou cenu", ale nechává si pouze poctivě uhradit skutečné náklady ja prolétaný čas. To může být rozdíl až 50% proti veřejné ceně (ale to pochopitelně není přenosné na někoho dalšího. Pro předtasvau: osnova 45 hodin po 1800,- = 81.000,-, pokud je letová hodina 4800,- tak osnova = 216.000,-)
5) poznámka: většina leteckých škol, které výcvikem konají letecké práce, účtují do nákladů letové hodiny benzin bez spotřební daně. Pokud si půjčujete soukromé nefiremní éro - anebo v některých aeroklubech, kde nejde oddělit výcvik od normálního provozu, tak cena letové hodiny musí zahrnovat i spotřební daň.
6) na některých letištích je jiná cena na půjčení letadla (na turistiku a pdobně) a jiná pro výcvik, kdy se předpokládá, že éro dostane víc zabrat.
7) Některé školy si účtují za instruktora (různě, někde 300,-, někde až 900,- Kč za hodinu, ve finále tedy až 40.000 navrch)
8) je třeba vzít v potaz, jak daleko to mám na letiště a jestli dojíždění mám (nebo nemám) započítat do nákladů na PPL. Taky je třeba uvažovat, že PPL není jen letecký výcvik, ale tqaky občas nějaký kurs, zkouška, poplatky v ÚLZ...
Zkrátka: letová hodina je důležitý faktor a je třeba jej znát v konkrétní době na konkrétním letišti pro konkrétním letadlo a pro konkrétního žáka. Ale to není jediný faktor, vše se počítá (a to jsem určitě ještě něco vynechal) |
|
