Pokud jde o mně osobně, já být v tom Tučku, tak jdu rovnou do goaroundu a na okruhu pánům vysvětlím, že ideální bych si přál ať jsou zticha, nebo ať mi hlásí jenom důležité věci 
Popravdě řečeno, nedokážu si sám sebe představit jako efektivního pilota v podobném prostředí. A asi nebudu tak úplně sám, protože o tom co je člověk pobrat najednou v daném okamžiku je toho napsáno spousta v CRM/MCC manuálech a taky existuje spousta reálných případů incidentů a accidentů, kde bylo vidět ono zahlcení informacemi a selektivní hluchota. Samotného by mně zajímalo kolik z toho co je za to přiblížení řečeno pilot skutečně zachytil a kolik toho pak ve skutečnosti zpracoval a použil.
O co jde? Lidský mozek je schopen zpracovat jen několik informací najednou. Resp. jen jednu najednou, ale dokáže rozdělit pozornost mezi více podnětů a mezi těmi střídat. To co předvádí posádka toho Tučka pevně doufám není běžná praxe a pokud ano, gratuluju oné posádce, protože v mých očích jsou opravdu nadlidé Já ve své fázi létání při přistávání můžu říct (a dobrovolně to přiznávám), že pokud to opravdu vyžaduje trochu toho úsilí (turbulence, boční vítr, dohlednost), tak moje pozornost stačí tak akorát na řízení, sledování nejdůležitějších budíků a zachycení/řešení těch nejkritičtějších situací. Občas se mi stane že přistaneme a nevybavuju si dokonce ani, že bychom dostali povolení k přistání (ještě že pro potvrzení zapínáme taxi lights a posouvám si zobáček na checklistu). Situací kdy něco řeknu kapitánovi a on mně úplně ignoruje (protože toho prostě dělá tolik, že tu informaci nezachytí) jsem už taky zažil nepočítaně a to bylo v 10x klidnějším prostředí než je to nádraží na videu
Obecný trend moderního létání je hlásit ochylky a trendy (výška, rychlost, vertical speed, pitch, thrust, localizer, glideslope, ...) jen pokud jsou nad určitou maximální úroveň, jinak je prostě ticho. |
|
