No bylo to na opakování, ale přiznejme si, kdo kdy nebyl dlouhej. A sedat do takovýhleho pásu mezi lesy, to je něco úplně jinýho, než sedat na letiště s dlouhým předpolím na obou stranách. K tomu nějakej ten vítr, turbulence nad stromama a dá se plavat a plavat...Z počátku člověk doufá, že to vyjde, je-li dráha mírně z kopce, fouká-li do zad (a to se na takových místech stává i když člověk přistává proti větru.
Prostě takovýhle letiště jsou jen pro mazáky.
Mimochodem, zajímalo by mě vyjádření k tomu, jak sedat do takových míst především od účastníků diskuse na aerowebu o přistávání bez plynu. |
|
