Já maturoval v sedmnácti, jsem červencovej.
Jinak když "to ruplo", bylo mi deset let. A i desetiletý dítě, jakožto pouhý spotřebitel, pozná ten obrovskej rozdíl mezi tehdejší planovanou ekonomikou a dnešním stavem. A i já jsem ve svém dětském mozečku, který ani náhodou nechápal problémy trhu, plánování, regulací v ekonomice a podobně, dokázal v oné dětské bezelstné najivitě splodit otázku, která zahnala soudružku učitelku do úzkých. "Souško, a když na tom západě jsou všichni tak vykořisťovaný a žijou v bídě a ten kapitalizmus je tak špatnej, proč si tam každej běžně může koupit mnohem lepší auta, spotřebiče, hračky než máme my?".
A to nemluvím o úsměvně-hořkých chvílích, které takové dítě dokáže způsobit, jako je následující rozhovor na úvodním večírku podnikového lyžařského výletu, na který mě vzali známí:
"Pověz nám něco o sobě, umíš třeba zpívat?"
"Ne"
"Vy si doma nezpíváte?"
"Ne"
"A třeba v autě, když jedete někam, tak si taky nezpíváte?"
"Ne"
"A co teda děláte?"
"Posloucháme rádio"
"A jaké rádio?"
"Hlas ameriky....." |
|
