|  |  | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 07:46 | |
| | Nazdar občania Č.R. a tiež S.R.
Aký je slovenský ekvivalent z češtiny slovo "pojíždení"?
Myslím že rolovanie to nie je, lebo aj naši bratia Česi poznajú slovo rolování.
V scannery často na LZIB-TWR (118.3) počuť nespisovné slovo "taxovanie". |
| |
|
 |  | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 08:13 | |
| | podle mě je to pojíždění. taxování je takovej šílenej paskvil, kterej se používá snad jen na ivau  a rolování se u nás nepoužívá, ikdyž to znamená totéž. podle frazeo je to prostě pojíždím |
| |
|
 |  | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 09:21 | |
| | | Jo, česky, ale on se ptal slovensky |
| |
|
| | |  | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 10:10 | |
| | | já se hluboce omlouvám |
| |
|
| | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 08:23 | |
| | | Normalne pouzivaj "rolovat", "rolujte" atd . Je to spravnejsi vyraz / roll up, roll out atd. / ako "pojizdeni" . Nasi bratia si vymyslaju vselijake ekvivalenty / maj - kveten, marec -brezen, atd. a spusta a spusta dalsich,/ a o to maju tu cestinu bohatsiu. |
| |
|
| | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 09:27 | |
| | | |
|
| | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 09:53 | |
| | | |
|
| | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 10:19 | |
| | Takže páni, v podstate som tu nenašiel presný preklad slova "pojíždení", aj keď "pojíždení" sa mi zdá veľmi zruzumiteľné a použiteľné pre slováka.
Takže od teraz na LZIB budem žiadať Štefánik TWR:
"Štefánik veža, TTW..., žiadam o pojíždení na dráhu 04 po rolovačke Alfa, Delta. )) |
| |
|
| | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 10:45 | |
| | | |
|
| | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 10:53 | |
| |  Obdivuju tvoji trpělivost. |
| |
|
| | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 11:57 | |
| | | To mi je jasné, ze je to rolovanie. Ale prelož mi slovo "pojíždení". |
| |
|
| | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 12:12 | |
| | ved Ti pisem ze slovo "pojizdeni" je bohemizmus. V predpise mas "rolujte", cize "rolovanie" je slovensky ekvivalent ceskeho vyznamu "pojizdeni". Slovo "pojizdeni" sa u nas nepouziva, nieje ani v predpisovych frazach. V ceskom pravopise sice niesom doma, ale zrejme to vychadza z vyrazu "jizda", cize "jazda" po slovensky, je sice pravda ze tym padom by sa mal pouzivat vyraz "pojazdujte" ale toto nieje povolena, resp. schvalena fraza. Takze osobne by som to uz nejak neriesil, v predpise mas pojem "rolovanie" tak myslim ze je uplne zbytocne prekladat v tomto pripade bohemizmus do slovenciny. Mimochodom, pojem "rolovanie" je pojem ktory je aj spisovny podla slovnika cudzich slov, priklad : http://www.cudzieslova.sk/hladanie/rolova%C5%A5 .
Takze rekapitulaci: Taxiing (eng), Pojizdeni (cz), Rolovanie (sk)
Dufam ze je to jasne a ze sme skoncili jazykovedne okienko
Peto |
| |
|
| | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 12:17 | |
| | | A chceš ho přeložit podle vodorvné, nebo svislé osy? |
| |
|
| | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 12:22 | |
| | | Šikmé vosy )) |
| |
|
| | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 12:24 | |
| | | |
|
| | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 13:00 | |
| | To je divnej překladač... 
Napsal jsem tam česky "čelen" a slovensky to napsalo "úhrnné" - unikajím mi souvslosti.
Ještě než definitivně zavřete jazykový koutek či okénko, vstrčímm do mezery dva prsty (či lépe jazyk):
"Čelen" je taky jedno takové typicky české slovo, které se v jiných jazycích říká stejným ustáleným výrazem, jen čeština pro to má "svoje". Německy to je "bugsprit", anglicky "bowsprit", rusky (azbukou, kterou nemám)"bugšprit" - prostě všechny jazyky (krom arabštiny, čínštiny a japonštiny, pochopitelně) - mají "!bugšprit", jen čeština má "čelen".
Tedy... prozatím... tak jak se rozmáhá movitost jachtařů a pobyty "na lodi", tak i češi jsou často přesvědčeni, že správně "námořnicky" je "bugšprít" - píšou to občas i v YachtRevue a podobných "tón udávajících časopisech", odkud to pak jako "odborný až odbornější výraz" opisují další...
Takže třeba taky jednou dojdem k "rolovaniu" případně "taxování" - sice to v češtině tnamená něco jiného, ale vypadá to líp - englicky, ne? |
| |
|
| | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 13:08 | |
| | Ona čeština je obecně velmi "bohatá" na takové věci. Češtináři a literáti jsou v sedmém nebi, jak nemáme bohatý jazyk, ale že se s ním horko těžko často dá domluvit, to už nikoho nezajímá. Hlavně, když to zní dobře.
Klasickým příkladem budiž jména měst. Co mě ale vždycky fascinovalo je, že většina učitelů angličtiny překládá české jména do angličtiny, ale anglické jména do češtiny nepřekládají. Na otázku proč se mi od těchto učitelů dostalo odpovědi, že názvy se nepřekládají(?!). Co na to říct |
| |
|
| | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 13:47 | |
| | Jako, cestina je urcite bohatsi nez treba anglictina a pri prekladech je to znat. Ze by se s ni dalo tezko domluvit, tomu nejak nerozumim... (treba uz to je zrovna tim dukazem
A co se prekladu mest tyce, tak nesouhlasim! Co treba zrovna ten znamy citat: "Novy Jork a Liptakov me obce nejmilejsi" ?
A ze by nekdo prekladal ceska jmena do anglictiny? To jsem v zivote neslysel. To musel byt nejaky magor! |
| |
|
| | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 13:57 | |
| | | Nezlob se, ale musim s Tebou nesouhlasit - to ze jsou preklady z anglictiny "nebohate" na slovni zasobu, to cosi vypovida o prekladateli a ne o jazyku ;o) |
| |
|
| | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 14:00 | |
| | Těžko domluvit, no uvedu to spíš na pravou míru, jak jsem to myslel
Už jen to, že existuje velké množství různých výrazů na jednu skutečnost dělá obtížněji pochopitelné různé projevy. Třeba takoví politici a jejích projevy jsou dlouhé, zní tam spousta "noblesních slov", spousta převzatých slov apod. a celkově neřeknou vůbec nic a nikdo nechápe, o čem mluví, ale projev byl poveden, protože byl dlouhý, byly tam různá slova a dlouhé souvětí. Tohle je asi nejtypičtější příklad. A tohle se bere asi za vzor a tenhle způsob se řeší všude, od úřadů po projevy ve škole.
Ze všeho nejraději mám, když mi na škole někdo řekne "jsme technici, tak se musíme vyjadřovat stručně, jasně a přesně" a hned na to zadá práci, kde požaduje nějaké minimum (třeba 5-10) stran projevu. Co má pak toto za logiku? Problém, který jde zpracovat na 1/2 A4ky se pak díky "bohaté" češtině dá roztáhnout na 10 stran tak, že dohromady nevznikne nic víc, než větší spotřeba při tisku stran.
S těmi městy... vem si Benátky (ty italské). Anglicky Venice, italsky tuším Venecia a ve většině jazyků je to něco podobného jako to Veniecia. Ale češi mají bohatý jazyk, tak přeložili název jako Benátky (nemůžu pochopit proč ). A takových měst je po světě spousta. Teď z hlavy si nevzpomenu, ale v Německu jich je několik, ve Francii taky atd.
Jména překládali všichni učitelé na ZŠ, na SŠ a někteří na VŠ |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 14:04 | |
| | | Treba Karl-Marx Stadt, cesky Chotěbuz? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 14:21 | |
| | | Ivo, i za ten Tvuj priklad muzou lidi (vlastne promin, politici ;o)) - cestina je v tom opet nevinne ;o) |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 14:28 | |
| | | Může mi někdo z vás, co jste proti překladům názvů měst, napsat, jestli v angličtině, němčině nebo francouzštině existuje slovo Praha? Nebo jak se čínsky řekne Peking? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 14:48 | |
| | | Omlouvám se Atarianovi, špatně jsem pochopil ten Nový Jork. Takže v tom zůstává ostravský kverulant. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 14:34 | |
| | | Venezia versus Benátky : zaměň B za V (obě souhlásky jsou retnice), T za C (obě jsou dentály), odeber ošklivé italské -ia a přidej hezké české -ky, a máš to... A v cizích jazycích je Prague, Brun, Iglau, Carlsbad, Marienbad etc.... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 15:19 | |
| | Vůbec nemám ponětí, co znamená výraz "retnice" to za prvé a za druhé je mi jako řadovému člověku úplně jedno, jak to vzniká. Štve mě spíš to, že pokud jedu do zahraničí, tak bych si nechtěl plánovat trasu pomocí cizích map jen proto, abych pak na napr. dálnici trefil správné město. Když jsme jednou jeli do benátek a měl jsem na kolenou mapu s českými názvy, tak mě políval studený pot a být navigátorem, tak bych jel jen podle světových stran, ale vůbec bych netušil, kde jsem.
s tou Prahou jsi mě dostal To bych ty místní překladatele asi nakopal taky |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 16:31 | |
| | | Mas stesti, ze jsi nejel do Jizniho Tyrolska. To by sis zanadaval. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 16:49 | |
| | | Připomínám, žes nechápal, proč jsou v češtině Benátky místo Venezia... To si nevymyslel žádnej češtinář nebo zvrhlej překladatel... to prostě za ta dlouhá staletí takhle "zkomolili" Češi jako ty, kteří měli cestu do Venezie a špatně se jim to vyslovovalo. A příště doporučuju lepší mapu |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 16:27 | |
| | No taky Reichenberg (Liberec), Aussig (Ústí nad Labem), Teschen (hádejte, které město...)A v Německu zas Dorf Korkwitz (Korkvice) a podobně.
Vyvozovat z místních názvů měst vhodnost toho nebo onoho jazyka je absolutní nesmysl.
Porovnávat angličtinu s češtinou stran složitopsti a schopnosti vyjadřovat se je diletantství. Myslíte někdo, že Shakespeare Shakspear - jak se sám podepisoval) měl malou slovní zásobu? Akorát když porovnáme naši přístavní "pidgin-english" s řčeštinou, kterou možná tak moc neumíme, ale roky jí používáme - zdá se nám ta čeština přece jen bohatší.... Ale jen proto, že tu angličtinu vlastně neznáme.
A púokud se jedná o politické plky - poslouchal jste někdo "Ano, pane ministře!" anebo něco z téhle série v angličtině? - doporučuju. To je fakt dobrá jazyková škola.
A nakonec - ruku na srdce - když budu mluvit s Němcem o Praze, řeknu "Prag" - a když s amíkem, tak řeknu "Prague" . Mně to nečiní problém - a oba tom porozumí. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 16:28 | |
| | | omlouvám se za překlepy, opravovat to už nebudu... |
| |
|
| | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 16:36 | |
| | Ja bych k danemu tematu s dovolenim neco z dvacet let stare praxe:
- jednoznacny preklad - pojizdet = rolovat. Stavalo se, ze pokud byl pilot napr. slovak a ridici cech, byly slyset v eteru skvosty typu:
"Kolekce start, 125 rolovat"
"125, pojizdejte"
"Kolekce" byl volaci znak Kosic, pricemz mne ted napadlo, ze se vlastne neprekladalo do slovenciny, i bratia slovaci hlasili Kolekce a ne Kolekcia A stejne vetsina pilotu v mych casech pouzivala slovo rolovat, byt bylo schvalene i slovo pojizdet.
Jinak na tyto preklady byl machr muj spoluzak Ivan Subin, toho casu u CSA, ktery se vyzival zvlast v Prerove se svymi preklady, takze Kromeriz byl u nej Okremriz, Zabovresky = Zaboskreky, Prerov = Prierov apod. Jeste ze se misto otevrenych nazvu mest pouzivala kodova cisla, jinak by z nej asi sileli na VS Do absurdniho detailu dotahl napr. preklad slova "vypinac" z anglictiny vychazejici: byl to "onofer" (ON-OFF)
Peace, brothers! |
| |
|
| | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 16:40 | |
| | | Aspon jste nemeli sanci dusevne zakrnet)) |
| |
|
| | | | | | Č.J. - S.J. 29. 10. 2009 / 16:46 | |
| | ty hlavne koukej prifrcet na simbeer a nedelej, ze ze sarajeva nic nelita ))))))
Mne by treba zajimalo, jak se tam zije, pac ja cet o nejakym Ferdinandovi, kerymu se ten vejlet do Sarajeva zrovinka moc nepoved )))) |
| |
|
| | | | | | | Č.J. - S.J. 30. 10. 2009 / 06:57 | |
| | | Ze zabili Ferdinanda? Tak to si dam dneska cerny..... |
| |
|
|
