Tak, tak. I v Koljovi byla ta velice pravdivá a památná věta ve scéně s vyvěšováním praporků na okna
„...Jenže ten váš tam dáváme z donucení, kamaráde. Byly doby, kdy jsme ho tam dávali z vděčnosti, než jsme přišli na to, že jste pěkný prevíti, vy Rusové, rozumíš. Nerozumíš. Rozpínaví jste. Kam šlápnete, vodtuď se už nehnete. Ale to není tvůj případ. Ty pudeš k tetě pěkně. Jak se zmátoří, sbalím ti čemodán a pudeš.“
