Nevím, jak to chodí teď, ale historicky zrovna třeba u Ruzyně (a Tempelhofu... stejská se mi po něm) byly studie převládajícího směru větrů hlavním kriteriem.
To ale bylo v době (a místě) kde byla k dispozici placka s prostorem všemi směry. Zvolily se tři nejčastější směry - a vytýčily (jakés takés) dráhy - a ta nejpoužívanější se pak postupem času zpevňovala, prodlužovala - případně trochu pootočila, pokud to šlo a bylo výhodnější, nebo přidala paralelní druhá. Ty ostatní postupně odumřely 22/04 v Ruzyni). Ještě teď má spousta letišť v Anglii tvar trojúhelníku - je to zajímavé uspořádání - zatímco většina kontinentálních letišť má dráhy, které se střetávají poměrně blízko u sebe, ty britské se střetávají na koncích. Mám takový dojem, že taková letiště možná zaberou víc místa, ale mají méně pojezdových drah (dá se asi jezdit po RWY, co nejsou v provozu).
Jinak jak už tu je napsáno, kde je málo místa, tam se spíš upřednostňuje samotný prostor - a taky asi není jedno, zda je profil pod budoucí dráhou rovný - ono zemní práce v úseku 3 km a několik desítek m převýšení taky není zanedbatelná položka... (si myslím). |
|
