Když už o tom tady takhle seriózně hovoříme, tak v 50. letech bylo více pokusů, jak spojit výhody helikoptéry (VTOL, visení, práce v podvěsu) a motorového plošníku (rychlý a efektivní dopředný let). Tehdy se takovým strojům říkalo "konvertoplány" a v "Krovkách", "VTM" či "Leteckém obzoru" občas byla skoro nečitelná černobílá fotka něčeho, co udělalo pár skoků, nebo se to o tom předpokládalo.
Byla to doba velkého rozmachu, pokusů a omylů. Problém byl, že tehdy se předpokládalo, že aby při jiných režimech letu nekladla odpor, měla se spolu s osami vrtulí (rotorů) naklápět také nosná pocha. Taky se uvažovalo, že bude jedna centrální motorová jednotka v trupu a vrtule budou poháněny náhony, v gondolách bude jen kloubový převod - a natáčet se budou jen osy s vrtulemi.
Ani jedno toto uspořádání, jak známo, nevedlo moc k výsledku - ale je to přesně to, co inspirovalo J. Říhu (a že by byl inženýr? ). Prostě letadélko mrštné jak malá helikoptéra, ale řiditelné jak dětský kočárek. Prosklemná kabina a vrtule, co se překlápí nahoru.
Jak jistě už všichni víte, vývoj konvertoplánu nebyl zas až tak velký propadák, jak dokazují V.22 Osprey, kde ale - na rozdíl od zmiňovaných koncepcí - jsou plocha a centroplán pevné - a na koncích křídel se otáčejí celé gondoly s motorovými jednotkami, pevnými hřídelemi a rotory.
No a díky FBW (viz reklama na Seznamu) už to taky umí řídit "každý malý dítě"!! |
|