K tomuhle mám následující názor:
Před nějakými 10ti lety bylo téměř nemyslitelné vytvářet nějaká videa, prezentovat je na internetu apod. AV technologie tak byla oborem pár vyvolených, kteří to šli studovat a následně se tím živili, příp. ještě nějakých zapálených video-amatérů.
Dneska má pomalu každý ve svém obýváku nějaké to "masteringové nebo videoprodukční home studio". Díky digitalizaci a zjednodušeným softwarům se tak tenhle obor dostal k milionům lidí a tyhle miliony chrlej každej den miliony videí. A to bez nějakých hlubších znalostí. Je jasný, že kvalita produktů silně klesá a už je vlastně dneska těžký říct, co je kvalitní a co je sračka.
Pokud se tedy k nějakému počinu vyjádří 30 lidí, že je to pěkné, nemusí to znamenat, že to pěkný je.
To, co většině videím chybí, je nějaká hlubší myšlenka a cíl. Tím spíš dnes, kdy video dělá kde kdo, se tyhle prvky považují za to nejdůležitější. I při přijímačkách třeba na FAMU nebo v komisi amatérských filmů se víc klade důraz na tu myšlenku, než provedení. Často tak uspěje spíš snímek, v kterém komise najde nějaký potenciál, byť zpracování je k zblití, než super zpracovaný digimišmaš o ničem.
Chce se to prostě nejprve tomu oboru trochu věnovat. Každá dnešní digi-věda má svýho analogovýho předchůdce, z kterýho vzešla. Pokud se takové základní teorie a principy ignorují, vzniká sračka. Cílem nemá být inspirace tím, co dokáže software, ale snaha přinutit software udělat to, co chci já.
Ale zpět k ČSAv promu. Pokud se kluci nabídli, vedení nabídku přijalo, je nutný říct, že to kluci jistě neodflákli. Dělali co mohli, věnovali tomu spoustu času a energie. Teď je jen na vedení, aby zvážilo, zda jim to takhle vyhovuje nebo požadují nějaký "nadstandard", za který se nebudou stydět třeba při předváděčce "starým pákám" z ČSA, kteří nejsou touhle video-benevolencí nakaženi.
|
|
