|  |  | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 21:39 | |
| | ..prosím o vysvětlení vlivů..hádám se tu s důchodecma
1) jaký vliv má otáčení země ńa letové trasy, jestli vůbec nejaký má
2) proč concorde mohl letět na oceánem a třeba jiné aero ne do ameriky |
| |
|
 |  | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 21:44 | |
| | 1) Ano vliv to určitý má, když letíš proti směru otáčení je let o něco kratší, typuji že Paris - Atlanta cca +-2 hodky. A ještě viz také Coriolisova sila.
2) No do USA přes atlantik snad můžou jakékoliv aerolinky splňující požadavky... |
| |
|
 | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 21:51 | |
| | | nevím o tom, že by někd létal do new yorku stejnou letovou dráhu jako cocncorde, letí se přece někam na sever a pak dolů. |
| |
|
| | |  | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 21:55 | |
| | | Tak to zas nevím já. No možná má jinou trasu z důvodu aerodynamického třesku ale o tom pochybuji. Ty trasy budou stejné. A hlavně Concorde už nelítá... |
| |
|
| |  | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 21:56 | |
| | no "na sever" a pak dolu litaji i klasicke aerolinky s klasickymi letadly.
duvodem je to, ze (asi v dusledku prave toho otaceni zeme) proudi nad atlantikem vitr dost silne smerem od usa do evropy a onen severni "zalet" je proto, aby se tomuto vyhnul. nastuduj si na internetu vec, ktera se jmenuje nat (north atlantic tracks).
rozdil na letu z usa do evropy a naopak je kolem 30 - 45 minut.
bod dve (to s tim konkordem) jsem vubec nepochopil na co se ptas. |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:06 | |
| | | ..no, concorde lítal nad zvuk, má zemská gravitace nějaký vliv na to, proč lítal malým obloukem nad ocean, a ostatní lítal kousek na sever a pak dolů, nebo ne.. jde mi čistě o teorii, proč nelítal concorde stejnou trasu jako ostatní , letěl rachyleji, doletěl by stejně rychleji, tak proč nelítal stejně jako ostatní dnes |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:11 | |
| | proboha, jaka gravitace? koukam, ze v tom mas pekny gulas .)))
duvod, proc mohl konkord litat jinudy, je ten, ze lital cirka o 5 km vys, kde je povaha vetru zase jina. proto nemusel vyuzivat NAT trate, ale jine , specialni pro konkord, ktere byly pevne dane (NATy se kazdodenne meni). |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:09 | |
| | | ze ine aero ako konkord letel asi nad pevninou./ale ako sa da dostat do ameriky po pevnine?/ |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:11 | |
| | | no, to je samozhrejme blbost. |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:18 | |
| | | ..zrovna od Tebe bych čekal fundovanou odpověď, nevěřím že je to jen o větru. Země je kulatá, a pokud vím, nikdy se nelítá přímo z bodu A do bodu B. To mi můžeš vysvětlit prosím? |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:23 | |
| | | Je blbost, aby dva kontinenty oddělené oceánem šli spojit bez překonání oceánu...takže to je blbost... |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:26 | |
| | proboha zivyho, cona tom chces vysvetlovat?
primo z bodu do bodu b se nelita proto, ze by to byl obrovsky, neriditelny chaoss proto existuji trate, po kterych se smi litat. to je duvod, proc se nelita primo .) a spolecnosti si trate vybiraji podle toho, jaka je zrovna vyjde pri kombinaci s okolnim provozem, meteo situaci a poplatcich vyjde nejlevnejsi a nejrychleji.
samozrejme, nejkratsi trasa (ortodroma) a kdyby to slo, tak by po ni kazdy lital ale to by muselo byt bezvetri, na zemi nesmely byt zadne omezene prostory a letecky provoz by musel byt podstatne mene intenzivni |
| |
|
| | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:31 | |
| | | ..no tak to jsi mě zklamal, opravdu promiň. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:38 | |
| | | .. ještě jednou, když pojedu autem 2x silnější z Tábora do Prahy, ujedu to 2x rychleji, proč tedy neletěl concorde stejnou trasu do Yorku jako lítaj dnes.. bylo by to rychleji stejně tak, ale on lítal přímo..proč? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:40 | |
| | citace:
duvod, proc mohl konkord litat jinudy, je ten, ze lital cirka o 5 km vys, kde je povaha vetru zase jina. proto nemusel vyuzivat NAT trate, ale jine , specialni pro konkord, ktere byly pevne dane (NATy se kazdodenne meni). |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:42 | |
| | to si delas legraci ne?
KONKORD LITAL JINUDY PROTO, PROTOZE LETAL V JINE VYSCE NEZ OSTATNI DOPRAVNI LETADLA (VCETNE TECH DNESNICH). PROTO MOHL BRAT JINE OHLADY NA SMER A SILU VETRU. A PROTO MOHL LETET JINUDY (primo nelital)
kolikrat se na to jeste zeptas a kolikrat ti to tu bude jeste nekdo vysvetlovat? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:44 | |
| | PS: nez odesles nejakou otazku, zkus si ji prosim te po sobe jeste precist. ono po tobe prelouskat na co se ptas, a co mas na mysli, je docela tezke.
navic vetu "když pojedu autem 2x silnější z Tábora do Prahy, ujedu to 2x rychleji" a "proč tedy neletěl concorde stejnou trasu do Yorku jako lítaj dnes.. bylo by to rychleji stejně tak, ale on lítal přímo" prakticky vubec nechapu ... co jsi tim chtel rict? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 23:44 | |
| | | ..takže mi chceš říct, že kdyby zítra nefoukalo, a bylo krásné slunečné počasí..-)) tak si dáme v 5000 spolu pivko jo ? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:43 | |
| | Podívej, letadla létají ve vzduchu a pokud bude letadlu foukat vítr o rychlosti třeba 300km/h proti němu a to letadlo poletí max. rychlostí 250km/h, tak bude vůči zemi couvat rychlostí 50km/h (to je snad jasné, ne?).
A protože dorpavní letadla vydrží určitou dobu ve vzduchu a mají omezený dostup, tak by třeba za určitých povětrnostních podmínek (silný vítr od USA) nemusely vůbec doletět do cíle a navíc je poteřba splnit nějaké podmínkypro let přes oceán. Platí tam zcela jiná pravidla oproti vnitrokontinentálním letům. Pak ti chybí znalosti atmosféry, kde se vítr jakýmsi způsobem s výškou mění. A to co se ti Tragéd snažil vysvětlit je to, že Concorde dokázal létat mnohem výš, než jiná letadla, kde je vítr zcela jiný (může být třeba naprosto opačný směr) a tím pádem dokáže v pohodě proklouznout rychle do USA.
Dále ty NAT tratě se vyhlašujou každý den, to znamená, že podle povětrnostní situace se volí jiné vzhledem k Jet streamům apod. tak, aby buď využily jet streamů nebo pokud je protisměr se jim právě vyhly a pokud možno vedly tam, kde je nejvýhodnější přelet, tedy nejrychlejší (nejméně ovlivněn proti větrem). To by ti snad mělo stačit jako vysvětlení ne? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:39 | |
| | | A v čom? Fundovanú odpoveď, ktorá vysvetľuje prečo sa nelieta z A do B priamo po orthodrome si dostal. Čo viac by si ešte chcel? |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 22:45 | |
| | | zkus pohledat pojmy jako loxodroma a ortodroma |
| |
|
| | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:14 | |
| | Ano, otáčení Země skutečně vliv na rychlost letu má, je to zcela logické. Je to stejné, jako když vyskočím do vzduchu, tak než dopadnu, země se o kousek pootočí směrem k východu, a já dopadnu o pár metrů dál na západ. Stejně tak budu-li stát na posledním vagóně vlaku a vystřelím šíp na lokomotivu stejnou rychlostí, jako jede vlak, tak šíp ke komínu nikdy nedoletí a místo toho poletí vedle mě stejnou rychlostí, jako jedu, to je taky logické...
Pánové, sorry za jízlivost, ale inerciální vztažnou soustavu jsme probírali v šesté třídě na ZŠ! Otáčení země na to, jestli do USA letim pomaleji než z USA, vliv NEMÁ!!! Je to čistě záležitost větru, který na severní polokouli převážně vane na východ, a to má zase něco společného s meteorologií a meteorolog by nám to možná líp a vědecky vysvětlil. Maximálně do toho má rotace Země co kecat skrze Coriolisovu sílu a následný smysl otáčení cyklón a anticyklón.
Jinak problematika Concorde mi je neznámá, nicméně mým laickým pohledem se přikláním k Tragédově názoru, že ve FL 600, kde Concorde lítal, už je vítr značně slabší, a tudíž nehraje pro Concorde takovou roli (zejména při té rychlosti). V severnějším pásmu, řekněme 50-60° severní šířky, bývají osy jetstramů v třístovkových hladinách, u rovníku v dolních čtyřstovkových, a skutečně mám osobní zkušenost, že nad Evropou v hladinách kolem 450 fouká velmi málo. |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:17 | |
| | on to neni tak tragedovo nazor .) ono je to cerpano z jinych, a mnohem duveryhodnejsich zdroju, nez je traged .)))
With no other civil traffic operating at its cruising altitude of about 56,000 ft (17,000 m), dedicated oceanic airways or "tracks" were used by Concorde to cross the Atlantic. These SST, ("Super-Sonic Transport"), tracks were designated
....
....
Due to the nature of high altitude winds, these SST tracks were fixed in terms of their co-ordinates, unlike the North Atlantic Tracks at lower altitudes whose co-ordinates alter daily according to forecast weather patterns
|
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:46 | |
| | | Jenom dodám věc, že ten první odstavec jsem myslel jako naprostou ironii, proto jsem se omlouval za jízlivost, měl jsem za to, že je to taková blbost, že to každýho ťukne... a ono ne... takže tak |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:58 | |
| | No s tím šípem jsem se trošku divil  Vystřelit ho stejnou rychlostí jako jedu mi přišlo divné no Ale pro můj klid. Jak je to teda s tím vlivem otáčení Země?
Co se týče letů do a z USA nebo na velké vzdálenosti (třeba na Sibiř apod.) vliv otáčení Země nemá nebo jo? Já bych řek, že max. právě ten pohyb vzduchu. Jediný projev pak otáčení země je "rychlejší/pomalejší průběh času", tj. že odlétám třeba v 5:00 ráno a po 10hod. letu přistávám ve 22:30 třeba (když letím na východ) a naopak Jinak tvrzení, ž na let má vliv koriolisova síla mi příjde úplně mimo ( a nebo jsem mimo já ) |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:17 | |
| | | Rotace Země má na phybující se předměty vliv z praktického hlediska POUZE skrze Coriolisovu sílu, tj. uchylující sílu zemské rotace. V běžném životě a létání zanedbatelné, pokud se nedíváme na vodu odtékající z umyvadla či vany, nesledujeme sjetí kolejnic na trati a nestudujeme pohyb a rotaci tlakových útvarů v atmosféře. Jakýkoliv jiný pohyb Země je pro nás v tomto pohledu nezajímavý, protože jde o pohyb ustálený a my všichni, včetně těles v atmosféře,.... blablabla nedokončim to, neboť mě povolali ihned do práce, Lisabon a Paříž, dokončím jindy |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:19 | |
| | Podravuj frantíky No, to jsem si myslel A k tomu umyvadlu, tam má největší vliv (daleko převyšující Koriolisovu sílu) tvar a provedení toho odtoku  |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:28 | |
| | tak s tím umyvadlem si dovolím nesouhlasit, co jsem viděl, tak se vír točil furt stejně. Když jsem se ho snažil roztočit opačně, tak se zachvíli zastavil a roztočil se tam kam má.
|
| |
|
| | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:16 | |
| | | Ano, ale to je způsobeno právě tím odtokem Kdyby sis zjistil, na kterou stranu by se měl vír točit podle koriolisovy síly a našel odtok, který by točil vír opačně a snažil se ho pak roztočit správně, tak se stejně zastaví a začne točit naopak |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:31 | |
| | | a ještě se z praktického hlediska používá rotace země k urychlení kosmických plavidel. Možná existují výjimky, ale rakety se střílí zásadně po směru otáčení země. Na rovníku to dává nezanedbatelných tečných asi 1800 km/h. Což není málo. |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 23:51 | |
| | | To jo, ale tady už si nejsem jistej, zda ta rachejtle neopouští tu naší slavnou inerciální vztažnou soustavu. |
| |
|
| | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 23:10 | |
| | | Z ciste laickeho pohladu ma napada,ze normalne/podzvukove/ dopravaky lietaju cez ocean co najblizsie k pevnine a k letiskam z dovodu nudzoveho pristatia v pripade vzniklej poruchy, ale Konkord po ceste do Ameriky nemal ziadne vyhovujuce letisko, na ktore by mohol eventuelne pristat tak to strihal priamo na cielove letisko./Ono ani s palivom to nemal bohvieako ruzovo,v podstate cely let na plny plyn/.Co ty na to? Myslim,ze na to by si dosiel aj sam,len sa trochu zamysliet. |
| |
|
| | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 23:22 | |
| | | No, fakt "co nejblize k pevnine" se rict neda... u 4-motorovych vubec ne, a u 2-motorovych castecne, i kdyz v dnesni dobe uz to take nehraje moc roli (vetsina (ne-li vsechny) dotcene spolecnosti smi provozovat sva letadla v rezimu ETOPS 120 (ne - li vice)). coz znamena, ze se jim otvira prakticky cely severni atlantik vicemene bez omezeni. |
| |
|
| | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 23:48 | |
| | | ..to si nemyslím, že na plný plyn, concorde poukud vím měl svá omezení a jako každé aero letovou hladinu, navíc možná podzvukovou a nadzvukovou fáti letu.. v tomhle jsi vedle, opravdu.. |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 23:50 | |
| | | No, vedle jsi ty. ale naprosto, a v celem tomhle vlaknu. |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 23:53 | |
| | | ..víš, jednoho blbce, který mi říká že jsem vedle, mám u sebe, Ty říkáš tvrdíš stejně jako on, že jsem mimo, bohužel to je jediný jeho argument, stejně jako Tvůj.. |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:13 | |
| | | Ale Tomáš má pravdu.....vůbec se z tvých příspěvků nedá pochopit co myslíš a na co se ptáš, dejme tomu, že první část úvodního dotazu má smysl, ale jinak........absolutně nemám shine, co tím chtěl tazatel říci |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 28. 8. 2008 / 23:59 | |
| | | ..jo, a neměl jsem v úmyslu Tě urážet, nebo s někým srovnávat, já si vážím každého názoru, ale musí být něčím podložený, a myslím že Ty tu argumentuješ jen proto, aby jsi něco napsal, to je vše, přece nemusíš reagovate na kažfou blbinu, třeba mi odepíše někdo kdo opravdu rozumí tomu, o čem já se tu hádám s blbejma důchodcema..ano , sice u piva, ale to je v pohodě. |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:12 | |
| | | Těžko se čte pravda někoho druhého, ale v tomto směru má Tomáš pravdu... |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:32 | |
| | Zrejme nemas vobec predstavu ako taky nadzvukovy let Konkorda vyzera.Ja ti to zhrniem:
Let z Europy do Ameriky trva zhruba 3 hod.
1.hod - po vzlete lietadlo stupa na maximal alebo forsaz do letovej hladiny 15000m,rychlostou podzvuku,po dosiahnuti 10km rozbieha na nadzvuk
2.hod - na hladine 15km rozbieha na rychlost 2 M,stale na max alebo forsazi.Mozno pred koncom 2.hod ju dosiahne
3.hod - vypina forsaz,stahuje na volnobeh a klesa na pristatie.
Poznamka pod ciarou: Dovolim si poznamenat, ze viem co to je lietat nadzvukom na maximalne machove cislo 2 M a let na staticky dostup 20 km.
Co sa tyka obmedzeni ,zrejme mas na mysli motor,tak pre nadzvukove lietadla je hlavnym a vypoctovym rezimom maximal a forsaz,ostatne,nizsie rezimy motoru su prechodove,nestabilne.Konkretne Konkord bol vyrobeny s cielom lietat na najvyssich hladinach,tzn. na statickom dostupe lietadla a najvyssich rychlostiach.Lety na standartnych hladinach nepripadaju do uvahy.Profil jeho letu sa v podstate podoba parabole. |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:42 | |
| | No, pokud vím, po parabole Concorde nelítal, používal tzv. cestovní stoupání (cruise climb), což je nevelké stoupání dle úbytku váhy, jak spotřebovával palivo. Dělal vlastně plynule to, co my s pomalejma mašinama děláme skokově jako "stepped climb"
Nicméně nadzvukem jsem nikdy nelítal a Concorde teprve ne, tak vycházím pouze z odborné literatury. |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:51 | |
| | presne tak. concordy po dosazeni tzv. acceleration pointu (vzdy nad oceanem) obdrzely tzv. "block clearance" - ve stylu "Climb and Cruise FL500, FL600" coz znamenalo ze concorde muze pouzit jakoukoli hladinu mjezi FL500 a 600.
curise climb bylo prubezne stoupani cca 70 feetu / min.
|
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:53 | |
| | | No já viděl kdysi dokument, kde říkali, že konkord nastoupal nějakou výšku a pak při letu nadzvukem velmi mírně klesal, aby to vyhnal na takovou rychlost Ale je to tvrzení zcela opačné, než píšete tady, tak nevím |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 16:05 | |
| | | Po pozretí cockpit videa concorde BA potvrdzujem to čo písal Tragéd a ostatní. |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:11 | |
| | obrazne parabola,samozrejme. Na MiG-21 sa na stratosferu stupalo uhlom 20° na forsaz pri rychlosti 900 km/h na tenkej/prava vzdusna/ a nad 10 km sa stupanie postupne znizilo na 10 m/s a rozbiehalo sa na nadzvuk, tak aby sa prekrocil Mach min. v 11 km.Takze ziadne krkolomne stupaky a manevre na velkej vyske.Kazdy prudsi zasah do riadenia by znamenal pokles rychlosti.
Na MiG-21 MF bol este taky bonus,ze nad Mach 1,5 sa zapinala automaticky 2.forsaz a bol to ako taky kopanec,alebo pridavna raketa a 2 Machy tam boli behom par sekund.
Pri lete na dostup 20 km sa vo vyske asi 12 km a rychlosti 1,4 M natiahla masina na 10 stupnov do stupania a stupalo sa az rychlost poklesla na 500 km/h na hrubej/pristrojova/,a v podstate to vychadzalo vo vyske 20 km . Hned bolo treba uviest masinku do klesania aby nedoslo k padu, takze priebeh letu na dostup vyzeral ako po balistickej drahe.Cely let na rozhon na max.rychlost alebo na dostup na max. vysku trval 10 - 15 min.
Ospravedlnujem sa za plynuly prechod na inu temu. |
| |
|
| | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:20 | |
| | 1) rotace zeme nema na letove trasy primo vliv. Ma vliv na to jakym smerem se pohybuje vzduch z oblasti tlakove vyse do oblasti tlakove nize. Protoze trasy pres atlantik se upravuji kazdy den podle proudeni vzduchu, neprimo jsou tedy letove trasy ovlivneny rotaci.
Casovy rozdil mezi letem Praha-NYC a letem NYC-Praha je zpusobeny ale golfskym proudem a nikoliv rotaci. Veta "když letíš proti směru otáčení je let o něco kratší" je totalni nesmysl a pri letu pres atlantik severni cestou je tomu treba uplne naopak (Do Ameriky trva cesta dele nez zpet), coz je spusobeno prave golfskym proudenim.
Stejne tak Coriolisova sila nema vubec zadny vliv na pohyb letadla ktery leti ve smeru vychod-zapad nebo obracene...
2) Vubec netusim Neco mi rika ze concord nesmel letat nadzvukovou rychlosti nad pevninou ale to opravdu nevim jestli je pravda... |
| |
|
| | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:23 | |
| | | Golfský proud? Ten ovlivňuje letadla nanejvýš na palubách letadlových lodí. Pokud je mi známo, vazba je tam opačná, na Golfský proud má naopak vliv proudění v atmosféře. |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:28 | |
| | | OK. Tak sorry... ale at tak nebo tak... je to vitr co zpomaluje letadlo a ne zemska rotace |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:29 | |
| | | Jojo, v tom se shodnem |
| |
|
| | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:27 | |
| | 1) nemas pravdu. golfsky proud neovlivnuje atmosferu a proudeni v ni. je to naopak - golfsky proud je ovlivnovat prave proudenim v atmosfere.
2) priznam se, ze na bod (2) tak jak byl polozen, jsem si netroufal odpovedet ... nebylo vubec jasne, co tim dotazem bylo mysleno ...
ale jinak mas pravdu - nad pevninou nebylo dovoleno. |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:36 | |
| | | .. čistě teoreticky, pokud letím přímo z bodu A do bodu B, a protože země je jak říkají důchodci -)) šarik, -)) sorry za výraz, ale asi nostalgie, není pravda, že musím pořád stoupat nahoru? tj. opisovat tvar země? ..ale jak jsem pochopil z předchozích příspěvlů. tak asi vítr je příčinou, proč se nelítá přímo, ale obloukem..laicky řečeno-)) .. což je podle mě blbost, letové trasy se přece nemění podle toho, jaký vítr fouká... kurňa chtělo byto nějakého rusofila, Ti jsou v tom experti..jednou jsem četl nějaký manuál v ruštině, bohužel jsem to vyhodil když mi manželka řekla ať předělám obývák.. řeknu otevřeně, jsem ekonom, ale že by popuze vítr byl příčinou proč concorde lítal přímo přes oceán, a ostatní velkým obloukem, tomu neuvěří ani můj syn. |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:44 | |
| | pane na nebi ... zac me trestas .. co ty jsi za blba?
tak .. dnes po treti ..
z Evropy do Ameriky se leta severni cestou kvuli silnemu proti vetru. tecka.
concorde NELETAL primo pres ocean po nejkratsi trase (ortodroma). mel sve trate s ohledem na vitr, stejne jako normalni letadla. ty trasy byly jine, protoze konkord letal o pet kilometru vys, kde i vzdusne proudeni je jine. tecka. |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:52 | |
| | | .. no jo, a proč ostatní nelétaj o 5 km víš?.. myslím 747, 737 nebo co tam vše líta?.. |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:53 | |
| | | proc? hadej... dobrovolne v ty nizsi hladine neleti ... |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:56 | |
| | Slysel jsi nekdy o pojmu "dostup"?
Proc jen tak kdokoliv nemuze vylezt na Everest? Vzdyt je to jen o sedm kilometru vys (ne "vis"!), nez Snezka... |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:52 | |
| | PS: nevim o jak velkym oblouku mluvis? pokud si promitnu nejkratsi trasu a vedle toho nat trate pro smer EVROPA - USA tak se jedna sice o mensi zajizdku, ale nic zasadniho.
PS2: jses ekonom. aaaa, ano... takze bys mohl rozumet penezum. a poíkud nechytis ani tohle, tak fakt jsi pripad pro doktora.
pokud je vzdalenost bodu A a B (budu zaoukrohlovat, nechce se mi to nejak slozite pocitat) 10 000 km a letadlo leti rychlosti 1000 km, tak vzdalenost proleti za cca 10 hodin.
pokud ale proti nemu fouka vitr o rychlosti 200 km , tak realna rychlost toho letadla bude o 200 km mensi (cili 800 km) - cili vzdalenost 10 000 km poleti o 2,5 hodiny dele, a jiste si dovedes spocitat a nebo odhadnout, kolik benzinu a penez stoji 2,5 hodiny letadla ve vzduchu navic. (jo, je to docela hodne). nemluve o dalsim navyseni spotreby protoze motory musi jet na vyssi vykon, u nekterych letadel pak muze dojit ke snizeni mnozstvi nakladu, ktere muze nest (aby mohl mit vice paliva) apod... a je proste levnejsi si par kilometru zaletet navic, ero bude sice ve vzduchu o 1,5 dyl nez v idealnim pripade, vyhne se ale vetru, cili spotrebuje mene paliva apod...
jasny? nebo mas stale nejaky problem?
|
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 02:03 | |
| | | ..takže podle Tebe je 2x menší čas letu otázkou větru, malé zajíždky na sever.. která mě zsdrří 3,5 - 4 hodiny.. víš já si Tě vždy vážil zas jakýkoliv názor, už jen proto, že byl od Tebe, ale proč mi tu nikdo nevysvětlí, proč 5000 víš můži letět přímo a jinak ne... to je celé co chvi poradit, prosím.. |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 02:06 | |
| | hele, ty si ozralej ne?
1) jaky 2x mensi cas?
2) jake zdrzeni 3,5 - 4 hodiny?
3) jakych 5000 ?
nechces vystrizlivet a pokracovat zitra? idealne az po obede, protozhe to uz budu v letadle smer anglie a nebudu ty tvy nesmysly tady cist... |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 02:20 | |
| | mozna jsem rozlustil tech 5000 .. ale uz jsem ti tu asi trikrat odpovedel i na tohle - concorde NELETEL primo . a o 5000 metru vejs muzes letet jinudy, protoze o 5000 metru vejs fouka vitr jinak nez o 5000 metru niz...
kolikrat se tu na to jeste zeptas? |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 05:38 | |
| | | |
|
| | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:17 | |
| | Asi zná, když několikrát použil slovo ortodroma. Nicméně mě z tohohle vlákna napadá, že pár lidem není úplně jasný, že je země kulatá a co to velká kružnice alias ortodroma je. Zapomeňme na větry a rotaci Země a spojme nejkratší cestou Paříž a Nový York. Pro ty, co mají menší představivost, ať si vezmou glóbus a natáhnou se mezi těmi městy provázek. Kudy povede? Severem.
Severoatlantické traťe ovšem nevedou vždy severem, jak se tu říká, kolikrát vedou až překvapivě jihem. Tedy "delší" cestou. Ale, jak tu sem tam někdo není schopen pochopit, nikoho nezajímá uletěná vzdálenost, ale čas na trati, od toho se odvíjí ekonomika letu, takže můžu-li si výběrem trati vytvořit průměrný vítr na trati třeba 80kts, tak snad není těžké spočítat, že na tak dlouhém letu se třeba o 300NM delší trať vyplatí. |
| |
|
| | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:53 | |
| | | of course ze znam ... ale mam pocit ze o ten v tomto pripade ani tak moc nejde.... uz vcera vecer me napadlo sem napsat maly pojednani i o tomhle a jak to vypada v zavislosti na projekci mapy (ze to muze vypadat jako velky oblouk na sever), ale vzhledem ke stavu v jakem se itoxx nachazel mam obavu ze by to nepochopil uplne stejne jako zbytek tohohle vlakna (viz jeho hlasky o tom, ze konkord letel primo a normalni letadla leti na sever apod... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:55 | |
| | je tys jeste neodletel, jak jsi vyhrozoval?
|
| |
|
| | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:58 | |
| | | rikal jsem poobede ) ted je jeste pred obedem |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:53 | |
| | NAT (North Atlantic Tracks), neboli letove cesty pres Atlantik se kazdodenne meni v zavislosti na vetrnem proudeni.
"The tracks are updated daily and their position may alter on the basis of a variety of variable factors, but predominantly due to weather systems." (wikipedia.org - vice o NATs na http://en.wikipedia.org/wiki/North_Atlantic_Tracks)
Jestli nekdo podobny s takovouhle neschopnosti prijmout fakta dela statni ekonomiku, pak uz chapu naprosto vse ) |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:55 | |
| | | ..kdybych dělal státní ekonomiku, nikdy bych se neptal, měl bych vždy pravdu-))) asi tak.. |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 01:59 | |
| | | Mam to chapat ve smyslu "Kdybych delal statni ekonomiku, letaly by vsechny letadla stejnou trasou jako Concorde, bez ohledu na vitr a dostup."? To uz zavani heslem "Porucime vetru, desti" |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 02:14 | |
| | | -)) odpověděl jsi si sám-)) |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:10 | |
| | pletes nejak moc veci dohromady. obloukem letis, ano. protoze opisujes tvar zeme, ano. ale porad nestoupas. spis naopak - mohlo by se zdat ze klesas. coz se treba u druzic obihajicich zemi skutecne deje - ty vlastne porad padaji.
Vitr s tim ale nema nic spolecneho. Vitr ovlivnuje jenom kde se budou nachazet letove trate nad atlantikem. I kdyby nefoukal zadny, tak po oblouku poletis stejne
Oblouk o kterym tu mluvi ostatni se tyka uplne neceho jinyho. To ted neres. Dulezity je ze pokud budeme hovorit o "tvem" oblouku, tak stejnym obloukem musel letat i concord. Jinak by to bylo ne nadzvukovy letadlo ale nadzukovy metro. |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:21 | |
| | | |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:36 | |
| | | no on to hlavne zadnej oblouk neni, ze jo? Obloukem se to stane az v okamziku kdy to naneses na mapy, ktery maji nejaky to kartograficky zkresleni. A cim mensi meritko, tim vetsi zkresleni.. takze na trase Praha-NYC je to videt jako krava |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:45 | |
| | | Aby me nekdo nechytal za slovo, tak i na mape s hodne malym meritkem se muze zdat trasa Praha-NYC jako primka, ale nebude to klasicka mapa sveta jak ji vsichni zname ze skoly |
| |
|
| | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:50 | |
| | Z praktického navigačního hlediska to oblouk je, protože protínáš poledníky s různým úhlem, a tudíž heading se ti s postupem času mění.
A oblouk to je i v prostoru, přímka to může být maximálně na nějaké mapové projekci, vymyšlené za tím účelem, aby to byla přimka. Protože je logické, že po kouli se přímkou pohybovati nelze. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:01 | |
| | ty tady zase motas 2 veci. Oblouk jehoz rovina je kolma na zemskej povrch (ano, ten skutecne existuje a je danej tim ze nemuzes letet po primce - vzdy nejkratsi vzdalenosti dvou bodu, protoze pod zemi se to spatne lita) a pak oblouk kterej je jenom zdanlivej - tj ten rovnobeznej s rovinou projekce zemskyho povrchu
A to ze menis heading je dany tim, ze heading vznikl z map a mapy vznikly z nedokonale projekce zemskyho povrchu do roviny (preneseni 3d do 2d). Ale z praktickeho hlediska to je proste primka... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:05 | |
| | | Já tedy nevím, nemám ani maturitu z deskriptivy, ale jak může být cokoliv, co je zakroucené ( a to cesta po povrchu koule je) přímka? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:17 | |
| | ty vole! tak znova:
MOTAS 2 VECI DOHROMADY:
1. nejkratsi vzdalenost mezi 2 bodu je PRIMKA. protoze ale nemuzeme letat pod zemi, tak dalsi nejkratsi vzdalenost mezi temito dvema body bude po povrchu koule a teda oblouk (jehoz rovina je kolma na rovinu projekce povrchu dany koule)
2. kdyz promitnes povrch zemekoule (ktery je 3d) na mapu (ktera je 2d) tak vznikne urcity zkresleni. diky tomu zkresleni je nejkratsi vzdalenost zobrazena jako oblouk ktery ma rovinu rovnobeznou s rovinou projekce povrchy nasi zemekoule. ve skutecnosti se ale pohybujes po primce. na mape to vypada ze letis po oblouku ale kdyz se budes divat z okna, tak poletis porad rovne... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 11:14 | |
| | Teda doteď jsem tomu rozuměl, ale tys to splácal tak, že se v tom ani čert nevyzná.
Důvod, proč se tu zaměňují přímka a oblouk, je v referenčním bodu, takže když vztáhneme nejkratší trasu dráhy k nějakému vzdáleném pevnému bodu, bude se dráha vypadat jako oblouk. Ovšem, když si jako referenční bod vezme rovinu povrchu zeměkoule, vznikne nám přímka, Letadlo objektivně nikam nezatáčí (a zjednodušeně nestoupá ani neklesá počas letu samotného).
Mapy do toho moc nemotejte, protože člověk si nikdy pořádně nepřiznal, že se pohybuje po kouli, protože je pro něj neúměrně veliká. Tedy když poletíš mezi dvěma body po rovníku, nebo mezi dvěma body po stejném poledníku (případně i opačném, tedy letadlo přeletí pól), tak se i na našich zjednodušených mapách bude trasa zdát jako přímka, i když to letadlo by dělalo totéž jakoby letělo po ortodromě z Londýna do New Yorku, akorát, že mapa by v tomto případě už zkreslovala... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 11:32 | |
| | ja vim... nemam skoly na to abych to dokazal jednoduse vysvetlit...
proste co jsem chtel rict ze oblouk to je ve vertikanim smyslu ale ne v horizontalnim, at to na mapach vypada jakkoliv... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:33 | |
| | a to tvoje memeni headingu zase souvisi s kartografickym zkreslenim, s tim jak jsme si rozrezali nasi zemekouli na poledniky a rovnobezky. kdybys letel po poledniku nebo po rovnobezce, tak porad letis po oblouku ale nemusis menit heading. to co tvrdis "....oblouk to je, protoze.... heading se ti s postupem casu meni" je kravina
Podivej se na dva extremy:
a) poletis po rovniku:
-diky tomu ze se pohybujes po kouli musis letet po oblouku
-nastavis si heading 270 a letis
-poletis porad rovne za nosem
b) poletis kousek od severniho polu (ale radsi dost daleko abysme mohli zanedbat rozdil mezi kartografickym a magnetickym polem)
-diky tomu ze se pohybujes po kouli musis letet po oblouku
-nastavis si heading na 270 a letis
-budes litat dokolecka jako kdybys holdoval... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:38 | |
| | | Za b) chybný názor. To poletiš po loxodromě, a nebudeš lítat dokolečka, ale ve spirále. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:40 | |
| | | b) drzis kurz 270 a pritom letis ve spirale? no dobre... ale kde ta spirala konci? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 10:58 | |
| | | Mea culpa, nevšiml jsem si headingu 270. Poletiš po rovnoběžce, což rozhodně není jako při holdingu. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 11:28 | |
| | a rovnobezka je kruh. takze poletis v kruhu. na rovniku to neni poznat protoze oblouk kterej letis je prave kolmej na rovinu mapy. na polu je to jasna kruznice protoze ten oblouk je rovnobeznej s rovinou mapy - to jsou ty dva pripady oblouku a na techto dvou extremech se ti to krasne promitne...
pokud myslis ze to neni jako pri holdingu protoze holding neni kruh ale oval, tak pak mas samozrejme pravdu a omlouvam se za blby prirovnani... |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 09:54 | |
| | | Omlouvám se všem rejpalům a kafralům a ostatním Atarianům za nepřesnost, a opravuji, správně má být "oblouk - nejkratší cesta mezi 2 body po povrchu koule" |
| |
|
| | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 00:48 | |
| | bod 2/ - ako som uz vyssie spominal,Konkord nemal ani prilezitost prekrocit Macha nad pevninou,lebo v podstate po starte nasadil na trat na more a nadzvuk dosahoval az daleko nad oceanom.To same pri prilete,klesa sa uz zdaleka a podzvukom.
Co sa tyka vysky prechodu na nadzvuk,tak v CSSR podla leteckych predpisov sa smela rychlost zvuku prekrocit minimalne - 11 km v stupani, 12 km v horizontalnom lete, 13 km v klesani.V zahranici je to asi podobne.Pri nizsich vyskach uz hrozi vznik skody na majetku. |
| |
|
| | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 08:41 | |
| | | Bydlel jsem léta asi 20 km od Bechyně. V době, kdy tam lítaly 21 i 23. A často to byly takový pecky, že se okna třásly. Jednou se i vysypalo. Fakt byl ten třesk z 11 km tak silný, že to mělo následky na zemi? Spíš jsem si myslel, že nadzvuk mají mnohem níž, než v 11 km. |
| |
|
| | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 08:56 | |
| | | Tak ono to asi neni tak, ze by letadlo letalo podzvukove neslysne a jenom nadzvukove delalo kraval, ne? |
| |
|
| | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 09:19 | |
| | | Ano Atariane vím, že letadlo dělá hluk i při nižších rychlostech, bývá to však hluk takříkajíc nepřetržitý, souvislý. Asi jsem se pro mladší vyjádřil nepřesně, těmi "peckami" jsem myslel supersonický třesk, který vzniká při překročení rychlosti zvuku. Zkrátka jsem se chtěl zeptat místních nadzvukových pilotů, jestli bylo reálné, že se překračovala rychlost zvuku v nižších hladinách, nebo čím to, že se nám jednou i okno vysypalo. |
| |
|
| | | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 09:30 | |
| | | Presne o tom mluvim orliku. Vubec si nejsem jist jestli to vis ze letadlo dela hluk i pri nizsich rychlostech. Z tvych obou prispevku to spis vypada ze ne. Letadlo dela hluk souvisly/nepretrzity pri jakychkoliv rychlostech. Otazka je jen jak ty ho ty slysis na zemi. Sonickej tresk kterej ti vymlati vsechny okna muze vzniknout i kdyz poleti jen 800km/h, jen to nebude ten nadzvukovej tresk... proste nebude mit trosinku pozvolnej nastup... |
| |
|
| | | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 10:24 | |
| | reálné to bylo, správné ne Bylo pár možností: letecká nekázeň nebo chyba pilotáže, (eventuelně chyba pilotáže při letecké nekázni )
21 a 23 při akrobačce jsi podle varianty rozbíhal před vstupen do vertikály na rychlost 950 - 1.050 kmh na výšce 1500 - 2000 metrů, pokud byla nějaká spárka slabší, tak ti instruktor řekl, že ji máš rozběhnout až na 1.100, abys měl na zádech předepsanou minimální rychlost 450kmh. Poslední nábor rychlosti byl v klesání pod úhlem 30 stupňů, kdy jsi zapínal plnou forsáž a rozbíhal právě tak, abys v minimálně 1500 metrech měl těch 950 - 1.050 kmh. Chvilka nepozornosti nebo drobná chybka a už jsi ho tam měl (myslím macha a práskanec na zemi včetně vyražených oken a sraženýho mlíka ve vemenech krav).
Další případ mohl nastat při nácviku vyšší techniky pilotáže na výškách 5.000 - 10.000 metrů, kde byly zatáčky na plné forsáži s maximálním náklonem a přetížením a s bezpečnostním pokynem nepřekračovat M=0,95. Na šesti kilometrech na maximál rozběhneš na 600, zapneš forsáž, hodíš mašinu na ucho a na rychlosti 800kmh na přetížení 6g (nebo kolik mašina vydá a kolik sneseš) točíš o 360. S tím, jak ti klesá rychlost zvyšuješ náklon, abys udržel přetížení až do rychlosti 550 - 600. Snižuješ náklon, vypínáš forsáž, překlápíš z jedné zatáčky do druhé, při náklonu 30 stupňů na druhou stranu opět zapínáš plnou a jako předtím. Přechod z jedné forsážní zatáčky do druhé byla celkem sranda, chtělo to přesně sledovat rychlost a okamžik, kdy vypnout a zapnout forsáž v závislosti na všem, aby se ti mašina nerozběhla. Pokud jsi při přechodu z levé do pravé zatáčky vypl forsáž o chvilku později než jsi měl, ozval se ti zezadu řev do sluchátek "ťahaj, ty ko*ot, lebo si jebneme!!!", instruktor ti zarval mašinku na 6.5 - 7 g aby ji rychle odbrzdil a jak ses probral z bezvědomí pokračoval jsi ve cvičení dál. Pokud jsi toto cvičení zmákl na těchto výškách, šlo se na to samé na výškách 1.500 - 5.000 metrů s tím, že na výšce 1.500 metrů byla vstupní rychlost do těchto zatáček 950 - 1.000 kmh. Takže opět chvilinka nepozornosti a měl jsi ho tam.
Při forsážním režimu v malých výškách jsi musel neustále létat na přetížení minimálně 4g, právě proto, aby se mašinka moc nerozběhla a nepráskl sis.
Bylo i cvičení VTP nad základnou, výška 1000 - 5000 metrů. Let trval cca 12 minut a skoro celou dobu zapnutá plná forsáž. Na hodnocení "výtečně" muselo být tuším 8 minut z celého letu vyšší přetížení než 3.5g. Dandee by upřesnil, už si to nepamatuju přesně.
Pokud jsi tedy slyšel aerodynamický třesk, který okna nevymlátil, bylo to předpisové prásknutí ve výškách, které psal Dandee (a které teď asi budou plus mínus stejné, jen to budou letové hladiny a ne výšky v km na STD). Pokud to okna vymlátilo, předpisové to nebylo a několik možností jak to mohlo vzniknout jsem ti právě popsal.
Dandee by určitě dokázal přihodit pár veselých historek, protože co jsem slyšel tak forsáž na Su-22, kterou (kromě jiných mašinek) Maroš sedlal byla extrémně silná, snad i silnější než na MiG-23, protože technika vzletu na těchto mašinách a okamžik zapnutí forsáže při vzletu byla odlišná. |
| |
|
| | | | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 10:51 | |
| | | Pěkný počtení díky, jdu to zkusit. |
| |
|
| | | | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 10:54 | |
| | | pekne se to cte... ale zazit to... asi bych si pustil do kalhot |
| |
|
| | | | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 11:08 | |
| | | Díky za výklad člověka, který ví o co jde z praxe. Nějak se mi nezdálo, že by se okna třásly i při podzvukových rychlostech. |
| |
|
| | | | | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 11:34 | |
| | | Ja nevim ale me se okna tresou i kdyz kolem prejede nakladak. Asi to bude chtit vic tmelu |
| |
|
| | | | | | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 13:05 | |
| | | Jo tak, jestli myslíš tohle, tak to fakt asi pomůže tmel. To o čem jsem mluvil já, byl úplně jinej "třas". Jak říkám, jednou (možná dvakrát) se okno tou šlupkou vysypalo. A při těch ostatních prdách to vypadalo, že oknům k tomu moc nechybí. Teď, po Tondeho vysvětlení už vím, jak to s tím nadzvukem bylo a je mi to snad celkem jasný. Ale subson. třesk při podzvukových rychlostech to jistě nebyl... |
| |
|
| | | | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 15:22 | |
| | Naviazem este na Tondeho: vzlet so Su-22 bol trochu iny ako s MiG-21 prave preto,ze to bol dobry tahoun. Narolovat na drahu sa muselo presne do osi drahy a tak aby predne kolecko smerovalo rovno,hned sa vypinalo natacanie predneho kolecka a zastavilo sa.Na vzlet sa davalo iba 90% vykonu,pustili sa brzdy,masina sa rozbiehala,urobili sa posledne korekcie v smere startu a ked uz bol smer isty dal sa maximal a plna forsaz a potom uz zatmenie pred ocami/prehanam/,a zacala sa bohovska jazda. Po odlepeni sa nasadil uhol stupania 20° a zavierali sa vsetky tie veci ako podvozok , klapky , forsaz,kridlo na 45°,kontrolovat hodnoty motoru,bolo sa treba okamzite orientovat a nasadit do priestoru,stupat,masina sa stale rozbiehala.Pilot sa spamatal a ukludnil vo vyske tak 1500m.
Zaujimave boli lety na prizemnych vyskach,kedy pilot po vzlete klesal z tej vysky 1500m na 50-100m nad terenom.V takych vyskach pilot musel mat vytrestene oci a pozerat sa stale von.Na kontrolu pristrojov mal iba okamzik.Pri nizkych navigacnych letoch musel ovladat celu trat naspamat,neexistovalo cumiet do kabiny a studovat mapu a rutit sa 900 km/h.
Zase kusok mimo od temy gravitacia... |
| |
|
| | | | | | | | | | | trochu jiný téma - výška překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 22:02 | |
| | ... a abychom to měli komplet, tak MiG-23UB a MF startoval takto:
přijelo se na dráhu, v přímém směru se jelo 30 - 40 metrů, právě aby se srovnal příďák. Stálo se na brzdách, v celém kolotoči důležitých úkonů před vzletem se přepínal příďák na malé výchylky (MRK), zapínal se maximál, následně malá nebo až velká forsáž podle druhu cvičení, kontrola motorových budíků a pouštěla se brzda - tedy i na forsáži se stálo na brzdách. Pak puštění brzd, zatmění před očima (stejně jako Dandee přeháním, ale jen trošku ), na malou forsáž úhel po vzletu 15 - 20 stupňů, na velkou 45 - 60, podle toho jak která mašinka tahala aby se neurval podvozek nebo klapky, (na plnou forsáž měla 23 zrychlení z 0 na 630 za 23 sekund). Pokud se létaly okruhy na výšce 500 metrů, startovalo se jen na malou, na velkou by se pilot probral někde na výšce okolo 2 kilometrů. I tak okruhy na těchto mašinkách bylo žrádlo, rychlost kolísala od 630 při vypnutí forsáže po vzletu až po 290 v bodce (platí pro 23, pro 21F 600 - 310) a okruh trval asi 5 minut. A dodržet výšku 500 metrů. A když se lítali nízké okruhy na 300 metrech - to bylo něco A skoro ani nebyl čas se podívat ven.
Jen lituju, že se mi nepovedlo dostat se do MiG-29, který po vzletu v pohodě udělá překrut, to by ani 21 ani 23 nezvládla.
A když to tak po sobě čtu, abych tam neměl překlepy jako naši pubescenti, tak mně zas napadá, že absolutně nechápu, jak se s větroněm dá zaletět okruh a to ještě z navijáku.
Plachtaři, ríííspekt
|
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země - překročení rychlosti zvuku 29. 8. 2008 / 09:24 | |
| | | Tak to čumím, taky jsem měl tehdy dojem, že "tryskáče bouchají" níž. A že to byly někdy šupy jak blázen, mimo jiné to byla fajn předpověď počasí-když se létalo, bylo vždycky hezky. |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:34 | |
| | ja len doplnim ze bolo to (a pokial viem tak to stale je) M=0,95 az 0,96 az do FL 410 (co je 12 500m) v horizontale. A pre zaujimavost tu mas aj tabulku s rychlostami zvuku pre danu vysku (samozrejme zavisi to aj od teploty, a tabulka je robena pre standartnu atmosferu (tlak)):
Výška Rýchlosť zvuku Maximálna vp /0,96M/
0 m 1.228 km/h 1.182 km/h
1.000 m 1.214 km/h 1.180 km/h
2.000 m 1.200 km/h 1.150 km/h
3.000 m 1.186 km/h 1.135 km/h
4.000 m 1.171 km/h 1.120 km/h
6.000 m 1.142 km/h 1.091 km/h
8.000 m 1.111 km/h 1.080 km/h
10.000 m 1.080 km/h 1.035 km/h
11.000 m 1.065 km/h 1.020 km/h
12.000 m 1.065 km/h 1.020 km/h
Zdroj: Prirucka pre pilota letounu MiG-21U |
| |
|
| | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 11:11 | |
| | Ja len svoj lajcky nazor poviem k tomu prvemu bodu. Pokial viem a pamät ma neklame, tak atmosfera sa ma rovnaku rotaciu ako zem. Takze pokial sa nemilim rotacia nema pliv na let. Predpokladam ze tento faktor musia brat do uvahy ked vstupuju do atmosfery kozmicke masinky. Lebo ak sa za 24 hodin dostaneme pri vzdialenosti 40000km (obvod zeme) na ten isty bod, tak rychlost bodu na rovniku je cca 1670km/h co je viac ako 1 mach. Fajn a teraz si predstavme co by sa stalo keby atmosfera netocila spolu s pevninou a s vodou. To by bol "vanok". Len tolko k mojej hlasnej uvahe.
Ked ma pravdu povedat necital som celi tento strom, takze sa to tu uz asi niekto o tom zmienoval. |
| |
|
| | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 11:54 | |
| | | "kozmicke masinky" pri navratu vstupuji do atmosfery Zeme rychlosti cca 10 km/s (36000 km/h) Myslim ze je jim jedno jestli to tu pri vstupu fouka 1 mach nebo ne. Jinak rotace zeme (a s ni i vrstva atmosfery) pri vypoctech drahy roli samozrejme hraje jak pri odletu tak priletu... |
| |
|
| | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 11:44 | |
| | | a vubec... v nadpisu je i slovo gravitace... pojdte se jeste hadat o gravitaci. Na tu jsme tak nejak zapomneli |
| |
|
| | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 11:48 | |
| | No jasně
Mám tu myšlenkový pochod, platí pro rychlejší předměty gravitace stejně jako pro pomalejší ? Já tvrdím, že v konečném důsledku na rychlejší předmět působí gravitace méně. Je to objektivní pravda, relativní pravda nebo jsem napsal absolutní blbost ? Dejte se do toho |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 12:06 | |
| | | Já si myslím, že bude gravitace působit na všechny předměty úplně stejně a je naprosto jedno, jakou mají ty předměty dopřednou, nebo "dozadnou" rychlost. |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 12:11 | |
| | Ja hlasuju pro pravy opak
podle me rychlejsi predmety maji diky specialni teorii relativity vetsi hmotnost a tim padem na ne pusobi vetsi gravitace |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:17 | |
| | pri rychlost velmi blizkych rychlosti svetla ano.
jinak kdyz uz o gravitaci, pak neexistuje zadne vetsi / mensi. Gravitace je jev. Pokud se ale budeme bavit o gravitacni sile ... |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:14 | |
| | | pri jakychkoliv rychlostech |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 12:13 | |
| | A máš ke své doměnce sebemenší důvod? Kdyby na tom bylo sebeméně pravdy, nemusely by letadla mít vůbec křídla, stačilo by je rozjet na takovou rychlost, při které by se ztratila nebo výrazně zmenšila gravitace a ušetřily by se ztráty způsobené odporem křídel ve vzduchu Jinými slovy, napsals naprostou blbost.
P.S. abys mě nechytal za slovo, beru v úvahu běžně dosažitelné rychlosti, nikoliv rychlosti bízké rychlosti světla, teorii relativity atd. |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 12:50 | |
| | Upletl jsem si na sebe bič, když jsem to zadání napsal hodně lajdácky. Ale, předmět nemusí dosáhnout rychlosti ani vzdáleně srovnatelné s rychlostí světla.
Předmět, který by dosáhl rychlosti srovnatelné s rychlostí světla by ve chvíli dosažení této rychlosti nejspíš byl z efektivního dosahu zemské gravitace, takže by to nemělo žádný efekt.
Takže, ano ten kdo tvrdí, že se gravitace nemění, má pravdu, ale křídla nejsou jediná alternativa, jak dopředně letět a přitom nespadnout na zem...
Dovede někdo totu myšlenku fyzikálně rozebrat ? Co se musí vyrovnat čemu ? |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 12:53 | |
| | | Chceš tady zkoušet osazenstvo ze základů fyziky? Co třeba plavidla lehčí vzduchu? Nebo proud vzduchu (nebo jiných plynů) směřující dolů proti gravitaci? Vše již dávno vynalezené a vyzkoušené Nebo máš na mysli ještě něco jiného? |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:01 | |
| | No víceméně chci, protože každý tady má jiné vzdělání, moje se zastavilo na středoškolském stupni a pak ještě něco málo biofyziky. Takže, aby mohl odpověďět skoro každý, dal jsem v podstatě jednoduchý příklad, který jsem popsal tak, že ho nikdo nemůže pochopit...
Na plavidlo lehčí než vzduch platí gravitace taky, jenom ji v tom závodu k těžišti předběhne masa vzduchu, takže asi tak, ale takové těleso jsem nemyslel. Prostě jde o určitý jev, kdy jakékoliv těleso vržené určitou rychlostí na orbitě okolo země nebude ani stoupat ani klesat, jedno z jakého materiálu a jedno s jakým pohonem (tak dobří ještě nejsme).
Tomu proudu vzduchu směřujícímu dolů proti gravitaci jsem neporozuměl, gravitace přece taky směřuje "dolů". |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:11 | |
| | Aha, odstředivou sílů jsi myslel Jinak proud plynů z nějakého předmětu směrem dolů, vyvolá reaktivní sílu působíví na objekt v opačném směru, tj. směrem vzůru proti gravitaci. Pokud se vyrovná nebo překročí gravitaci, předmět nepadá, respektive stoupá. Viz. rakety, letadla s kolmým startem...
P.S. taky jsem se zasekl na středoškolském vzdělání. I když toto je spíš fyzika základní školy |
| |
|
| | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:16 | |
| | Jo jo, protože odstředivá síla závisí pouze na rychlosti (a hmotnosti, ale to gravitace taky, takže se to vykrátí). To co jsi popsal, je vztlak, ale to nedovede jakýkoliv předmět (viz Atarianův hrnek na kafe).
Jo ono je to možné, já nastoupil na gympl v šesté třídě, takže se mi slévá, co je pro ZŠ a co pro SŠ. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:20 | |
| | | Tak na tom principu se přece drží na orbitě veškeré družice, včetně měsíce A rakety se tak taky dostávají na orbit, nikoliv kolmým stoupáním, ale dosažením určité rychlosti v šikmém letu, kdy se nakonec na orbitě vyrovná odstředivá síla s gravitací, případně ji překročí, pokud má objekt opustit oběžnou dráhu země. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:35 | |
| | | Naprostý souhlas. Šikmý let je trošku o něčem jiném, protože tam už působí proti gravitaci i samotná rychlost, resp. její určitá složka. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:41 | |
| | | Gravitace je síla, tudíž proti ní nemůže působit rychlost, ale zase jen síla V případě šikmého letu rakety je to zpočátku při startu jen síla způsobená reaktivním pohonem a s narůstající rychlostí se k tomu přidává odstředivá síla vyvolaná rychlým pohybem po oblouku se vzdalováním se od země |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 14:09 | |
| | Rychlost není síla, ale je silou způsobená, zrychlení je totiž silou. Ještě lze úbytek rychlosti použít jako kompenzaci gravitační rychlosti.
V podstatě souhlasím, jen neznám přesný profil dráhy letu rakety, takže nevím, v jakém poměru jsou jednotlivé poměry sil... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 14:53 | |
| | Poměr tažné síly motoru vůči odstředivé síle v překonávání graviace je přece jasný, od 100:0 při startu až po 0:100 v okamžiku dosažení orbitu
P.S. zrychlení taky není síla, pouze je silou způsobeno  |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 12:54 | |
| | | pockej pockej... neodbihej od tematu Co kdyz se bude predmet pohybovat po kruznici kolem Zeme? Dosahne rychlosti blizke rychlosti svetla a bude porad v jejim dosahu... co pak? |
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:11 | |
| | Pokud to dovede, tak má nějaké ovládací prvky (křídla, trysky, umělé ovládání fyzikálního pole atd.), v tom případě už není v našem předmětu zájmu.
Řeknu to názorně, dovedé za normálních podmínek lítat tvůj hrnek od kafe ? Udržel by se v atmosféře kdyby letěl okolo rychlostí světla ? Co bys musel udělat, aby tvůj hrnek kroužil po orbitě ? (Nesmíš upravovat hrnek, můžeš ho pouze poslat jakoukoliv pro tebe představitelnou rychlostí a zjednoduším ti to, abys to nemusel házet ve vesmíru, tak můžeš zanedbat odpor vzduchu...) |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:22 | |
| | O tom ze predmet nesmi mit zadne ovladaci prvky jsem v puvodnim prispevku teda nic necetl. Nejak tedy nechapu zadani
Otazka byla jestli gravitace pusobi stejne na rychle se pohybujici telesa jako na pomalu se pohybujici. Ja jsem rekl ze podle me ne, protoze cim vetsi rychlost, tim vetsi hmotnost a tim by mela byt i vetsi gravitacni sila.. a tys na to zacal machrovat s rychlosti svetla a pak se to cely nejak divne zakrivilo... a uz jsem po sobe hazeli hrnkama tak proc do toho motat to svetlo sakra? |
| |
|
| | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:52 | |
| | V zadání je absolutně nespecifikovaný předmět, tedy takový předmět, aby má teorie platila, ať už bude mít jakýkoliv tvar, velikost, hmotnost či odpor, proto jsem předtím použil jako příklad tvůj hrnek. Ano předmět s ovládacími prvky bude moci (možná, ještě to nikdy nikdo nezkusil, navíc - nedovedu si představit ovládání, které by reagovalo na pohyb rychlostí světla s dostatečnou flexibilitou, to že sejmeš každého ptáka v cestě, s tím se počítá..
S tím zvýšením hmotnosti při vyšší rychlosti nevím, nechci plácat blbosti. Já to pochopil naopak, ale možná jsem to nepochopil dobře...
Pokud se nepletu, tak první zmínil rychlost světla Luděk a já jenom konstatoval, že takové rychlosti netřeba dosáhnout. Promiň, že jsem zneužil tvůj hrnek, ale ten má tak dokonale blbý tvar pro létání, že byl ideálním příkladem...
Já do toho světlo motat nechtěl...
|
| |
|
| | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:15 | |
| | | A jaká síla tě udrží v kružnici kolem země při rychlosti blízké rychlosti světla? |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:20 | |
| | | uzasna, protoze kdyz vezmes relativitu veci, pak gravitacni pole neni o stejne intenzite v zadnych dvou bodech. Chce to nejaky relativne-teoreticky pohon a absolutni presnosti |
| |
|
| | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:25 | |
| | | Počkej počkej, to mi něco zatajili - každé sférické gravitační pole s těžištěm tělesa přesně uprostřed má body o stejné intenzitě v každé jedné konkrétní vzdálenosti od středu, tedy na povrchu koule. Tak mě to alespoň učili, nebo snad bereš v úvahu pohyby nestacionárních předmětů po planetě ? (Voda, živí tvorové atd) |
| |
|
| | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 13:38 | |
| | Myslim ze sem slysel, ze jadro zeme neni pravidelne. To bohate staci, to jestli ma Tonde behavku uz moc se zemi nezamava...
Jinak sem to konecne nasel, staci doplnit a spocist.
E=mc2 a ted ber fakt, ze se pohybujes v kruznici. Budes potrebovat na zada do batuzku cernou diru, abys neodletel do vedlejsi galaxie |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 14:23 | |
| | No co si pamatuju ze školy, tak se to opravdu pohybuje, voda v oceánech má taky svou váhu...
Tak to jsem nepobral, mohl bys to napsat polopaticky? Černou díru do batůžku ani za boha, protože by to zkřivilo čas i prostor a mě to vcuclo... 
E=mc2 - teorie relativity, jen nevím co s ní v tuto chvíli ? |
| |
|
| | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:13 | |
| | | Kdyz sezenes silu ktera dokaze urychlit nejaky predmet na rychlost blizkou rychlosti svetla, tak asi nebude ani problem podobny zdroj sily pouzit i na to zataceni |
| |
|
| | | | | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:35 | |
| | | Sehnat sílu která tě urychlí na rychlost světla není vůbec problém Stačí jakýkoliv zdroj elektromagnetického záření jdoucí jedním směrem a automaticky tě to urychlí až k rychlosti světla. Akorát to s dostupnými zdroji bude asi trvat dost dlouho Kdežto na udržení se na orbitě při rychlosti světla, to by musela být sakra síla Teoeritky by možná stačilo kroužit kolem černé díry |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:24 | |
| | | jo ale jestli se z nas timto zpusobem snazis vypacit prvni kosmickou rychlost, tak na to jdes ale uplne spatne |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:29 | |
| | Nevím k čemu jste se vy babráci dobabrali, roste to moc rychle
ALE
Svým způsobem máš pravdu a zas taková blbost to není, pokud se bavíme o Zemi jako o planetě
Když si vezmeme Zeměkouli jako kouli, tak dostatečně rychlý pohyb hmotného bodu (tělesa) způsobí, že na něj bude působit odstředivá síla o takové velikosti, že se vyrovná gravitační síle a tím pádem na něj zdánlivě bude působit "menší gravitace" Takže opravdu, mít takovou rychlost, tak opravdu letadla křídla nepotřebují Ale v reálném měřítku to myslím je rychlost u země kolem 8km/s (jestli se nepletu ). Rychlejší tělesa se pak už dostávají mimo a vzdalují se od středu Země
A je to ne?
Tak mě napadá, dlouho mě dráždí otázka "Co to vlastně gravitace je?" Jak by se to fyzikálně dalo vyjádřit, resp. vysvětlit |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:38 | |
| | | Myslím, že až někdo zjistí, co to vlastně gravitace je a proč existuje, nebude problém vymyslet přístroj pro její zrušení |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 17:48 | |
| | | No, tak to si jdu udělat kafe, abych si to celé přečetl. Asi si ho udělám do termosky |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 22:07 | |
| | | s tou první kosmickou rychlostí máš úplně pravdu, na povrchu Země skoro 8 km/s (družice v 500 km kolem 7,5 km/s). Obvodová rychlost na rovníku je zhruba 40000/24 = 1666 km/h, tedy asi 0,46 km/s. To je sice jenom sedmnáctina první kosmické rychlosti, ale jak už tu bylo řečeno, je to dost na to, aby starty raket ve směru rotace Země na východ byly daleko levnější než opačným směrem. Taky je vidět, že pro běžná nadzvuková letadla není problém letět na západ tak rychle, aby si držely hvězdy nad hlavou pořád ve stejné poloze, přičemž právě v inerciálním systému vesmíru nemají vůči Zemi žádnou odstředivou sílu a nechají tak na sebe působit gravitaci v plné síle. Naopak při letu na východ je možné odstředivou sílu významně zvýšit, při letu třeba rychlostí 0,5 km/s (1800 km/hod) na východ při sečtení s obvodovou rychlostí Země na rovníku 0,46 km/s vyjde 0,96 km/s, to je už celá osmina první kosmické rychlosti. Někde jsem viděl pojednání, jak se to projevuje na spotřebě pro rychlé letouny (SR-71) při letu na východ a na západ, ale nemůžu to teď bohužel nikde najít. |
| |
|
| | | | | gravitace a otáčení země 29. 8. 2008 / 23:55 | |
| | | Jojo, gravidita, to je věc! |
| |
|
| | | | | | gravitace a otáčení země 30. 8. 2008 / 00:10 | |
| | | A.J. snad nejsi gravidní ? |
| |
|
| | | | | | | gravitace a otáčení země 30. 8. 2008 / 00:11 | |
| | | No, když se někdy juknu do zrcadla tak si říkám, že snad i jo |
| |
|
| | | | | | | | gravitace a otáčení země 30. 8. 2008 / 11:31 | |
| | | Nic se neboj. To je jenom kvalitni zivotospravou. Nikoliv nekvalitni ochranou To mame ted skoro vsichni |
| |
|
|
1x 
