Šílená představa...
Teprve když člověk odvykne, tak si uvědomí, na co si ve společnosti kuřáků pstupně zvykl. Jsem z kuřácké rodiny, u nás kouřili všichni, já v 18 přestal - a pak žil v nekuřácké rodině, jezdil v nekuřáckých vagonech a létal na nekuřáckých linkách... až to začalo být v civilizovaném světě samozřejmé, nepřišlo mi, že bych byl exot.
Pak jsem ale bydlel dvě noci v hotelu Hilton Paris (pro šťouraly - ano, svým způsobem to bylo u Paris Hilton, ale pořadí slov jsem napsal správně) - a tam mne žabožrouti vrazili do kuřáckého pokoje (i když jsem vysloveně zaškrtl nekuřácký - vypadali, jako by jim to bylo stejně všechno jedno - krom diškrece pro nosiče) - teprve tam jsem si uvědomil, jaké to je v bytě u kuřáka - všechno štiplavě čpělo, kromě starého popelu a destilovaného tabáku tam nebyla k mání žádná jiná vůně....
Myslím, že kuřáci to mohou těch pár desítek minut vydržet i v letadle, které má od výroby jakés takés popelníčky. |
|