Důvod je ten, že v hladině, kde je řídkej vzduch, letíš třeba M=0.75 a ground speed 440kts , ale indikovaná rychlost (laicky řečeno rychlost, kterou si letadlo myslí, že letí) je vlivem řídkého vzduchu a tudíž menšího dynamického tlaku třeba jenom 240kts. Při téhle rychlosti, která při větší váze a "čistém" křídle (rozuměj bez mechanizace) není vlastně moc vysoká, bude letadlo natažené i u země. Jinak by při maximáce (třeba indikovanejch 340 kts) bylo éro dost nahrbený. V průměru je úhel podélné osy letadla v cestovní hladině kolem 2,5stupně.
Mimochodem odpor trupu, je-li ofukován lehce z boku (zhora, zdola), je o dost menší, než odpory jiných částí letadla. Proto se například při směrovém trimování vychází z požadavku mít vycentruvané berany (alespoň do té míry, aby nedošlo k vysunutí spoileru) i za cenu lehce ujeté kuličky - a tedy mírného bočního ofuku.
P.S. ale to, že nevidíš před sebou horizont, je ve velkých výškách způsobeno ještě několika faktory. Jednak dohledností, která, i když je "dobrá", třeba 100km, vlastně pořád nestačí k rozpoznání přirozeného horizontu, a jednak tím, že vlivem zakřivení země je čára horizontu o nějaký ten stupínek níž. Krásně je to vidět při míjení s jiným letadlem, kdy podle TCASu je o hladinu níž, ale vypadá to, že letí nad horizontem, tedy výš. Takže z nemožnosti vidět horizont u FS bych si nic nedělal... |
|
