|  |  | | OT: APOLLO 13 18. 1. 2008 / 23:48 | |
| | Mám dva dotazy na odborníky raketové techniky ))
1) Jak se nazývá přístroj, který vypadá jako umělí horizont.
2) Podle čeho se ten přístroj zkalibruje když ho vypnuli a potom opět zapnuli. Předpokládám, že pracuje na principu gyroskopu, takže na zemi drží rovinu, ale ve vesmíru když byl vypnutý a následně zapnutý? K jaké rovině se srovná? Třeba sluneční soustavy?
Zná někdo odpověď?
PB |
| |
|
 |  | | | Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 00:07 | |
| | | ve filmu je mozny vsechno .) |
| |
|
 |  | | | | Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 00:27 | |
| | | Prečo to nie je možné aj v reále. Niekedy aj film je autentický. Možno sa ten horizont nastavoval podľa polohy voči zemi alebo to nejak riadil počítač, ktorý potom nahodili a údaje dostali zo zeme. Neviem, ale mne to tak nereálne nepríde. |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 00:31 | |
| | | ja nerikam apriori ze je to ci neni nerealne bo tomu nrozumim to bylo jen obecne konstatovani .. proto nikdy po zadnym filmu nemam tendenc resit "jak mohli udelat to ci ono", protoe filmy povazuju za takovou pohadku, kde v ramci "umelecke licence" je mozne uplne vsechno .. |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 00:39 | |
| | | No jo, ale je film a film. Pokud se koukas na mimozemstany jak utoci, tezko to bude podle realu. Tohle je ale film o udalosti, ktera se stala a i v realu to nejak udelat museli. |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 01:02 | |
| | | v realu do toho chlap v ušance mlatil hasakem a rikal: ruska technika... americka technika... stejne je to vyrobene v thajsku (citace +/-) |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 01:12 | |
| | | Kdyz uz citujes z armagedonu, tak to aspon napis tak jak to tam bylo: americke komponěnty, ruske komponěnty, vsechno z tchajwanu |
| |
|
| | | | | | |  | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 02:22 | |
| | | kdybys nerekl tak si ani nevzpomenu z ceho to bylo |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 03:50 | |
| | | Co takhle třeba, kdyby na spodní straně gyra bylo ještě nějaké závaží a vlivem gravitace by se "u země" stočil do správné polohy a pak by se dalo gyro roztočit, čímž by mělo teoreticky správnou rovinu s planetou? |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 19:10 | |
| | | Ale na to nepotrebujes zavazi. To je zkladni smysl a princip gyroskopu, ze se v gravitacnim poli zeme automaticky natoci v souvislosti s osou rotace. |
| |
|
| | | | Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 09:37 | |
| | mne by spise zajimalo jestli nevite , proc jim tam byla zima?(a to byli porad na ne zarilo slunce)
kdyz nebyliv atmosfere tak to nepusobi neak prez ty molekuly nebo tak ne?az tak se vtom nevyznam |
| |
|
| | | | | Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 09:59 | |
| | | To, že je nám tady na Zemi teplo je způsobeno skleníkovým efektem(viz. wiki). Ten v tom malinkým modulu nebyl, takže bez baterií tam byla pěkná zima. |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 11:40 | |
| | To jako chceš říct, že třeba v 10. století tady byla kosa, protože tu žádnej skleníkovej efekt nebyl..?
Já žiju v tom, že je nám tu teplo díky atmosféře jako takový, která se vlivem slunečního záření zahřívá a zároveň díky atmosferickýmu obalu Země nikam do vesmíru neutíká..
Skleníkový efekt bych spíš charakterizoval jako nežádoucí ohřívání atmosféry vlivem lidské činnosti (továrny, auta, letadla atp.) |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 11:46 | |
| | Nikoli, pane. Skleníkový efekt je projev atmosféry Země. Nejmenuje se tak nadarmo, protože atmosféra kolem Země funguje jako skleník. Teplo se od zemského povrchu odráží, ale od atmosférického obalu se odráží znovu zpátky na povrch.
Ten skleníkový efekt, na kterém staví náš pan prezident kariéru, je "druhotný" zesílený exhalacemi CO2 z lidské činnosti. Atmosféra se obohacuje o CO2, který zvětšuje ten přirozený skleníkový efekt. |
| |
|
| | | | | Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 19:12 | |
| | | Jestli to nebylo spis tim, ze vlivem konstrukce te lodi nestacily paprsky, opirajici se do plaste z jedne strany, kompenzovat unik tepla na strane druhe (temne). |
| |
|
| | | | Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 09:52 | |
| | To je náhodou moc zajímavá otázka,myslel jsem na to už dřív, protože něco jako umělý horizont v té době patřil k výbavě kosmických lodí na obou stranách a měl to už Gagarin - akorát mám dojem, že občas to nebylo jako v Apollu 13 (černám, bílá, břevna) ale bylo to jako maličký globus (Sojuz 1).
A právě ten princip mne žere roky - je to fakt "jen" gyrohorizont? a jak se nastavuje? Anebo je to jen ukazovatel nějakého složitějšího systému - takovej intuitivní flight director té doby pro ruční řízení - kdy kolem nemáš absolutně nic, podle čeho bys opravoval výchylky vpravo/vlevo- Nahoru/dolů?
Třeba to někdo znás ví a napoví.... |
| |
|
| | | | | Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:31 | |
| | Našel jsem, že Apollo používalo klasickou gyroplošinu, která byla od startu naalignovaná osou Z na Polárku. Nesměla jim chcípnout, jinak ji museli znovu nastavovat pomocí opt. sextantu a hvězd a museli být ve spojení se Zemí, která jim vypočítala potřebná data pro AGC. Tady je např. popis letu Apollo-14 a v kapitole "V." k tomu něco málo píšou Každopádně já bych do toho NIKDY nevlezl Jsou to machři.
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-14/lk1.htm |
| |
|
| | | | Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:11 | |
| | | Gyroskop v kosmické lodi má název CMG - Control Moment Gyroscope, pokud by zdatný angličtinář vygůglil princip a byl ochoten lehce přeložit, byl bych taky vděčný. |
| |
|
| | | | | Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:26 | |
| | | "Gyroskop je vlastně setrvačník, ve kterém je umístěno kolečko, otáčející se více než 19000krát za minutu, a elektronika, která dokáže zjistit sebemenší vychýlení jeho osy." |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:33 | |
| | | to jo, ale jak se udrží v beztížným stavu? to mi nějak nejde do hlavy... Či v ho tom právě drží ta elektronika a nahrazuje tím setrvačné síly chybějící přitažlivosti? Potom by mi tedy na základní nastavení stačily tři "pevné" body - např. hvězdy a z toho se už vypočítá základní poloha vůči zemi - je to tak? Dík. |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:39 | |
| | | kazdopadne ho drzi elektronika.....aohledne tech hvezd nevim. Ale vim ze soucasny sondy maj treba i laserovy gyroskopy ktery meri polohu vzhledem ke slunci apod |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 18:56 | |
| | Prave proto je tam ta rotace... tim se gyroskop sam stabilizuje, bez ohledu na beztizny stav... v oblasti pusobeni zemske gravitace ma naopak tu zvlastnost, ze pokud ho "uvolnime", sam se nam "nastavi" tak, ze jeho osa rotace je rovnobezna s osou rotace zeme.
Pochopitelne, ze po zapnuti je nutne gyroskop v beztiznem stavu zkalibrovat a zamerit. Jakmile je jednou zamereny je to sranda. |
| |
|
| | | | | Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:37 | |
| | | A kdyz uz jsme u toho CMG, tak nevit nekdo, co to je to FAO? |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:41 | |
| | | Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations) |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:46 | |
| | | |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:47 | |
| | | A to je co zas za zkratku COOOO? |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:49 | |
| | | Cybernatic Organization Of Optimal Operations |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 11:13 | |
| | | to je CO, jako CO jako udiv,vis |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:41 | |
| | Flight Activities Officer (FAO) - Planned and supported crew activities, checklists, procedures and schedules.
zdroj wikipedia |
| |
|
| | | | Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 10:53 | |
| | Zrovna nedávno jsem o tom četl v knize Apolo 13 Citace: Jednalo se o řídící letový indikátor polohy (mezi astronauty známý jako kukadlo). Srdcem navigačního systému byly gyroskopy, které ho ovládaly. Aby posádka věděla jak dál, potřebovala v každém okamžiku znát polohu lodi vůči jakémukoliv bodu ve vesmíru. Aby tomu požadavku bylo možno vyhovět, byla loď vybavená naváděcím systémem, který obsahoval nehybnou plošinu, jež byla ve vesmíru umístěná inerciálně v poměru ke hvězdám. Ta byla připevněná na kardanovém závěsu, který se pohyboval s každdým hnutím lodi. Naváděcí systém dodával počítači nepřetržitě informace o poloze lodi vůči inerciální plošině, a tím i ke hvězdám, zatímco kukadlo tyhle informace poskytovalo pilotům.
Konec citace
|
| |
|
| | | | | Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 11:00 | |
| | | No, furt je to asi nějak za hranicí mojí představivosti ))) |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 11:02 | |
| | | no.. mojí taky ale snad to tu někdo dokáže vysvětlit z toho co jsem sem tak pracně přepsal |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 12:50 | |
| | Ale pánové, vždyť to v tom filmu bylo řečeno, když neměli nic zapnutého. Na navigaci ve 3D potřebujete jeden fixní bod, protože plochu máte stále před očima. Takže co oni potřebovali? Jeden bod a tou jim byla Země a přes to hledí, kde měli namalovaný kříž viděli svoji orientaci (doleva, doprava,nahoru dolů). A to jim pro to zapálení motorů stačilo, jen museli pomocnými motory ukorigovat směr, jakým mají letět. A ten setrvačník je to samé, on nepotřebuje gravitaci, je ho vyladíte aby vám vytvořil plochu 2D a do 3D vám stačí další bod.
To samé je i GPS,znáte polohu něčeho vůči něčemu, co se hýbe.
Tak a teď se uvidí, jestli nekecám. |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 13:01 | |
| | | V tom filmu to možná mohlo být řečeno, ale já ten film neviděl už hooooodně dlouho.Naposledy asi 2x v období když nějak vyšel.Kdo si má pamatovat, co tam všechno bylo řečeno? ))) |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 13:17 | |
| | Otázku, zda setrvačník potřebuje ke své stabilní činnosti gravitaci jsme řešili s Už přistávám? na ICQ 45 minut a nedobrali jsme se k výsledku, který bychom akceptovali oba a to jsme si pomáhali gůůglem, wikipedií i rovnicemi Já tvrdím, že potřebuje, jinak ho velmi rychle rozhodí v bezváhovém stavu třecí odpor v závěsech, Už přistávám tvrdí, že nepotřebuje a bude stejně stabilní, resp. nestabilní jako při působení gravitace.
Znovunastavení gyra po jeho vypnutí jsme teoreticky vyřešili, ale tohle ne
Kdo to rozštípne? |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 13:25 | |
| | | Viděl jsem jakési záběry z raketoplánu, jak tam ti strojníci a topiči blbi a jedno z toho blbnutí bylo že si dva posílali přes celou kabinu nějaký setrvačník - jakousi káču, kterou roztočili v prstech a cvrnkali do ní a káča se vždycky nějak ustabilizovala a nic jí samo nerozhodilo.Pak tam takhle šíleli ještě se žábama, ale žáby přecijen trochu protestovaly a začaly se mrskat, čímž si to dělaly asi ještě horší ))).Takže na základě tohodle si mylím, že setrvačníky fungujou normálně |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 14:42 | |
| | Přesně tak, já si myslím totéž.
Si vem, že v malém éru děláš akrobacii, tzn. velmi proměnlivé géčka ve všech směrech a tím pádem nemáš zajištěno konstantní tření, se kterým jste asi počítali. Takže v tomto případě, by jsi po chvilce měl horizont opačně. Ale zkuste na googlu pohledat fotky z kokpitu Apolla nebo raketoplánu a horizont tam zkuste najít. |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 15:21 | |
| | | Ok, je to názor, ale pro úplnou úvahu musíme brát i to, že při akrobacii máš změny chvilkové, kdežto v rachejtloplánu máš beztíž stále.... vynechme umělý horizont jakožto přístroj a berme jen gyro jakožto snímač polohy, který je snad ve všech vesmírných aparátech přítomný (nebo zabřednu do gyrokompasu a ten se ti rozhodí za chvíli a můžem se hádat věčnost). Navíc - při akrobacii nelítáš dlouho na nulovém g, ale střídá se ti kladné a záporné (nechytat za slovíčko - uvažujme, že 10 - 20 sekund nulového g nebude mít na gyro vliv). A to na čem se "hádáme" s Už přistávám? je to, že já tvrdím (protože si to myslím), že vzhledem k tomu, že na oběžné dráze je beztíž, hmotnost setrvačníku bude nulová a tím pádem se nebude projevovat jeho setrvačnost, která je právě pro jeho princip základní a navíc - zjednodušeně - čím těžší setrvačník, tím stabilnější. Pokud mám lehký setrvačník, zvyšuji jeho účinnost vyššími otáčkami. Pokud je hmotnost setrvačníku nulová (ve stavu beztíže), můžu jeho otáčky zvyšovat jak chci a je mi to prdlačky platný, švagrová. Pokud popustím uzdu fantazii víc, tak až do okamžiku, kdy se vlivem jeho vysokých otáček začnou projevovat aerodynamické momenty )) A při akrobacii i při změnách kladných a záporných násobků vždy hmotnost má. Je možný, že někde při své úvaze dělám na začátku fatální chybu, vycházím z chybného předpokladu a pletu se |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 15:28 | |
| | Setrvačník ale stále hmotnost má - to je veličina, která se nemění změnou zrychlení, kterýmžto je definována i gravitace. Co se mění je váha, kdy na měsíci budeš vážit třeba jen 14 kg místo 80 kg na zemi a ve vesmíru budeš mít nulu. Tvá hmotnost ale stále bude 80 kg.
To je jen slovíčkaření, takže k věci - váha je ovlivňována zrychlením a tu setrvačník jako rotující předmět má - zatáčení je vždycky způsobováno zrychlením v kolmém směru na původní směr rotace, takže setrvačník, pokud ho neovlivní výrazně nějaký další vnější vliv, bude fachat furt dále a je mu jedno kde. Jen nedovedu odpovědět na otázku jak moc velké síly a tudíž rozhození způsobí akrobacie letadla nebo start rakety. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 15:42 | |
| | uf, tak teď jsem z toho totalbrutalmagor. Mám bordel v pojmech hmotnost, váha, tíže a do toho se mi ještě pletou slovenský slova. Po starém bylo váha, nyní je hmotnost, či nikoli? Moje hmotnost - jednotka kilogram - je to, co mi ukáže váha, když se na ní postavím - je tak? Kolik budu vážit v beztížném, rovněž bezváhovém stavu? podle mně nula kilo.
Citát z wikipedie:
"Hmotnosť je vlastnosť resp. miera vlastnosti všetkých objektov látkovej povahy aj fyzikálnych polí (gravitačné, elektromagnetické atď. polia) prejavujúca sa jednak v tom, že kladú odpor voči zmenám svojho pohybového stavu (teda v zotrvačnosti) a jednak v tom, že sa seba vzájomne pôsobia (teda v gravitácii)."
A co je napsaný v poslední závorce? |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 16:51 | |
| | Huuu teď jsi mě dostal, jakmile se to napíše slovensky, tak to může znamenat něco úplně jiného, takže fakt netuším. Podle toho co čtu, bych to tipoval na pojem, který já znám jako váhu... Nicméně gravitace jako taková je pouhopouhé působení dvou hmotných těles na sebe tak, že se přitahují - tzn. když vyskočíš tak se zem přibližuje k tobě a ty k ní jen čistě fakticky jsi to skoro jenom ty kvůli nepoměru hmotností...
Jinak k tomu kilu - vážit budeš nula, ale tvoje hmotnost bude stále 1 kg a touto hmotností budeš přitahovat ostatní předměty a řekl bych, že tato veličina se započítává do hybnosti, ale to si teď nejsem stoprocentně jistý. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 17:11 | |
| | | |
|
| | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 17:12 | |
| | | Nemaz mi ty prispevky pod rukou .. .. pak ti nemuzu napsa, ze se pletes .. .. Hmotnost m[kg] je velicina, ktera neni zavisla na gravitaci, narozdil od tihy G[N], ktera je posana jako hmotnost krat gravitacni zrychleni (viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%ADha) |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 17:22 | |
| | )) proto jsem ho smazal, protože jsem se konečně pohl o kóóóósek dál a už jsem narazil na wikipedii na prvopočátek - zřejmě - mého omylu )) Hmotnost a tíže Navíc jsem stále uvažoval nulovou gravitaci, ovšem opět na wiki je napsáno, že existuje i mikrogravitace atd. Pak (to jsem to už smazal) tam dal Pips video a začíná mi to bejt jasný Sice ne moc, ale ještě mám půlku víkendu
Ale když na obalu čokolády je tak blbě napsáno: Hmotnost..... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 17:41 | |
| | | Ale ta cokolada ma opravdu hmotnost .. treba 200g .. to je zcela spravne .. a ma 200g i na mesici, i v kosmu, proto to na ni muze byt napsany .. ale tihu ma na zemi 1962N, na mesici 10x min N, v kosmu skoro zadnou tihu. Problem je v tom, ze mereni hmotnosti pouzivame prave tu tihu, jako obezlicku .. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 17:42 | |
| | | Oprava, tihu ma 1.962N ... si pletu gramy s kilama .. by byla mooc velka cokoska .. ale pryc od sladkyho, du na pivco |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 19:09 | |
| | gyroskop, nebo setrvacnik pochopitelne ke sve stabilni cinnosti gravitaci nepotrebuje. Nechci se poustet do zbytecnych a slozitych dokazovani fyzikalnimi rovnicemi, takze poprosim, aby se to bralo jako dogma na zaklade faktu, ze vsechny GPS druzice pouzivaji nejlepsich vyrobenych gyroskopu pro presne urcovani sve polohy. Dodam jenom, ze se tam uz nejedna o zadnou mechaniku zaveseni, ale ze se jedna o kouli... dale citace z mych poznamek k vyuce:
"...Pro ilustraci, o jak složité a přesné přístroje se jedná, lze uvést technickou specifikaci gyroskopu, který je umístěn jako navigační přístroj na družici 2004-014A - GP-B, která bude sloužit k ověřování efektů obecné teorie relativity (zakřivení časoprostoru v gravitačním poli Země a strhávání časoprostoru rotací Země). Gyroskop pro družici GP-B tvoří:
- čtyři kulové gyroskopy z ultra-čistého taveného křemene (množství příměsí nejvýše 2×10-6, průměr 38.1 mm, přesnost kulového tvaru 7.6×10-6 mm, rotace 5 000 až 10 000 obr/min, maximální samovolná precese rotační osy menší než 10-11°/h) pokoveného supravodivým niobem (síla vrstvy 1270 nm) levitované elektromagneticky v křemenném pouzdře;
- magnetické snímače orientace osy rotace křemenných koulí typu SQUID [=Super-Conducting Quantum Interference Device] (přesnost měření 2.5×10-8°);..."
Fotka, zde:
http://news-service.stanford.edu/news/2007/april18/gifs/aps_gyro.jpg |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 19:32 | |
| | Ok, díkes, teoreticky to už chápu a začínám se s tím srovnávat takovýto omyl se mi stává jednou ......hmmmmmmmmmmm, (kua, plovoucí VOP) ..... maximálně 2 x za deset let.
Ale i tak bych si strašně rád ve vesmíru zkusil, esli mi jedno a to samé gyro bude v ruce subjektivně vyvolávat ten samý pocit při změně polohy klece jako na zemi )))))))) |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT: APOLLO 13 20. 1. 2008 / 22:39 | |
| | Koukám, že jsem rozpoutal pěknou debatu )))))))
Ale přesto nějak jsem se stratil v tom když opět zapnuli CMG (nebo jak se to jmenuje) k čemu nebo jakým osám orientovali Apollo pro správnou navigaci. Myslím tím obecně všechy kosmické lodě, ne jen zmíněné APOLLO. |
| |
|
| | | | Re: OT: APOLLO 13 19. 1. 2008 / 11:37 | |
| | | Kalibruje se na hvězdu SIRIUS. |
| |
|
|
