Ok, je to názor, ale pro úplnou úvahu musíme brát i to, že při akrobacii máš změny chvilkové, kdežto v rachejtloplánu máš beztíž stále.... vynechme umělý horizont jakožto přístroj a berme jen gyro jakožto snímač polohy, který je snad ve všech vesmírných aparátech přítomný (nebo zabřednu do gyrokompasu a ten se ti rozhodí za chvíli  a můžem se hádat věčnost). Navíc - při akrobacii nelítáš dlouho na nulovém g, ale střídá se ti kladné a záporné (nechytat za slovíčko - uvažujme, že 10 - 20 sekund nulového g nebude mít na gyro vliv). A to na čem se "hádáme" s Už přistávám? je to, že já tvrdím (protože si to myslím), že vzhledem k tomu, že na oběžné dráze je beztíž, hmotnost setrvačníku bude nulová a tím pádem se nebude projevovat jeho setrvačnost, která je právě pro jeho princip základní a navíc - zjednodušeně - čím těžší setrvačník, tím stabilnější. Pokud mám lehký setrvačník, zvyšuji jeho účinnost vyššími otáčkami. Pokud je hmotnost setrvačníku nulová (ve stavu beztíže), můžu jeho otáčky zvyšovat jak chci a je mi to prdlačky platný, švagrová. Pokud popustím uzdu fantazii víc, tak až do okamžiku, kdy se vlivem jeho vysokých otáček začnou projevovat aerodynamické momenty )) A při akrobacii i při změnách kladných a záporných násobků vždy hmotnost má. Je možný, že někde při své úvaze dělám na začátku fatální chybu, vycházím z chybného předpokladu a pletu se |
|
