To jsem tam taky psal, že když už bude foukat "o něco míň než strašně moc", tak šikmo. Nechci zlehčovat boční složku větru, to rozhodně ne. Rozhodně při navigačním letu ho do přípravy zahrnu, pečlivě zakreslím do mapy a započítám. Ale při přistání, kde při zemi fouká stejně jinak, jak vlastně zjistit skutečnou rychlost a směr větru? Dá mi jí AFIS, je-li přítomen. A co není-li? Co pak? K čemu mi jsou tabulky a grafy? Chápu KUMu - jde o hraniční hodnoty - maxima. Třeba pro Cessnu když fouká 15kn ze 30°, pak je asi dobrý mít nějaký přehledný graf, přesto by to měl pilot být schopen zvládnout bez toho. Možná to jsem to blbě formuloval, takže to nebylo úplně jasný, ale soudím, že pro VFR lítání - sportovní - je nejdůležitější právě koukat ven a reagovat správně na situaci, koukáním do přístrojů, tabulek a grafů před přistáním člověk dost riskuje. A nezáleží na tom "kolik má typovek". Mimochodem, znám hodně velmi zkušenných pilotů práškařů, velmi rád se od nich učím, nikdo z nich takový pomůcky nepoužívá a dokonce ani nedoporučuje. Používají právě ty argumenty, který jsem uvedl.
|
|