| Bezpečnost provozu stoupne hlavně, když budou všichni piloti koukat ven z éra a ne do nějakejch tabulek a kalkulaček. Když přiletím k letišti, zeptám se na vítr, odhadnu boční složku, na nějakej ten knot se nehraje. Není-li na letišti AFIS, kouknu na pytel a vidím směr. Předpověď bych měl znát, tuším fouká-li 2 kn, nebo 20 kn. No a když bude hodně moc silnej bočák - tak poletím na jiný letiště, kde mají dráhu zhruba ve směru toho větru, nebo půjde-li to, sedám šikmo přes dráhu. Přesnou hodnotu větru se pak stejně nedovím, tak o co jde? Mám takovej dojem, že hodně lidí z toho simulátorovýho IFR lítání začíná blbnout. Nedělejme z lítání takovou vědu. A důležitý úkony musím znát ZPAMĚTI. Neumím si představit, jak na okruhu koukám do papíru "checklistu" a hledám co mám dělat. Těch pár položek si přece musím pamatovat. Jak to asi dělali piloti dřív?? V otevřených kokpitech, bez AFISů, bez rádia... |
|
