Gustave, super práce a za všechny za ni díky.
Mám jenom jednu výhradu (konstruktivní, ne rejpavou k nastavení RESERVES hodnoty pro minimální množství paliva v nádrži při přistání. Pro výpočet existuje několik metodik, většinou to je hodnota součtu nutného minima v nádržích pro chod motorů + fuel to alternate + contingency fuel (stručně řečeno 10% trip fuel, ale počítá se několika způsoby) + holding fuel nad alternate ve výšce 1500ft AGL po dobu 30 minut. Zjednodušená varianta pro menší letadla lze udělat tak, že se počítá jako RESERVE pouze uvedených 30 minut holdingu v 1500ft AGL nad alternate. I tak je to ale vždy několik tun. Protože k PMDG Jumbíku nejsou holding burn hodnoty (resp. jen obecná 8,2t/hod), je popsaná metodika jedné z aerolinek, která říká, že:
RESERVES =
1.) Minimum landing fuel (8,7 tun short haul / 11 tun long haul) +
2.) Alternate fuel (viz tabulky pro alternate palivo v manuálu + palivo pro goaround na cílovém letišti a approach na alternate letišti, závisí primárně na hmotnosti a vzdálenosti) +
3.) Contingency fuel (celkem složitá problematika, PMDG metodika zjednodušuje na 30-60 minut holding fuel, což je pro 45 minut 6,2t)
Z uvedeného vyplývá, že naprosto minimální minimum v nádržích při short haul letu a přistání na cílovém letišti je 1+2+3 a to se vkládá i do FMC. Při celkem minimální alternate vzdálenosti 200nm (5,3t paliva) je pak v tomto případě RESERVES na hodnotě 8,7+5,3+4,1 = 16,1. Tzn. víc něž čtyřikrát tolik než doporučuješ. I v naprosto nejhorší variantě, kde doletíš do cíle, musíš letět goaround, pak divertovat na alternate, tam holdovat max. plánovaný čas a provést přiblížení a přistát, musí tvoje palivo být min. Minimum landing fuel uvedený v bodě 1 (8,7t), čili pořád 2x tolik.
V simulátoru to tak moc nevadí, i když se 4 tunami v Jumbíku bych se necítil vůbec dobře kdekoliv jinde než na zemi a to ještě pokud možno u gejtu a bez běžící APU. V reálu ale, pokud letadlo přistane s menším množstvím paliva než uvedené rezervy, tak mají piloti a aerolinka hodně co vysvětlovat. |
|