To je sice hezké, ale rigidní a obecný paragraf ObčZ dost těžko pojme všechny situace. Definice toho, co je právní důvod a rozpor s dobrými mravy, stejně jako určení, zda jsem dotčená strana či nikoliv je většinou určena konkrétními právními normami (ObčZ § 1 odst. 2), případně specificky posouzena ve správním nebo soudním řízení... Že má dohoda dostat přednost před vyvlastněním je zřejmé, ale dohoda musí byt oboustranná a dobrovolná. Nelze za dohodu považovat plné vyhovění požadavkům jedné strany.
Ale obávám se, že už se dostáváme za hranice tohoto fóra. Opravdu je to otázka spíše subjektivního pojetí státu a veřejného zájmu než konkrétních právních předpisů. V tomhle případě došlo k jednoznačnému porušení právních norem magistrátem, takže se nic jiného čekat nedalo. Oni samozřejmě zajistí posouzení vlivu a vypořádájí se s připomínkami dotčených stran. A dotčené strany i magistrát se budou odvolávat a soudit, než nějaký soudce rozhodne, jak to má být. V případě aplikace dříve zmíněného paragrafu ad absurdum bychom se skutečně mohli vrátit na stromy...
|