|  |  | | Reálná éra - design a funkčnost 9. 6. 2006 / 14:02 | |
| | | Při prohlížení všech možných letadel mne napadlo, co je při prvotním návrhu důležitější - zda design, či funkčnost éra a jeho aerodynamika. Neví někdo o nějakém článečku, který by to rozebíral? Zajímalo by mne, jaký je postup - zda první designér navrhne éro a pak si aerodynamici lámou hlavu, jak to dostat do luftu, či zda je to obráceně - aerodynamici řeknou tak a tak a designér si láme hlavu, jak to udělat pěkný. Např. F-117 je vzhledově úžasně hnusnej, až je krásnej, ale lítá, i když jsem četl, že po vysazení počítače se do čtyř sekund stává neovladatelný, F-22 Raptor je parádní mašina vzhledově a asi i letově, i když vypadá jak ze sci-fi, naproti tomu ladné křivky MiG-29, přes rozkošný design MiG-23 ne nepodobný žehličce včetně aerodynamických charakteristik až po B2 - co je tedy v prvotní fázi hlavní? Taky lze v určitých obdobích sledovat velké podobnosti letounů ruských a imperialistických - je to dáno designovou módou či funkčností kontrarozvědek ohledně technologií a vývoji v aerodynamice? (F-111 a MiG-23, Concorde a TU-144 atd, ruský a americký raketoplán jak kdyby si z oka vypadli, přičemž Sojuz a Apollo nemají společného vůbec nic). |
| |
|
 |  | | | Re: Reálná éra - design a funkčnost 9. 6. 2006 / 14:59 | |
| | | Nechcem povedat nejaku hlupost. Ale ak sa nieco vyvijalo nove, tak to bolo v utajeni. Ale vdaka spijonaze sa dostali na druhu stranu plany a nakresi. Aj dokumentoch bolo spominane, ze to prevzali alebo odkukali odheteho a tam toho. A preto by sa dalo povedat, ze sa podobaju ako vajce k vajcu. Alebo este moznost 2 matematika a fyzika je len jedna. A ked im ukazal vypocet najvhodnejsi tvar ten, tak ho pouzili obe strany. Aj ked to robili nezavisle na sebe. |
| |
|
|  | | | Re: Reálná éra - design a funkčnost 9. 6. 2006 / 15:36 | |
| | Nejsem sice primo leteckej konstrukter, ale muj otec ano a ja zase vystudoval ergonomii kabin, takze o navrhovani myslim neco vim. Na tvoji otazku je nesmirne tezka odpoved. Na pocatku kazdeho letadla je totiz zadani. To zadani budto da armada nebo ho da sama firma, protoze chces zaplacnout diru na trhu atd. Dal je nutne vzit do uvahy co se po tom letadle bude chtit, to znamena definovani parametru. Jestlize tedy mame definovanej ucel a parametry cele se nam to pomerne zuzi a lze zhruba navrhnout nekolik moznych konceptu ve smyslu - kolik to bude mit motoru, bude to klasicka koncepce nebo treba neco netradicniho atd. Tim uz se dostaneme pomerne daleko. Vime pro jaky ucel to bude, mame definovane parametry a vime jakou koncepcy to letadlo bude mit. V takovem bode nastupuje skutecne designer, ovsem da se rict, ze v drtive vetsine pripadu byl hlavni konstrukter zaroven i designerem, coz je podle mne idealni spojeni. Jednak jako konstrukter pomerne jasne vi "co poleti" a "co poleti jenom tezko" (protoze vime, ze leti i vidle) a tak se da rict, ze prestoze konstruuje v tomto momente s primarnim ohledem treba na design, dokaze to zkloubit i s dobrymi letovymi vlastnostmi. Ne nadarmo se rika, ze kdyz letadlo dobre vypada, velmi pravdepodobne i dobre lita.
Pokud bychom vzali jako priklad nektera z vojenskych letadel sovetske ery, tak tam se pristupovalo ke konstrukcim vetsinou prisne z hlediska uspokojovani pozadavku armady. Casto se tam vyskytovali situace, kdy se letadlo napriklad muselo zcela prizpusobit motoru, kterej pro nej byl k dispozici (protoze jinej proste nebyl), jako to bylo napriklad u MiGu 25.
Jinak tedy ja osobne si prave z duvodu genialniho zkloubeni vazim nekolika svetovych konstrukteru, kteri dokazali udelat designove uzasna letadla, ktera mela pritom naprosto revolucni koncepci a pritom dosahovala neskutecnych vykonu. Jako priklad muzeme uvest SR-71 od Kellyho Johnsona.
Troufam si rict, ze i u nas se nekolika lidem povedlo zkonstruovat opravdu skvele projekty, kde letadlo nejenom dobre vypada, ale ma vyborne parametry. Jako priklad opet napriklad L-410 nebo puvodni koncept L-39.
A jeste k te tvoji otazce ohledne B-2 a F-117. Tam slo zase o tu samou vec, akorat, ze pri definovani parametru tam bylo jasne receno, ze ta letadla museji mit naprosto minimalni radarovy odraz. V pripade F-117 to bylo splneni pozadavku opravdu az na kost a to i za cenu toho, ze to letadlo ma letove vlastnosti cihly. Nekde jsem cetl uvahu, ze puvodne byla F-117 vlastne takovej koncept, kde meli konstrukteri moznost si vyzkouset nove metody rizeni a ze je dost nepochopitelne, ze ten projekt armada vlastne nechala dodelat, protoze to letadlo jako komplet neni prilis kvalitni (udrzba, zivotnost atd. zatizeni atd...) U B-2 a nasledne F-22 uz se uspokojeni pozadavku na maly radarovy odraz slo trochu jinou cestou a da se rict, ze B-2 vychazi koncepcne z projektu, ktere byly na kreslicich prknes uz za 2. svetove valky, takze to samokridlo neni az tolik prevratne co do designu. A co se tyka F-22, respektive F-23 nebo ted poslednich JSF, tak tam uz se design a konstrukce uplne slily dohromady, protoze se da rict, ze tahle letadla uz kompletne navrhuje pocitac, prave podle zadanych parametru. Proto jsou na techhle letadlech taky videt takove velice zvlastni tvary, ktere jsou "netypicke", ovsem je to pouze tim, ze zadny konstrukter by je klasickou metodou asi takhle neudelal.
To sem se ale rozkecal... tak doufam, ze to nejsou moc velky kraviny. Nemam silu to po sobe precist
|
| |
|
 |  | | | | Re: Re: Reálná éra - design a funkčnost 9. 6. 2006 / 16:11 | |
| | | Zaujimavy clanok, vzdy ma zaujimala konstrukcia lietadiel a hlavne design a aerodynamika. Clanky takehoto charakteru si myslim ze chybaju, preto si treba cennit kazdy. Inac laska k lietadlam u mna prerastla az natolko, ze momentalne cakam na vysledky z vyberoveho konania z VS v Kosiciach/Leteckej fakulty. Este raz Dakujem |
| |
|
| | | | Re: Reálná éra - design a funkčnost 9. 6. 2006 / 21:05 | |
| | Jak to, že nemají ? A co společný projekt Sojuz - Apollo ?  |
| |
|
| | | | | Re: Re: Reálná éra - design a funkčnost 9. 6. 2006 / 21:10 | |
| | | no dobře, tak mají společný styčný modul, ale i ten se musel vyvíjet pod dohledem obou tajných služeb, myslel jsem designově, kurnik, zbytek ti vysvětlím na bačkoře |
| |
|
| | | | Re: Reálná éra - design a funkčnost 9. 6. 2006 / 22:41 | |
| | On už to asi nejlíp popsal Hoaker. Na rovinu řeknu, že navrhováním se nezabývám a společné s tím mám pouze to, že jsem prolezl strojní průmyslovkou v oboru strojírenství a pár let pracoval jako technolog. Nicméně během svého zájmu o létání a letadla jsem lecos prostudoval a utvořil si jakýsi svůj laický názor a nedá mi to, abych ho sem neplácnul.
Extra pro tebe, Toníku 
Jak už bylo zmíněno, na počátku tvorby letadla je zadání. Snad až na výjimky v podobě sportovních letadel se zadání týká zejména praktických věcí jako je dolet, rychlost, dostup cestovní výška, hmotnost neseného nákladu, počet cestujících a spousta dalších věcí. Troufám si říct, že jestli bude letadlo hezké na pohled vlastně ani nikoho nezajímá, protože už jenom pouhé splnění náročného zadání tak, aby výsledný stroj splňoval všechna specifika, dal se vyrobit za přijatelnou cenu (velice důležitá věc) a nebyl příliš náročný na údržbu, je tvrdým oříškem. Proto také i dnes, v době vyspělých počítačových nástrojů trvá vývoj letadla několik let.
Je tedy věcí cti a osobního vkusu každého konstruktéra, zda při návrhu letounu přihlédne i k estetické stránce. Těžko ale některý řekne svému šéfovi "sice se tam vejdou jen dvě třetiny lidí a dolet bude poloviční, ale koukněte, šéfe, jak to má pěkně štíhlej trup a křídla a vůbec jak to má pěkný tvary. Skoro jako vaše sekretářka, když jsem ji viděl tuhle na vaší jachtě."
Kdyby tenhle konstruktér navrhoval třeba zrovna F-117, asi by dost pohořel. Zadání totiž znělo na letoun s minimálním radarovým odrazem. Obětovala se rychlost, ovladatelnost, dolet i nesená výzbroj, přičemž letadlo je hrozivě nákladné.
MiG-29 nebo Su-27, to je jiná kategorie. Jsou to stroje určené pro manévrový vzdušný boj a důraz je kladen zejména na obratnost. To, co se může zdát zásahem estéta je ve skutečnosti geniálním využitím znalostí aerodynamiky.
Dva motory, z důvodu dostatku tahu pro vysokou rychlost i akceleraci, navíc je to bezpečnější v boji (možnost doletět na jeden motor), mezi motory nosný trup (místo pro dostatek paliva, zvýšení vztlaku), vírové přechody před křídlem a dvojitá svislá ocasní plocha pro stabilitu při nízkých rychlostech...
Co se podoby strojů různých mocností týče, vysvětlení je jednoduché. Aerodynamické zákony platí pro každého bez výjimky, jedno zda nad hlavou mává hadrem s hvězdami a pruhy nebo se srpem a kladivem. Špionáž samozřejmě fungovala též a občas se okopíroval i celý stroj.
Například sovětský Tu-4 byla přesná kopie americké B-29, která se Sovětům dostala téměř nepoškozená do rukou. Okopírovali ji do detailů, údajně i včetně motorů.
Nebo Mi-28, tam si vzali konstruktéři za vzor koncepci amerického Apache. Ale Concorde a Tu-144, tam se nedá mnoho nového vymyslet. Dopravní stroj s cestovní rychlostí dva Machy a doletem několika tisíc kilometrů se musí tvarem velmi příznivě přizpůsobit zákonům přírody. To stejné platí pro raketoplány, tam je to snad ještě striktnější. Rusové sice převzali osvědčenou koncepci amerického raketoplánu, ale tvary už jsou dány aerodynamikou.
Sojuz a Apollo mají opět společnou koncepci. Startují pomocí nosné rakety a vlastní loď se skládá ze dvou modulů. Přístrojového, kde je hlavní motor lodi, baterie, přístroje, a zásoby kyslíku a modulu pro posádku, který má jen nejnutnější vybavení a vrací se na Zemi, zatímco přístojový modul se po navedení lodi na sestupovou dráhu odpojí a shoří v atmosféře.
Obě kabiny využívají pro sestup nižšími vrstvami atmosféry padáku, jen Apollo přistává do moře a Sojuz na zem. Možná i z toho důvodu se liší provedení kabin. Kuželová kabina Apolla bude zřejmě stabilnější na moři, kulový tvar kabiny Sojuzu je zase zkrátka nejvýhodnějším tvarem pro vzdorování tlaku, ať vnějšíno nebo vnitřního. Ale spíš to všechno bylo opět v rámci snahy co nejlépe splnit požadované parametry (vnitřní prostor, odolnost, bezpečnost při přistání, náklady na výrobu...). |
| |
|
|
1x 
