V záběru to zrovna bohužel není, ale dost možná to "brnknutí" nebylo zase tak lehké. Vzhledem k pasažérům (podle vybavení asi zásahová jednotka) mohlo jít původně o rychlý výsadek s okamžitým startem vrtulníku. V poslední chvíli pilot možná zjistil, že přibližovací rychlost je příliš velká a přitáhnul. V jednu chvíli je vidět značný podélný náklon, kdy pravděpodobně došlo ke střetu ocasního rotoru se zemí. Když se obrázek celého vrtulníku otočí přibližně do úhlu náklonu v okamžiku dosednutí, je zřejmé, že ke kontaktu ocasní části zřejmě došlo.
Co se týče následného vzletu, spíš než záměr pilota to mohla být kombinace odskočení vrtulníku vlivem vyšší vertikální rychlosti při dosednutí a zvýšení výkonu na hřídeli hlavního rotoru následkem destrukce ocasního rotoru.
Ocasní rotor ubírá část výkonu motoru a projevuje se to i při běžné pilotáži, hlavně při otáčení ve visu. Podle toho, zda při manévru ocasní rotor kroutící moment hlavního rotoru překonává (odebírá více výkonu motoru) nebo jej využívá (odebírá méně), vrtulník buď klesá (první případ) nebo stoupá (druhý případ) a pilot musí tuto konstrukční vlastnost korigovat přitažením nebo povolením kolektivu.
Po destrukci ocasního rotoru jde prakticky veškerý výkon motoru na hlavní rotor a výsledek je stejný jako přitažení kolektivu.
Ano, správnou reakcí by jistě bylo úplné povolení kolektivu a vypnutí motorů, ale tam člověk nemá tolik času zjistit, co se vlastně děje a proč a jak na to správně reagovat.
Jinak ta rotorová brzda by to jen zhoršila, zlepšila by totiž přenos kroutícího momentu hlavního rotoru na trup vrtulníku, takže by se roztočil ještě víc.
|
|