| | Re: Re: NDB Priblizeni 20. 11. 2002 / 19:07 | A.J.Scandall |
| | Rada z praxe: velký klapky dávat u malejch ér až při vizuálním kontaktu s dráhou, máš pak míň práce při opakování. A s poznákou "radšej menej ako viac" bych polemizoval. Je-li nad majákem vypublikovaná nějaká výška, NESMÍŠ lízt pod ní!!!!!!!!
K otázce ohledně klesání: je-li pro přiblížení k dispozici DME, je vyhráno, sestup se dělá podle v Jeppesenu uvedené tabulky ground speed/vertical speed a opravuje podle tabulky vzdálenost DME/výška.
Bez DME je to větší sranda. Často bývá v mapce přiblížení uveden alespoň jeden "step down fix", tj. nad jasně identifikovatelným zařízením (markery, NDB) jsou uvedené výšky. Pod ně se do přeletu zařízení nesmí. MAPt (bod zahájení nezdařeného přiblížení) bývá pak definován buď: časem od přeletu FAFu (nejmíň přesný), nebo markerem, ev.NDB. Nejsme-li schopni určit FAF (final approach fix, bod, z něhož zahajuji konečné přiblížení), pak se výška středního přiblížení opustí po nalétnutí "final tracku", tj. usazení na trati konečného přiblížení. To někdy můžeme být dost daleko od optimálního bodu. Proto, zejména není-li definován "step down fix", jsou minima (MDA, minimum descend altitude) dost vysoký.
Ufff, to jsem se rozepsal. Přiblížení na NDB je celkem fuška, tím, že se to už skoro nelítá, tak to pořádně umí málokdo. V praxi je to oproti FS o to horší, že ručička radiokompasu neukazuje úplně přesně, ale je dost závislá na náklonu a dalších vlivech. |
| |
|