|  |  | | add Underground 5. 11. 2005 / 13:05 | |
| | Kachovo téma na Underground je dobré, veselých historek z létání je dost, dám tedy jednu k dobru, která je skutečně z mého leteckého života, jsem hlavní postavou a je to pro "silnější žaludky"  )) A bude to delší, abych mohl vše dobře popsat, tato historka se vypráví ještě dnes ))) a je to už 19 let....
Tedy: píše se rok 1986 a já létám na L-29. S instruktorem jsem odstartoval na nácvik vybírání vývrtek, kde byla podmínka, resp. přímo nařízení používat kyslíkovou masku, která zrovna dvakrát příjemná na ksichtě nebyla a utahovala se dvouma sponkama k přilbe - mé foto v ní přikládám.
Takže tedy letíme, podotýkám, že žák sedí vepředu, instruktor vzadu a v přední kabině je malé zrcátko, které se nastavuje tak, aby byl oční kontakt mezi žákem a instruktorem. Dále musím uvést, že letecká kombinéza měla mnoho kapes na vše možné a každý pilot měl v levé kapse na stehně igelitový pytlík k "určitému" účelu, který sehraje v mém příběhu podstatnou roli - určitě už tušíte, na co je a co se mi stalo )))
Po úspěšném nácviku vývrtek mi instruktor ohlásil "preberám", já potvrdil "předávám", Pipo - instruktor - si vzal řízení a začal si cestou domů točit výkruty. Musím ještě podotknout, že po delší přestávce v létání jsem měl trochu problémy se stabilitou mého vestibulárního aparátu a při záporném přetížení mi bývalo zle, než jsem začal vestibulár cíleně na tento problém trénovat. No a pak to přišlo: devátý Pipův výkrut se mi stal osudným, můj vestibulár zareagoval a vyslal žaludku varovný signál - zatím mne jen polil studený pot.. V tom okamžiku instruktor zahlásil "předávám" já "přebírám", chopil jsem se řízení ve výšce 1500 metrů a začal zhluboka dýchat - což v tomto stavu byl průser, kyslík z masky mi vůbec neudělal dobře a vestibulár v tom okamžiku vyslal žaludku jednoznačný pokyn... ))))))) Ve snaze zachránit situaci jsem okamžitě pustil knipl a začal rukama v rukavicích rozepínat masku a zároveň výše zmiňovanou kapsu na levém stehně, abych vyndal pytlík, do kterého jsem chtěl odložit obsah žaludku, který byl již na cestě.... No a v těch rukavicích to nějak nešlo........ani maska, ani zip. Letadlo okamžitě začalo padat do nezvkylé polohy, instruktor okamžitě reagoval otázkou "Tono, boha, čo robíš?" Jenže v tom okamžiku já už měl masku plnou a v tom přetlaku se nedalo mluvit )))))) takže jsem jen zvedl ruku a palcem ukázal dozadu doufaje, že Pipo můj signál pochopí a převezme řízení. Zaplať pánbu pochopil, převzal, já sundal rukavice, rozepl zip, vyndal pytlík, vyklopil jsem do něj obsah masky, vestibulár pochopil, že už je dobře a vyslal žaludku signál k dokonání díla .... ))) Bohužel tlak v masce byl tak velký, že si to našlo skulinky a bylo to všude.... Lidi, já se prostě poblil!!! )) Jakmile byl pytlík naplněn, odpoveděl jsem konečně na Pipovu otázku čo robím - "Pipo, bliju!!!!" "Dobre, kolíku, ideme domov...." )) Zažil jsem nejdelších 6 minut v životě, bylo mi zle, každý pohyb letadla mi působil neskutečné problémy a navíc v poblité kabině zrovna dvakrát útulně nebylo. A to nejlepší mně ještě čekalo. Po přistání mi technik otevřel kabinu, já mu podal zavázaný pytlík, on jej naučeným pohybem odhodil za forsážní val (občas se to stávalo každému pilotovi, nebylo to nic neobvyklého) a já mu řekl, ať to nikomu neříká, že kabinu samozřejmě umeju. ))) A šel jsem pro hadr a kýbl s vodou, se kterým jsem naprosto nenápadně směřoval poza letadla ke svému éru. A v tom dobrák starší inženýr létání kapitán Focko, který má na stojánce budku a 300 Watový zesilovač, aby překřičel nastartovaná éra při vydávání pokynů pro techniky, zapl flegmaticky mikrofon a na celou stojánku ledabyle prohodil: " Janečka, rychle umejt to poblitý éro, ať může do luftu!!!!" )))))
A v čem je ta historka téměř legendární? Před každým létáním na předletové přípravě byla tzv. Hra letu - řídící létání přezkušoval piloty (žáky i instruktory) otázkami z úkolů, kteréměli naplánované, které se písemně evidovaly a zkoušený pilot v případě nesprávné odpovědi byl vyškrtnut z létání. No a instruktoři od mé příhody dostávali občas otázku: "Letadlo padá do nezvyklé polohy, žák nereaguje na otázky, má vztyčenou pravou ruku a palcem ukazuje dozadu - co se děje a jaký je Váš postup" Odpovědí bylo: "Žák zvrací, přebírám řízení, přerušuji plnění úkolu a vracím se domů" )))
A plus pro mně? Dostal jsem novou kyslíkovou masku a kombinézu, přezdívku "Poblijón" a radu, že když by se mi to stalo na sóle, nejdůležitější je utřít alespoň rychloměr, abych viděl rychlost na přistání. ))) |
|
|
| |
|
 |  | | | Re: add Underground 5. 11. 2005 / 13:13 | |
| |  )))))))))))))))))) poblijoooooon super ! |
| |
|
 |  |  | | | Re: Re: add Underground 5. 11. 2005 / 13:32 | |
| | | Tak to je supeeeer )))) |
| |
|
| | | | Re: add Underground 5. 11. 2005 / 15:37 | |
| | | |
|
| | | | | Re: Re: add Underground 5. 11. 2005 / 15:46 | |
| | Během jednoho letu jsem si na toto téma povídal s kamarádem co lítá W3A.
povídali jsme si komu z nás kdy bylo ve vrtulníku nebo letadle špatně.A on povídá:no mě bylo dost špatně snad jenom jednou při nácviku vyšší pilotáže na Sokolu.
A já na to
:a to si normálně nablil na palubku ????
On na to
Ne naštěstí jsem to stihnul chytit do pusy a zase spolknout.
No nebylo mě v tu chvíli nejlíp)) |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: add Underground 5. 11. 2005 / 15:51 | |
| | tééééé prase  |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: add Underground 5. 11. 2005 / 15:52 | |
| | | On si jenom ublink)) |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: add Underground 5. 11. 2005 / 16:21 | |
| | Me uz se to stalo 2x v Blanikovi. Poprvy, to byl muj asi treti let, jsem nejak nezvlad pady a citil jsem, ze to pujde ven. Nuz, pytlik nikde. Prisla prvni "vlna", kterou jsem polknul  . Prisla druha vlna. Na polknuti uz jsem nemel "chut" ani silu a tak jsem si to "syslil" v puse az do zeme. Instruktor se divil proc neodpovidam. Po treti jeste rek: "Udelame skluz." Hroznej pocit, kdyz vite, ze neco prijde a vy tomu nemuzete zabranit . Po druhy to bylo lepsi, pytlik tam byl, ale s dirkou, ktera nastesti nebyla tak velka... |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: add Underground 5. 11. 2005 / 16:39 | |
| | | |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: add Underground 5. 11. 2005 / 17:28 | |
| | ja len pridam jednu statistiku z dob ked som zacal lietat:
pocet startov 2
pocet plnych pytlikov 3 |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: add Underground 5. 11. 2005 / 20:23 | |
| | | V Blaníku to na mě také chodí, ale naštěstí jen k nevolnosti a dál to nepokračuje. Tak zatím bez pytlíků |
| |
|
| | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: add Underground 6. 11. 2005 / 16:48 | |
| | | Ja som uz zazil opacny pripad. V Blaniku pri vyvrtkach, zle nebolo mne ale chudakovi instruktorovi. Nastastie mu bolo iba zle a po pristani sa na lietanie ten den vykaslal. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: add Underground 6. 11. 2005 / 17:34 | |
| | Tohle se mi stalo taky na vyvrtkach, ale s Z-142, netroufnu si rict ze instruktorovi bylo primo zle ale nevypadal moc v klidku...
To jsem ji pri prvnim letu sam kociroval od spalku po spalky. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: add Underground 6. 11. 2005 / 20:44 | |
| | | On ten instruktor sa priamo stazoval. Uz ani okruhy nechcel lietat. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: add Underground 6. 11. 2005 / 20:51 | |
| | | Teeeeda, to cloveku musi byt opravdu spatne ze uz se mu ani nechce litat.... |
| |
|
| | | | Re: add Underground 5. 11. 2005 / 16:29 | |
| | | Tož, Antoníne, díky za veselou historku "z natáčení." Legrace není nikdy dost a člověka nelétavého potěší fakt, že se v letadle udělá zle i pajlotovi |
| |
|
| | | | Re: add Underground 6. 11. 2005 / 16:14 | |
| | B-O-M-BÁÁÁ!
Ani ne tak podstata příběhu, jako ten vypiplanej vypravěčskej styl - řval jsem nahlas - a čet to načtyřikrát, 3x nucená pauza, slzy v očích.
Tonde, JSI KING!
PS. aby ti to nebylo líto - udělals mi radost, hlavně protože mám občas po delší pauze podobné problémy - přesně záporné g je to "pravé ořechové". K tomu se přidá navíc to, že když držím (od začátku) knypl, vydržím mnohem víc. Ale nechat se na začátku sezóny nějakým dobrákem "vyvézt" do termiky - z toho jsem už vyrostl.
Dvakrát jsem byl takhle opravdu na kolenou - poprvé jako 9-ti letý špunt na letišti v Kolíně - to mi táta po známosti vyjednal výlet s tehdejším náčelníkem ing. Fr. Novákem. Letěli jsme nad polema a fabrikama a já byl (poprvé v malém letadle, velkým už jsem párkrát letěl) v sedmém nebi. Cestou zpátky se mě Pan Pilot zeptal "Tak co, půjdeme do překrutů?" Jako dnes to slyším. Věděl jsem houby, co to je a tak jsem řekl (to nadšení!) "Jasně!".
Když dělal první (teprve po letech jsem se dozvěděl sled a rytmus přemetu a výkrutu v jednom pohybu, který to obnáší) točilo se mi nad hlavou zleva doprava hnědé pole a to se mi líbilo. Když dělal druhý (plynule navázal celou řadu - byl to tehdy výkonný akrobat a nemýlím-li se reprezentant), říkal jsem si v duchu nejistě "..jeden by mi na ukázku asi stačil..." - a když dělal třetí, hlavou mi až do přistání bušilo jen jedno -"Tu radost, že se ti tady pob..ju ti teda neudělám!!!" - naštěstí jsem měl pusu dost velkou a rty zaťaté, nemuselo se nic mýt.
Od Trenera jsem se nejistým a oboučkovitým krokem odpotácel k pumpě a chvíli si pumpoval studenou vodu na hlavu - docela to pomáhalo (nejenom na neápadné vypáchntí úst). Pamatuju si zcela přesně, jak mi ing. Novák něco chtěl říkat, nebo mi nějak pomáhat a jeho žena (taky Paní Pilotka, jestli se dobře pamatuju - tehdy ale v čevených odvážných bikinkách - to jsem nepřehlédl - v té době !) ho zadržela a mateřsky říkala "Nech ho - podívej se, co jsi s ním udělal!". Nevěděl jsem, jestli jí mám být vděčný, nebo na ni mít vztek, protože odhalila, že já, takový tvrďák, jsem vlastně v koncích. Odplížil jsem se z letiště jako prašivý pes, ale stejně jsem to nevydržel - a lítám.
S druhou epizodou nebudu zdržovat. Jenom rada pro začátečníky - před vývozem do termiky nejezte na lačný žaludek sojový suk. Děje následující urychluje přibližně 5x !
Mám z tohohle problému pořád komplex, protože mi připadá, že já mám problém a všichni ostatní piloti přece žádný problém nemají. I když - když jsem pak po letech v termice přežil i šestihodinovku - a to úplně bez problému, už to přece jenjom jde... |
| |
|
|
2x 
