No když už jsme u ploché vývrtky, tak o ní píše (a taky o jiných druzích vývrtek) velice hezky jeden z někdejších nejlepších československých akrobatů ing.Ladislav Bezák v časopise Letectví + Kosmonautika č.24 z roku 1991.
Je tam mimo jiné popsán i trochu kuriózní případ:
"Někdy kolem jedenašedesátého rokujsem měl v akrobatickém kurzu zajímavého studenta z Kolína, kterýsi během svých pokusů o originalituvzpomněl na moji radu, mnohdy chápanou jako žert.Doporučoval jsem nesnažit se vybírat nezvládnuté autorotační fáze letupod 200 metrů SQL (nad zemí),ale v případě největší nouze raději letadlu pomoci do ploché plným plynem a balancovanými křidélky. Intenzívnější rotace a zmenšená klesavá rychlost autorotace přemění kinetickou energii letounu během dotyku se zemí na destruktivní práci, tedy nedojde k nárazu, ale k rozložení sil do delšího časového úseku. On měl tehdy také "kniplu plnou kabinu", až si vzpomenul na popsanou radu. Jeho telefonické hlášení dispečerské službě bylo bráno jako vtip, neboť uváděl, že:"spadnul a aby se zachránil, tak udělal plochou vývrtku". Tuto metodu pochopitelně nedoporučuji jako výcvikovou rutinu, ale jako poslední alternativní řešení nezvládnuté situace v minimální výšce, tedy po překročení "AMH action min. hight 200m"."
Tolik tedy ing. L.Bezák. |
|
