Jednoznačně DC-3. V odkazu s výrobním číslem je to dost jasně uvedeno.
Navíc - logicky - tato dakotěnka - jak dokládá odkaz i Cyrusovo shrnutí byla vyrobena pro PanAm jako pasežérská, C-47 je nákladní verze. Podle potřeby lze C-47 přestavet do standardu DC-3 (montáž interiéru, sedadel, topení, případně odstranění cargo-doors) a samozřejmě i naopak DC-3 pestavět na standard C-47 (vykuchat vnitřek a namontova cargo-doors). DC-3 má spoustu dalších verzí, ale to, jak je to zrovna upravené, původ toho éra nezmění.
Jako doplněk Cyrusova shrnutí by se snad dalo uvést, že Pan American-Grace (Panagra) byla společnost, v níž PanAm (tehdy PAA) držela 50% a orientovala se na noční lety v Jižní Americe. Podle jistých informací na některých letech byly stevardky oblečeny do šatů jako z divokého západu a během těchto nočních letů byl pánským cestujícím údajně poskytován zcela specifický palubní servis (ta letadla byla označena symbolem červené lucerny, mám někde i fotku, jen ji teď nemůžu najít). Říká se, že i ta "naše" dakotěnka, co se tady o ní teď povídá, v tomto programu taky po nějakou dobu pracovala - ale důkaz pro to není,
Neodpustím si povzdech, že VHÚ, který se teď vytahuje, jak tu dakotu dal "z vraku" dohromady - původně dostal letuschopné éro i s papírama (!!!) - tak tehdy byla do Kbel DC-3 předána po předvedení na MAS Roudnice. Je nehynoucí ostuda muzea ve Kbelích - tedy VHÚ, že toto žiovotaschopné éro nechali hnít na nehlídané stojánce vedle už dávno rozbitých líček a dalších nešťastníků, nechali ji rozmlátit neznámými vandaly, včetně vybrakování interiéru a přesekání hlavních svazků kabeláže. Mohli jsme mít letuschopnou dakotu, teď máme načinčanou skořápku. A to má, bohužel, na svědomí VHÚ...
 |
|
