Umřel Izák Kohn.
A jak jinak, za lichvu rovnou do pekla.
U pekelné brány ho čeká jeho starý přítel Geduldiger, který zemřel už vloni, že ho trochu provede kolem, aby Kohn věděl co a jak.
Přijdou do prostorné jeskyně, ta je vybavená jako večerní lokál. Stolečky, bar, tichá hudba, obsluha s velkými výstřihy - Kohn nevěří svým očím a povídá:
- Co, jako, k čemu tohle?
a Geduldiger vysvětluje:
- No, prostě, když budou mít hlad, tak si něco objednaj, nečeká se dlouho. A kdyby měli žízeň, tak u baru míchaj dost dobrý drinky.
Kohn na to - Ale já nemám žádný peníze!
- K čemu peníze, tady se neplatí.
- A tohle jako má bejt peklo? Myslel jsem, že půjdu do pekla.
- Jo, však jo, tohle je peklo.
- Já jsem myslel, že v pekle jsou čerti a vaříci olej v kádích, smrad a horko, ne?
- Jo, voni myslej tamto!! - usměje se Geduldiger.
- Šli se mnou, něco jim ukážu!
a vede Kohna dozadu do kouta, kde jsou malá dvířka, tak asi jen do pasu, víc ne. Dvířka otevře, oba se nakloní a Kohn vidí smrdutou sluj, všude pláč, naříkání, čerti přikládají polena pod kotle s vroucím olejem a vidlemi píchají do nešťastníků, kteří se zmítají v těch kotlích.
Kohn se odtáhne a udiveně se ptá:
- Jak je tohle možný, my se tady máme, minutky nám dělaj, pijeme podle chuti, koukáme na pekný servírky, ale co ty chudáci tam dole? Co to tam je za peklo?
- To je peklo pro křesťany. Celej život si to tak přáli... |
|
1x 
