Ono to hodně záleží na konkrétním letadle a jeho kategorii.
1. Jak přesně probíhá výroba elektriky?
Typicky každý motor má generátor, který vyrábí proud a přes různé ochrany dodává do svého rozvodu. U Jak-40 jsou tři motory a každý má generátor VG-7500 dodávající DC 27V. Z hlediska dalšího se jedná o 3 nezávislé zdroje (nikoliv jeden).
U letadel co mají APU (pomocnou turbínu), bývá navrch generátor na ní a dá se v nouzi nastartovat a použít místo vadného generátoru. U Jak-40 ale AI-9 generátor nemá a dodává jen vzduch.
Dále bývá k dispozici u některých letadel pomocná výsuvná vrtulka RAT, která se točí náporem vzduchu a při výpadku všech generátorů zvládne zásobovat aspoň něco (nouzové systémy).
A samozřejmě jsou tam akumulátory, které jsou dle potřeby dimenzovány tak, aby zvládaly nouzový provoz po dostatečnou dobu. Bývá to tak, co si pamatuji, 30 minut.
Dalším zdrojem je pozemní zdroj napájení GPU, ale to asi nemáš na mysli.
Tím máme vyřízeny zdroje.
2. Různé elektrické sítě
U Jak-40 se kromě již zmiňovaného používají měniče na AC jednofázový 115V a AC třífázový 36V. Z hlavy nedám co je z čeho napájeno, ale ono to stejně může být různé.
Co je ale důležité, je zapojení spotřebičů do sběrnic. Spotřebiče jsou velmi rafinovaně zapojovány tak, aby výpadek zdroje nevyřadil všechny důležité funkce. Tyto sběrnice mají různou důležitost a jsou (typicky automaticky) přepínány dle stavu zdrojů. Aby se například nestalo, že piloti koukají na zhaslé obrazovky napájené pravým generátorem a přitom letušky vesele ohřívají pochutiny z levého generátoru.
Detaily je podle mně vždy třeba stáhnout ke konkrétnímu typu a pro případné otestování, tak k nějakému lepšímu addonu, třeba už zmíněný Tu-154.
|
|
