Ty dirky nas boku jsou na to, ale pokud vím, tak ty se nevyhřívají - jednak protože jizch bývá několik (odběr statického tlaku) a druhak že jsou v místech, která většinou nezamrzají (takové místo se dá ne letadla nejít snáz, než pitotka na snímání celkového tlaku). Jestli si to dobře pamatuju, tak:
Pokud se ucpe pitotka (mráz, sníh, včela, sršeň...), změní se rychloměr na "špatně cejchovaný výškoměr". Na rychloměru se zastaví nějaká rychlost, která se mírně mění se změnou výšky letadla (s klesáním klesá) - pochopitelně z toho nejde vyvodit nic, ale pilot vidí, že budík ukazuje blbě a podle toho se zařídí (měl by...).
Prevencí zamrzání je samozřejmě zapnout ohřev - u malých letadel se ale zapíná jen tam, kde lze předpokládat tvorbu námrazy - trvalé vyhřívání by žralo baterku a mohlo přepálit tělíska, nejni to na to dělaný. Jak je to u velkejch letadel (v 11km a -56°C lze asi zamrznutí čekat vždy) - nevím, podle rozborů katastrofy Airbusu Air France nad Atlantikem by to asi ělo být zapnuto hned od země - jak už tady někdo psal.
Pokud se naopak ucpe statika (ty dirky na boku letadla - nebo mechanici zapomenou po mytí letadla záslepky - stalo se mockrát!), pak rychloměr ukazuje, ale zatímco při zemi ukazuje dobře, se stoupající výškou ukazuje se zvětšující se chybou - rychloměr indikuje vyšší rychlost, než by skutečná indikovaná rychlost měla být. To je dost průser, protože to pilota nemusí nijak varovat - a létá pomaleji, než by měl - a blízko pádovky to pak je poukázka na průser. |
|