No, myslím, že pro lepší pochopení a zapamatování je ještě třeba ještě dodat (prosím skutečné piloty, aby dál nečetli, je to fakt triviální a pro úplné začátečníky):
1) okruh (v tomto přpadě anglicky "traffic pattern") je třeba pochopit jako manévr OD STARTU do PŘISTÁNÍ: odstartuju - kus letím rovně a stoupám - zahnu doprava a kus letím rovně - zahnu doprava a letím rovně, dole vpravo mám tu dráhu, ze které jsem odstartoval, letím paralelně s ní, ale na opačným směrem - zahnu doprava a kus letím - zahnu doprava a jsem rovnou v ose dráhy na sestuopu a přistanu tam, co jsem vzlétl... Je to takhle velmi primitivní, ale tak to je. To byl "pravý okruh". Kdýž se po startu první zatáčka udělá doleva, bude to "levý okruh". Okruh je ve skutečnosti OBDÉLNÍK.
2) Letadlo, které přilétá, se na některém místě "zařadí do okruhu" a dál už letí podle předepsaného tvaru dráhy (pattern) - udělá tedy jen část okruhu (někdy větší, někdy menší) a přistane.
3) každá dráha může mít 2 okruhy - pravý a levý, ale není tomu tak vždy - někde jsou pouze okruhy na jednu stranu, třeba aby se nelétalo nad sídlištěm, kde jim vadí hluk.
4) když se dráha používá v obou směrech (06-24) jsou pravý a levý okruh jedoho směru na druhou stranu než pravý/levý okruh druhého směru.
5) jaké okruhy jsou na daném letišti předepsány (!) se člověk dočte v AIPu, oddíl AD (aerodromes)
6) někdy jsou předepsány jinmé okruhy pro motorová letadla (obvykle větší, s hlukovým omezením) a pro kluzáky a ULL (často nad obytnou čtvrtí, kam motoráři nesmějí) - viz Letňany.
7) okruhy u velkých letišť (Ruzyně) nejsou stanoveny ani nakresleny. Líhnou se v hlavách dispečerů, kteří předpokládají, že piloti mají pojem pravý/levý pro daný směr dráhy vytetován v mozku (většina skutečně má). V praxi malých letadel a na malých letištích se ale pořád často stává, že pilot hlásí pravý okruh a letí vlevo - a dispečer nejprve poslouchá a pak kouká, kde mu co letí.
8-V) mnoho zmatků působí odlišná filosofie okruhů východního bloku od filosofie okruhů západních. Jedntlivé polohy na okruhu se východním stylem označují podle pořadí jednotlivých zatáček, což tedy jsou polohy: vzlet - po startu - první (okruhová) zatáčka - druhá o.z. - poloha "po větru (předpokládá se, že normální člověk startuje proti větru, se skutečným větrem to nemá mnoho společného) - třetí o.z. - čtvrtá o.z. - finále dráhy XY - přistání. Předpokládá se, že přilétající letadlo se zařadí do některé ze 4 uvedených zatáček (řekne se: "zařazení do třetí okruhové levého dráhy 24")
8-Z) anglosaská filosofie popisuje polohy jinak - podle úseků (stran obdélníka): take of - after take of - (na tu mezi 1. a 2. zatáčkou si nevzpomínám) - downwind - base leg - on final - land. Zde se předpokládá, že "do okruhu" se přilétající letadlo zařadí kdekoliv na dané úsečce, v zatáčkách totiž může být šrumec a je větší riziko kolize (řekne se: "zařazení na levý base leg dráhy 24". Teď už se to učíme, ale před pár lety to byla docela sranda, když u nás lítali cizinci a my nevěděli kam letí oni a oni kde lítáme my (podle řečí v rádiu).
9) "velká" letadla většinou létají podle jiných orientačních bodů (viz AIP - AD - STAR, SID atd.) a "na okruh" jsou posílána výjimečně.
HOWGH. |
|
