Život je rozdělenej na tzv. turnusy. To je několik po sobě jdoucích dnů, ve kterých se lítá. Zpravidla bývá dlouhý čtyři až osm dní, to v závislosti na roční době. V jednom turnusu se namixujou různý linky, což zpravidla dělá počítač plánovačů. Existují v podstatě čtyři druhy linek: linky na otočku, linky na hotel (overnight), linky noční dálkové a linky pobytové.
Linky na otočku jsou jasný. Šup sem a hned zpátky. Je-li linka kratší, plánují se třeba dvě za sebou, tomu se říká "dvojboj". Takhle se letí třeba dvakrát Amstrdam, Brusel a Sofie, Dusseldorf a Kyjev, takových kombinací může být nespočet. Delší otočkové linky se lítají jedna denně. Zpravidla je to Madrid, většina charterů, Moskva, víkendová Larnaka a Tel Aviv přes den apod.
Linky na hotel jsou ty, které odlétají večer po sedmé, pak se jde na hotel (kolem jedenáctý až dvanáctý), ráno v pět (ná východě) anebo v šest (na západě) budíček a šup domů. Do normy toho pak už moc nevyjde, takže se to málokdy letí v kombinaci s něčím. Občas ale dojde ke kombinaci s otočkovou linkou (Stokholm - Zurich na noc, Amstr-Bukurešť na noc, Frankfurt-Birmingham apod.) Jak vidno, ač to zní vznešeně, "na hotel", není ani co závidět, málokdy je čas a chuť si byť jen chvíli posedět, natož dělat nějaký divoký večírky s letuškama Na hotel se lítá hlavně Anglie, Irsko, Oslo, Bukurešť, Madrid, Barcelona, Pobaltský státy, Sofie a Istanbul
Linky noční dálkové jsou ty, které vyrazí po deváté večer a vrací se nad ránem. To je to nejhorší, co existuje, to je rána pro tělo až to neni hezký. Hlavně z rána, když vyleze puňťa, to by jeden chcíp. Lítá se takhle proto, že se líp využijou éra, který by jinak v noci stály. Takhle se lítá Tel Aviv, Bejrút, Cairo, Larnaca, Baku, Jerevan, Samara, Yeaktěrinburg a z charterů třeba Hurgáda.
Linky na pobyt, to je to, co na Boeingu nemáme. Pominu-li půldenní Londýn, kdy člověk sotva stačí vylézt z hotelu. Dřív se takhle lítaly Dubaje, Bahrainy (to už teď lítají Airbusy), anebo Atény. Do těch se přilítlo v noci, šlo se na hotel, s érem odlítla předchozí posádka, přes den bylo volno, večer na chvíli spát a v noci zase domů. Dělalo se to proto, že před a po mohl člověk ještě letět klidně i delší linku (Moskva), protože v Aténách měl tzv. plný odpočinek. Jinak samozřejmě Airbusáci májí pobytů plno, ale třeba Nový Yorky a Kanada už se lítají skoro "na otočku", s pobytem asi dvacet hodin, to je na prd. Říká se tomu "vošák", Wash and Go Takže i dálkaři mají pobyty tak sotva v Dubaji anebo v Colombu.
Ještě někdo věříte tomu, co se říká o pilotech a stevardkách? Bejvávalo...
No a zpátky turnusům. V něm se to všechno poskládá bez ladu a skladu, třeba na začátek noční hrůza, pak další den dvojboj, pak opět, pak třeba Manchester na hotel, pak Jerevan v noci a na závěr charter přes den. Že to naprosto nerespektuje lidský biorytmy, i když to odpovídá normám, je nasnadě.
Na podzim a v zimě si, pravda, trochu odpočinem. Jinak nálety jsou v zimě kolem 50h, v létě 90, někdy i skoro sto hodin. Pro ty, co si řeknou "no jo, ale já v práci dělám 160hodin měsíčně" jenom dodám, že nálet 95hodin odpovídá (přičteme-li briefingy, debriefingy, prostoje na zemi, školení, simulátory) asi 170hodinám pracovní doby.
Tak. Teď jsem mluvil, podotýkám, o ČSA a Boeingu. ATR by mohl za pár týdnů doplnit třeba Willy.
Jo a co se týče třeba TVS, tak tam hoši dostávají kouř o kterym se málokomu z vás (i nás) vůbec zdálo. Lítají přes sto hodin, plán jako my dopředu nemají, vaří se to ze dne na den, a v noci toho mají víc jak my. To už je fakt řehole za kterou snad ani ty peníze nestojí.
Co se volna týče, u nás to je mimo sezónu v celkem v pohodě. Na jaře a v létě to ale vychází tak na jeden volnej víkend v měsíci a osm dní volno včetně toho víkendu. Ke cti plánovačů nutno říct, že když si volno na konkrétní den dopředu vyžádám, na 95procent ho dostanu. To u TVS taky neplatí... A rodina? Nemam, soudit nemůžu. Ale přítelkyně už si přes léto stěžuje, že mam málo času, že kolikrát ani nemam chuť ("dyť já su mladá holka a ty se mnou ani pařit nechceš jít"...."promiň, já vstával ve 4,30 na Brusel a do šesti večer jsem lítal, já bych radši spal" A pak přijdu o půlnoci domů a ještě tu půl hodiny smolim elaborát na Periskop....
Ale tohle neberte jako stesky, práce je to nádherná, když jsou v zimě tři neděle kontinuální sračky až na zem, tak já vidim téměř každej den sluníčko... a zalítám si tryskáč... a uvidim (alespoň z dálky) Eiffelovku,Akropolis, Big Ben, Koloseum, alpy, pyramidy v Gize... zasněžený vrchol Araratu olizovaný prvními rannimi paprsky slunce, obrys Elbrusu za měsíční noci, východ slunce nad Sinají...a občas se (alespoň) podívám na hezký holky...
Jenom jsem tím chtěl naznačit, že to není taková hračka, jak si spousta lidí myslí. To teď vůbec nemluvim o tom, co se kolikrát musí řešit za problémy (a to nejenom problémy s letadlem!!!)
Faktem ale je, že když zabere těch 21tun tahu, osmašedesátitunový hovado (no, přiznávám, to je relativní, ve Frankfurtu stáváme mezi Jumbama a A340-600, to si vždycky opakuju, že na velikosti přeci nezáleží se na mokrý dráze rozjede, řítí se po zemi třeba 170kts (protože se touhle váhou se prostě musí udělat postup Improved climb), když se blíží V1 a už začíná být vidět konec ne moc dlouhé dráhy, když má člověk vybičovaný smysly na registraci a zhodnocení eventuální závady, tak to stojí za to a nějakej Bungee-jumping a podobný "adrenalinový" blbosti vypadaj jako trapná zábava pro nevybouřený puberťáky... |
|