Tak je tomu v Evropě. Dispečer navrhne trať, připraví OFP, podá FPL, eventuálně zkontroluje počasí a NOTAMy (což ale není jeho povinnost). O tom, jestli takhle udělanou přípravu posádka přijme, rozhoduje kapitán. Dispečer je v ten okamžik v podstatě ze hry (z právního hlediska). Když se přijde na to, že třeba je NOTAMem vydaná nějaká informace, nařízení, či zákaz, důležity pro let, který se přehlédl či nebyl brán v potaz, zodpovídá za to plně velitel letadla. Stejně tak jsou určitá pravidla pro plánování záložních letišť, ať už pro cílové letiště, nebo po trati. Za jejich dodržení je u nás také zodpovědný velitel letadla.
Zatímco třeba v USA má dispečer daleko víc pravomocí, ale i zodpovědnosti. Zjednodušeně řečeno, má do toho posádce daleko víc co kecat, ale taky na sebe přijímá dost podstatnou zodpovědnost za to, kam a za jakých podmínek byl let vyslán.
Uvedu příklad: Letí let Praha-Moskva Šeremeťevo. Přijatelné zálohy pro plánování letu jsou buď velmi blízké s rizikem stejného ovlivnění počasím (Moskva Vnukovo, Moskva Domodědovo), nebo naopak až hodně vzdálené (Petrohrad, Helsinki apod.), což znamená potřebu sebou vézt možná o dvě tuny víc paliva. No jo, ale v našem modelovém případě to kupříkladu moc nevychází, je velký payload, omezuje nás MTOW (typický příklad, když u ČSA letěla 737-500 s MTOW sníženou na 52 999kg). Jsou dvě možnosti: nechat část lidí či kufrů doma, nebo jako zálohu naplánovat Domodědovo a Vnukovo. Obchodní potřeby vedou k variantě číslo dvě. Jenže je zima, špatná předpověď na Moskvu a dispečer to přehlédne (či -nechci nic předjímat- to zkusí takhle podat). Tak. Teď se přiřítí posádka na briefing. Honem honem rychle rychle. Kapča se podívá do přípravy, řekne fuj, tam je hnusně, nechá naplnit něco navíc, co se tam vejde na MTOW, a odpálí to. Že je jako záloha sousední letiště a tam je taky hnusně, přehlédne. No, a při příletu k Moskvě zjistí, že Šeremeťevo je zavřené. Kvůli sněhu. Ze stejných důvodů se zavřelo Vnukovo a Domodědovo. A ačkoliv si vzal víc paliva, stále to nestačí na vzdálené zálohy, jako je Petrohrad. Co teď. Možnosti jsou vpodstatě dvě - první je najít jiné letiště v okolí, které přijímá, a sednout tam bez ohledu na to, že je vojenské, nebo vnitrostátní. Z hlediska bezpečnosti letu správné řešení, ale kdo zná trochu Rusko, ví, co v takovém případě následuje. Druhá možnost je vyhlásit tíseň sednout i na zavřenou a zasněženou dráhu na cílovém letišti. Tak - a veškerá zodpovědnost jde na kapitána, dispečer je v tom nevinně. Ale v zemích, kde má dispečer víc zodpovědnosti, je za tuhle situaci vinnen i on. A v tom je ten rozdíl. |
|
4x 
