No tož, jasně, občas si dělám hlavně srandu a Ačka skoro vůbec neznám. Něco málo jsme se učili ve škole :
ad 1) nemělo to být, že je tam něco naprosto zbytečného, to by se pak ty systémy nedělaly, ale ty věci, že si to éro bude opravovat náklony a extrémy, které si myslím, že se za běžného provozu nějak často nedosahují a možná by to éro bylo o nějakých pár tisíc dolarů levnější... vždyť jiná letadla bez takového systému v pohodě létají  Možná se mýlím a je to u takové mašiny nutnost, toto je jen moje dedukce
ad 2) no beru to trošku obrazně. Když letíš s cessnou nebo víceméně čímkoliv blízko minimálce, popř. u pádovky, tak směrovkou držíš, co se dá (beru jednomotoráky, MEP neznám, tam jsem se zatím nedostal) při zatáčkách a s rostoucí rychlostí tu směrovku do řízení tlačíš míň a míň (záleží na spoustě jiných faktorů, jako úhel náklonu) no a u 737 se to konkrétně honí spoilerama (AP), ale při těch rychlostech jsou ty výchylky naprosto minimální. Jednoduše řečeno, když poletím 20° náklon v zatáčce a na C152 při 60 KIAS, tak tam nohu tlačím pro udržení koordinované zatáčky víc, než kdybych letěl s 20°náklonem při např. 110 KIAS, tam už bych té nohy moc nedával. U velkých dopraváků si myslím, že to moc velký rozdíl nebude (co jsem zkoušel L-410 na trenažéru, tak při cestovce se do zatáček nohy nedávaly víceméně skoro vůbec  ) Možná mám jen špatné zkušenosti...s tvým náletem se nemůžu rovnat a brát tyhle věci z FSky je blbost
ad 3) viz. ad 2), u 737 to řeší spoilery (určitě chápeš, že když máš na stolečku kelímek s colou a letadlo zatočí a hladina se skoro nepohne a ke dnu kelímku je víceméně roznovběžná, tak to znamená, že to éro točí zatáčku správně, takový ekvivalent příčného sklonoměru )
ad 4) ve smyslu centráže. Můžou mít těžiště blízko neutrálnímu bodu, což by za normálních okolností nebylo pro dopravák moc ideální a uřídit to by byla docela šílenost, ale fly-by-wire s tímto nemá problém a šetří se tím náklady na let, protože nejsou nutné "velké" úhly pro stabilizátor a tím klesá odpor
Možná se ve spoustě věcí mýlím, tak mě kdyžtak oprav, budu rád |
|
