Setkání cvičných proudových letounů L-29 Delfín a L-39 Albatros na letištích čtyř kontinentů nejsou nijak výjimečné a dávají jedinečnou příležitost porovnat, co znamená rozdíl generace. Jestliže v této kategorii počátkem šedesátých let čs. letecký průmysl "Delfínem" debutoval, potom "Albatrosem" o desetiletí později dokázal opět svoji vyspělost a schopnost reagovat na rostoucí požadavky moderního leteckého výcviku.
Několikaleté úsilí pracovního kolektivu AERO n.p. Vodochody vedeného hlavním konstruktérem Ing. Janem Vlčkem dovršil v listopadu 1968 úspěšným záletem prototypu šéfpilot VZÚL ing. Rudolf Duchoň. Nový letoun byl již zpočátku koncipován jako základní článek výcvikového komplexu, v jehož rámci je zákazníkům dodáván pilotní trenažér TL 39 a trenažér pro nácvik nouzového opuštění letounu NIKTL39. Do komplexu patří vlečný trč KT 04 pro nácvik střelby na vzdušné cíle, operující za zvláštní verzí L-39.
S elegancí tvarového řešení letounu jde ruku v ruce i řešení konstrukční a technologické, zajišťující spolehlivý provoz i v extrémních podmínkách. Významným pomocníkem provozu je i kontrolně-diagnostické zařízení KL-39, elektronicky prověřující podle nastaveného programu jednotlivé systémy draku i motoru.
Přestože sériová výroba běží od poloviny sedmdesátých let, budí stále L-39 zaslouženou pozornost. Důkazem jsou četné mezinárodní pocty a zejména exportní úspěch. Další vývoj celého komplexu pokračuje. L-39 Albatros je ve výzbroji leteckých sil řady dalších států, zejména třetího světa.
TECHNICKÝ POPIS:
Aero L-39 Albatros je dvoumístný, celokovový dolnoplošník se zatahovacím podvozkem příďového typu, určený pro celý rozsah základního a pokračovacího výcviku pilotů. Trup letounu je dělen na přední a zadní část. Tři úseky přední části obsahují prostory pro agregáty a příďový podvozek, přetlakový, klimatizovaný prostor posádky a konečně zadní úsek se závěsy křídla, vstupními otvory vzduchu, palivovými nádržemi a pohonnou jednotkou. Ta je přístupná po odpojení zadní části trupu s ocasními plochami.
Průběžné křídlo s pevnými koncovými nádržemi je zakotveno do trupu pomocí čtyř kování. Nese závěsy podvozku, křidélek a dvou štěrbinových vztlakových klapek. Pod křídlem se při funkci vyklápějí z obrysu trupu dva brzdící štíty. Pohonnou jednotku představuje dvouproudový motor AL-25 TL, sovětské konstrukce i výroby, o statickém tahu 16,9 kN ( 1720 kp ).
Bohaté přístrojové vybavení umožňuje výcvik letu bez vidu, ve střelbě na vzdušné i pozemní cíle, bombardování atd. Základní funkce letounu zajišťuje sedm systémů. Zahrnují systémy řízení letounu a motoru, dopravy paliva, ovládání podvozku, klapek a štítů (hydraulický systém), dále vzduchový systém klimatizace kabiny, systém protinárazový a protipožární. Vystřelovací sedačka VS-1 s raketovým motorem dovoluje bezpečné opuštění letounu v nouzi i při pozemních manévrech. K vybavení letounu patří UHF, VHF radiostanice pro spojení mezi letouny a pozemními stanicemi. Pro vnitřní
komunikaci je k dispozici palubní telefon. Podle určení letounu a charakteru výcviku lze na čtyři závěsy pod křídlem umístit rozličné varianty výzbroje.
TECHNICKÁ DATA:
- Rozpětí : 9.46 m
- Délka: 12.32 m
- Nosná plocha: 18.80 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 3 470 kg
- Max. hmotnost při vzletu: 5 600 kg
- Max. rychlost letu: 750 km/h
- Dostup: 11 500 m
- Dolet: 1 020km
HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY (L-39C):
- poloskořepinová konstrukce
- dvouhřídelový proudový motor AI-25TL (max. statický tah 16,87 kN)
- dvoudílní pilotní překryt odklopný ručně na pravou stranu
- 2 křídlové závěsníky, okrajové křídlové nádrže
- výborné aerodynamické vlastnosti
- podvozek testovaný pro vzlet a přistání na travnatých a nezpevněných drahách
- vystřelovací sedačka VS-1
